Článek
Seznam Zprávy sledují, jak postupuje očkování napříč jednotlivými obcemi České republiky. Oficiální data ÚZIS poskytuje jen výběrově a s nepravidelnou periodicitou, je však možné z nich sledovat jednoznačné trendy.
Z nich je vidět, jak stále pokulhávají periferní oblasti republiky, kde neochotu nechat se očkovat experti vysvětlují nižšími podíly vzdělaných lidí a naopak zvýšenou ochotou věřit nepravdivým informacím.
Vedle toho se na druhou stranu vyjímá kraj Vysočina. Oblast typická svou tradiční mezigenerační soudržností, ale i solidaritou všech členů širší rodiny nebo nízkou rozvodovostí se ukazuje v očkování jako absolutní premiant.
Jak mapu číst a ovládat
Posuvník nad mapou přepíná vývoj v čase. Denní vývoj dle jednotlivých obcí z dat poskytnutých ÚZIS zatím není možné sledovat; datum se odvíjí od toho, ve který den Ladislav Dušek poskytne zdrojové údaje poslancům.
Předchozí analýza obsahovala věkové kategorie 60–69 let, 70–79 let a 80 a více let. Ty nyní ÚZIS sloučil do jedné kategorie 60+.
Nejsme si ukradení
Všechna okresní města na Vysočině už v polovině července překročila hranici 60% proočkovanosti první dávkou. Nejlépe se dle statistik drží Havlíčkův Brod.
Jako by lidé vzkazovali: my si tu nejsme jedno a záleží nám na sobě i druhých. Na začátku propuknutí pandemie v Česku se Vysočině mnoho měsíců vyhýbaly vysoké počty nakažených, než později propukla nákaza v pečovatelských domech. S lidmi hodně pohnulo také listopadové úmrtí na koronavirus velice oblíbené zdravotní sestry z jihlavské nemocnice, jíž bylo pouhých 39 let.
Kraj přitom neměl žádný konkrétní očkovací cíl. „V ideálním případě bych považoval za úspěch, kdybychom Vysočinu proočkovali do roka. To by byl ideální stav, ale protože je zde hodně proměnných, povést se to nemusí,“ řekl vysočinský hejtman Vítězslav Schrek na začátku letošního roku ještě před zahájením očkování.
A přání se mu nyní plní. „Proočkovanost je v tuto chvíli větší než pětašedesát procent, což je pro nás velmi příjemnou skutečností,“ sdělil včera Schrek.
Z dat, která ÚZIS poskytuje na úrovni obcí s rozšířenou působností, Seznam Zprávy pravidelně aktualizují mapy, jak probíhá vakcinace alespoň v tomto měřítku.
Podrobnější údaje na úrovni jednotlivých obcí jsou k dispozici nepravidelně; šéf ÚZIS Ladislav Dušek je poskytuje primárně zákonodárcům až posledních několik týdnů, a to s různou periodicitou. Z nepravidelné dodávky dat však je možné i tak sledovat různé jevy, třeba právě vliv místa bydliště.
Je to poměrně zásadní zjištění: Na ochotu nechat se očkovat má kromě věku obrovský vliv také místo, kde člověk žije.
Na úrovni malých obcí pak může hrát roli i fakt, že někde žije osobnost s přirozenou autoritou, která jde ostatním příkladem v tom, zda se nechá, nebo naopak nenechá očkovat.
Zpřetrhané rodinné a sociální vazby oslabují každého člověka
V oblastech, kde jednotliví členové rodiny žijí odděleně, bez dalších vazeb v širší rodině, typicky například v Ústeckém kraji, se očkuje méně. Tam, kde mladí lidé často zcela opouštějí své rodiče a zakládají nové rodiny na nových místech, se očkuje spíše méně. Ve velkých městech, kde jsou také rodinné vazby slabší, je však ochota nechat se očkovat provázána s vyšší koncentrací vzdělaných lidí, schopných si najít relevantní informace.
V rozsáhlé analýze, kterou před dvěma lety provedli sociologové napříč výzkumnými agenturami, se ukázalo, že člověk stejného věku, se stejným vzděláním i stejnou prací má až 1,7krát vyšší šanci zařadit se do některé z vyšších tříd, pokud žije v bohaté a spořádané obci.
A naopak bydliště v odlehlé a problémové obci (tedy v takové, kde je zvýšený podíl lidí v exekuci, vyšší nezaměstnanost či rozvodovost) zvyšuje 1,5krát riziko pádu mezi ohrožené či strádající.
Česká společnost po třiceti letech
Výzkum se stejnojmenným názvem připravil v roce 2019 pro Český rozhlas tým sociologů: Daniel Prokop, Martin Buchtík, Paulína Tabery, Tomáš Dvořák a Matouš Pilnáček.
Vyšli z prací britského akademika Mikea Savage, který navazoval na dílo sociologa Pierra Bourdieua. Jejich inspirací byl zejména Savageův projekt Great British Class Survey, na kterém spolupracoval s BBC.
Agentury MEDIAN a STEM/MARK položily v červnu 2019 dotazník o dvou stech otázkách 4039 respondentům z více než 1300 obcí a měst celého Česka. Výzkum probíhal kombinací online a osobního dotazování a je reprezentativní pro populaci 18 až 75 let z hlediska všech sociodemografických ukazatelů.
Respondenti ze 1300 českých měst a obcí odpovídali na více než dvě stě otázek. Výsledné rozdělení do společenských tříd, od nejvyšší označené jako zajištěná střední po nejnižší strádající, ukázalo, jak mají Češi odlišný pohled na život i na politiku. Od toho se odvíjejí jejich volební preference, způsob trávení volného času i celková spokojenost. A nyní nepochybně i ochota brát ohledy na druhé.
Výzkum nyní napomáhá interpretovat i to, jak lidé přistupují k vakcinaci.
Vyšší vzdělání a lepší kontakty = vyšší proočkovanost
Podle srovnání politologa Jakuba Lyska z olomoucké Univerzity Palackého mapa připomíná historickou mapu Sudet a vnitřních periferií, ale také volební mapy některých politických stran, typicky z okraje politického spektra. Vztaženo na parlamentní strany je patrná korelace obcí, kde je vyšší zastoupení voličů SPD, s těmi, kde jsou nejnižší podíly očkovaných.
„S nízkou proočkovaností souvisí nižší vzdělání, podíl exekucí, index sociálního vyloučení, index silniční dostupnosti atd. Naopak vyšší proočkovanost je logicky ve větších městech a v obcích s vyšší vzdělaností,“ říká Jakub Lysek.
Sociální kapitál je podle Jakuba Lyska klíčovou proměnnou a dokáže vysvětlit Vysočinu, která má ve všech věkových skupinách nejvyšší podíly proočkovaných lidí. Jde o místní vazby, patriotismus, reciprocitu, participaci. Oblasti někdejších Sudet přesně tyto faktory postrádají.
Povinné vakcíny do voleb nebudou
Očkování proti koronaviru nebude za současné vlády povinné, prohlásil na konci července premiér Andrej Babiš (ANO). Stejný názor má ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Sněmovní volby v Česku budou v říjnu.
„Za této vlády nebude nikdy žádné povinné očkování, ani zdravotníků, aby to bylo jasné. To je debata, nechť si ji příští vláda vede, ale já to tak nevidím, zkrátka není důvod. Jdeme metodou přesvědčování,“ řekl Babiš. Podle něj je nutné co nejvíce zpřístupnit očkování veřejnosti, odstranit bariéry a vyslat do terénu mobilní očkovací týmy.
Ze sousedních zemí je nejvíce srovnatelné devítimilionové Rakousko, kde jsou lidé ochotnější nechat se očkovat, a to napříč věkovými skupinami. Vyplynulo to z nedávného rozsáhlého srovnání, které Seznam Zprávy sestavily na základě oficiálních dat obou zemí.
