Článek
Dvakrát do roka vyjíždí Ed Dever a jeho skupina z Oregonské státní univerzity k mořskému pobřeží, aby znovu nakalibrovali a vyčistili na sto různých velice přesných senzorů, které mají za úkol sbírat meteorologická data. „Kdyby se jednalo o normální rok, právě teď jsme na moři,“ řekl Dever vědeckému časopisu Nature.
Místo toho může jen zpovzdálí sledovat, jak se drahocenná data ztrácejí a vybavení se pomalu rozkládá. Dever je pouze jeden z mnoha vědců, kteří se potýkají s pozastavením výzkumu kvůli pandemii covid-19.
Poprvé za čtyřicet let
Pauza v měření ohrozí přesnost budoucích předpovědí počasí, a to především ve studiu klimatické změny. Podobný výpadek dat se nestal několik desetiletí. „Přestávka v těchto vědeckých záznamech je nejspíše bezprecedentní,“ uvedl pro Nature ekolog Frank Davis z Kalifornské univerzity.
Davis řídí projekt dlouhodobého ekologického výzkumu, který zahrnuje zhruba třicet ekologických stanic. Díky tomuto programu byli vědci schopni studovat ubývající sníh v coloradských horách, ale i znečištění v ulicích Baltimoru. Na některých stanicích k takovému výpadku dojde poprvé za více než čtyřicet let.
Chybějící data z vody i ze vzduchu
S nenadálými problémy bojují i další programy na monitorování podnebí. Vědci často využívají paluby přepravních kontejnerových lodí, které přeplouvají celé oceány, a proto jsou vhodné ke sběru dat. I když mnoho z lodí je stále plně funkční, zákazy cestování znemožňují vědcům se těchto plaveb účastnit.
Data naměřená v mořích jsou přitom stejně důležitá jak pro předpověď počasí nad oceány, tak pro získávání dlouhodobějších dat o stavu zdraví oceánů a o klimatické změně, sdělila časopisu Nature Emma Heslopová, specialistka v Mezinárodní oceánografické komisi. Za poslední dva měsíce však měření z palub lodí postupně ubývají, a tak se celá vědecká komunita snaží přijít na to, jak dopady zmírnit. „Čím déle restrikce potrvají, tím déle nám bude trvat naše operace znovu obnovit,“ říká Heslopová.
Mnoho informací o počasí se získává také vzdušnou cestou – například přes satelity a meteorologické balony. Data, která se sbírají při komerčních letech, jsou však nenahraditelná. Na konci minulého měsíce se přitom měření z letadel snížilo na polovinu svých obvyklých proporcí.
„Kvůli tomu by mohlo docházet k častějším chybám v předpovědi počasí, a to až o dvě procenta. V oblastech, kde se létá častěji, i o daleko více,“ varuje Grahame Madge z britského meteorologického úřadu.
Proč potřebujeme meteorologii
A s tím, jak se přestává létat, se celý problém začíná zacyklovat. Aby mohla letadla vzlétnout a vydat se na cestu, musí znát přesnou předpověď. Jinak musí zůstat na ranveji. Když tedy budou chybět přesná data, leteckým společnostem přibude další starost.
Letecká přeprava však není zdaleka jediným odvětvím, které bude mít s nedostatkem meteorologických dat problémy.
V roce 2012 překonal výlov z umělých rybích farem tradiční způsob rybaření. Podle posledních údajů z vědeckého portálu ourworldindata.org z roku 2013 také průměrný obyvatel Země snědl přibližně dvacet kilo ryb za rok. Některé země, jako například Indonésie, jsou na rybím mase zcela závislé. A právě pro rybí farmy jsou přesná data o stavu oceánu životně důležitá.
Pro energetický sektor jsou zase meteorologická data důležitá pro naplánování produkce, aby pokryla zvýšenou poptávku při krušných či nenadálých zimách. O počasí v zimě mají zájem i silničáři, kteří dle předpovědí plánují posypy silnic.
Perfektní data jsou potřeba i při extrémnějších situacích, než je nenadálý sníh. Pomocí atmosférických informací lze do jisté míry předpovídat směr hurikánu, což se spíše týká amerického kontinentu, ale výkyvy počasí se čím dál častěji objevují i na evropském kontinentu.
V neposlední řadě jsou meteorologická data velmi důležitá i pro zemědělce. Svědčí o tom i tuzemský soudní spor o volném přístupu k meteorologickým datům, který Český hydrometeorologický ústav prohrál a musí nyní tato data bezplatně poskytovat.
Důvodů, proč jsou meteorologická data pro lidstvo tak důležitá, existuje nepřeberné množství. Někomu ovšem může stačit i to, že s velkou pravděpodobností ví, kdy si má vzít do práce deštník.
