Článek
Díky první vlně pandemie covidu-19 došlo k drastickému uzavírání ekonomik po celém světě a tím zároveň k snížení lidské síly v přístavech, která je pro chod mezinárodní logistiky životně důležitá. Uzavřením výrobních kapacit se zastavily a zahltily přístavy kontejnery, které přepravci nestihli včas vyzvednout, doručit, vyložit a vrátit prázdné zpět k dalšímu použití. Na tuto situaci reagovali rejdaři omezením dostupných námořních kapacit, aby zamezili možným ztrátám z dopravy nevytížených lodí.
Čína jako první na světě dokázala situaci zvládnout a dostat pod kontrolu tak, aby mohla co nejdříve začít bez omezení vyrábět a exportovat zboží do celého světa.
„Standardně se v září exportujte nejvíce zboží, a to hlavně do USA tak, aby se stihlo vše odeslat a doručit ještě před říjnovými čínskými svátky. Následně ale problém vyeskaloval v USA a díky nedostatku řidičů a volných kapacit tak nebyli námořní společnosti schopny včas a v rozumné době vracet vyložené kontejnery do přístavů a odebírat ty nově dorazivší,“ vysvětluje zdržení David Knobloch ze společnosti Geis pro Seznam Zprávy.
Málo kontejnerů
Dalším faktorem je nedostatečný objem výroby nových kontejnerů, která není schopna pojmout enormní nárůst poptávky po exportu z Číny. I tak hlavní čínské přístavy hlásí sedmiprocentní nárůst objemů přeložených kontejnerů se zbožím. „Všechny tyto faktory mají za následek enormně navyšující se námořní sazby,“ dodává odborník.
Podle největších světových leasingových společností, jako je Textainer a Triton, jsou výrobci námořních kontejnerů schopni měsíčně vyrobit maximálně 300 tisíc kontejnerových přeprav.
„Tento objem je ale nedostatečný a nedokáže pokrýt potřebu. Kvůli situaci s pandemií rejdaři totiž nepředpokládali značné oživení poptávky od letošního července, jak se nakonec stalo,“ doplňuje Knobloch.
V roce 2019 se podle dostupných dat vyrobilo přibližně 2,5 milionu nových kontejnerů. Tohle množství, ač se zdá možná na první pohled dostatečné, ve skutečnosti sotva dokáže pokrýt ztracené nebo vyřazené kontejnery.
Nedostatek může vyvolávat další zpomalování dopravy a vyvíjet také tlak na její konečnou cenu.
V reakci na zpoždění a nedostatek kapacity tak rejdaři zavádí různé příplatky k základnímu „námořnímu“ poplatku. Jde například o „sezonní“ příplatek a příplatky za nedostatek prázdných kontejnerů.
Cenová hladina za přepravu 40‘ kontejneru (tj. o délce zhruba 12 metrů a objemu 67,5 m3) z Asie do Evropy se dostává přes hranici pět tisíc dolarů, tedy více než dvojnásobně oproti předchozímu období a výjimkou není ani vyšší sazba prioritního servisu, který má být rychlejší, v hodnotě až 7 tisíc dolarů.
Rejdaři trhají rekordy
Podle informací indexu SCFI (Shanghai Containerized Freight Index) v současné chvíli sazby za přepravu prolomily nový rekord z října roku 2009. Odborníci čekají, že tento trend bude trvat minimálně do konce února 2021, záležet bude na vývoji pandemie covidu-19.
„Celá situace je pro námořní rejdaře velice pozitivní a dá se přirovnat ke zlatému dolu. V předposledním čtvrtletí letošního roku vykazují rejdaři rapidně stoupající zisky, a přepisují tak analytické odhady z jara, kdy udeřila první vlna koronaviru,“ vysvětluje David Knobloch ze společnosti Geis.
Někteří analytici předpovídali konsolidované ztráty od pěti do šestnácti miliard dolarů a tím možné opakování situace z roku 2016, kdy zbankrotoval korejský rejdař Hanjin Shipping. „V současné době je ale jisté, že tento rok se zapíše do dějin jako rekordně ziskový,“ dodává Knobloch.
Například francouzský rejdař CMA CGM reportoval ve třetím čtvrtletí čistý zisk 567 milionů dolarů a polepšil si meziročně o 522 procent. Ještě lepší výsledek podle vyjádření firma předpokládá za poslední čtvrtletí letošního roku.
Tři nejvýdělečnější dopravci současnosti:
Hapag-Lloyd, německá nadnárodní přepravní společnost, dosáhla provozního zisku 146 dolarů/TEU.
Maersk, největší rejdařství na světě, vydělá v průměru 130 dolarů/TEU.
Hyundai Merchant Marine, jihokorejský přepravce, dosahuje zisku 129 dolarů/TEU.
Zdroj: Geis Air + Sea
Stejně tak pozitivně vidí situaci i největší světový námořní dopravce, společnost Maersk, která za třetí čtvrtletí roku zaznamenala čistý zisk v hodnotě 947 milionů dolarů. V loňském roce přitom vykázala téměř o polovinu méně.
„Díky současné přející situaci se tak daří vytvářet zisky všem rejdařům, již díky tomu budou schopni splácet závazky svým věřitelům, kteří je na začátku pandemie podpořili úvěry. Bohužel to ale není dobrá zpráva pro spotřebitele, protože sazby mají přímý dopad na cenotvorbu zboží, které se dováží,“ dodal v závěru David Knobloch za společnost Geis.
