„Nečekal jsem, že se toho dožiju!“ Profíci žasnou, jak překládá stroj

Strojový překlad existuje již desítky let. Velké technologické společnosti, včetně Googlu a Microsoftu, již dlouho dominují v této oblasti a poskytují přirozeně znějící překlady z desítek jazyků on-line zdarma. Překlady byly stále souvislejší, ale k dokonalosti měly daleko. Jejich používání pro delší texty s bohatými složitými větami nutně vedlo k humorným příkladům chybných překladů a interpretací.

Nyní do arény strojového překladu vstoupil nový a nečekaný hráč, který si získává velkou oblibu. Sociální sítě se hemží působivými příklady textů přeložených online pomocí služby nazvané DeepL. Ta nedávno přidala na seznam podporovaných jazyků češtinu a my ji už asi měsíc zkoušíme. Zatím jsme v úžasu. Profesionální překladatelé se shodují: tento software má potenciál narušit celý obor.

Jak dobrý je? To nám řekněte vy! První tři odstavce tohoto článku byly nejprve napsány v angličtině a poté přeloženy do češtiny pomocí neuronové sítě DeepL. Jak vidíte, nezměnili jsme ani jedno slovo.

Samozřejmě, překlad není zcela dokonalý a učesaný. Musel jsem editory upozornit, aby první odstavce článku nechali bez zásahu, jinak by tam možná nevydržely některé kostrbaté formulace. Ale upřímně, poznali jste, že je s textem něco v nepořádku?

Dokonce i když vám nějaké slovo ve výsledném překladu nesedí, nemusíte hned nad automatickým překladačem lámat hůl. Naopak, právě v tom se totiž může naplno projevit výhoda neuronové sítě.

Zatímco lidský překladatel by vám dal jen jednu verzi překladu (a možná občas nabídl více variant), u DeepL můžete s výsledkem flexibilně pracovat. Na libovolné slovo ve výsledném textu můžete kliknout a zobrazí se vám, jaké další alternativy neuronovou síť napadly. Jinými slovy, neuronová síť vybrala překlad z desítek zvažovaných variant.

Když vyberete jiné slovo, zbytek věty se automaticky přizpůsobí. Změní se slovosled, pokud je to nutné, nebo se přepíše celá věta, pokud vybrané slovo mění její význam. Znamená to, že i když se umělá inteligence napoprvé nestrefí, editor má s úpravou výsledného textu méně práce, než kdyby musel celou větu přepisovat.

Už dnes profesionální překladatelé – teď máme na mysli ty z masa a krve – ke své práci automatizované nástroje hojně používají. „Překladatel má k dispozici různé nástroje a podle konkrétní zakázky volí ty, které jsou nejvhodnější,“ vysvětluje Miroslav Pošta, český překladatel a titulkář. Schopnosti automatizovaného překladače DeepL jej ale překvapily: „Zejména ta kvalita překladu i mezi malými jazyky, třeba mezi švédštinou a češtinou.“

Německý překladač DeepL funguje od roku 2018 a provozuje jej firma Linguee. Tu možná znáte díky jejich stránce specializující se na katalogizaci ověřených překladů frází v odborných textech. Čerpají třeba z evropské legislativy, která tak jako tak musí být přeložena do všech unijních jazyků. A právě na miliardě těchto a dalších přeložených dokumentů se trénuje neuronová síť, která pak sestavuje překlad celých textů.

Na překvapivě dobré překlady služby DeepL upozornil i Viktor Janiš, český překladatel převážně anglické beletrie: „Porovnával jsem Google Translate a DeepL. Nebe a dudy. DeepL překládá překvapivě dobře. Je to skvělý nástroj pro překlad textů administrativního charakteru, akademických studií, jednodušších novinových článků a podobně.“

Úspěch měl ale i u složitějších textů: „Zadal jsem mu první odstavec Nabokovovy knihy Promluv, paměti a výkon byl prakticky až na překlad sousloví identical twins bezchybný,“ komentoval svého nového počítačového konkurenta Janiš.

Posoudit to můžete i na dalších ukázkách. Překlady jsou vždy bez jakýchkoli zásahů:

Co Janiše na novém nástroji nejvíce překvapilo? „Slovosled! Ten je v češtině volný, nikoli však libovolný. Otrocké překlady přejímají syntaktické konstrukce výchozího jazyka – v angličtině je třeba slovosled hodně rigidní. Ale DeepL už dokáže se slovosledem pracovat, což je obdivuhodné.“

DeepL umí překládat krátké texty, ale i dlouhé dokumenty. Dokonce zachová formátování nebo grafiku v powerpointových slajdech. Microsoft sice už ve svých Office nástroj na překlad celých dokumentů má, a vůbec není špatný. Jenže ten německý je – alespoň podle našich dosavadních zkušeností – ještě lepší.

Pokud si budete s překladačem DeepL nějakou dobu hrát, možná vás napadne, jak se takový nástroj projeví v současné překladatelské praxi. Nepřijdou profesionálové o práci, když je zdarma či za relativně nízký poplatek dostupný překlad automatizovaný?

„Co se trhu komerčních překladů týče, dost velká část poptávky přes noc prostě zmizí,“ domnívá se Janiš. „Lidé, kteří toužili po čistě informativním překladu, už žádnou překladatelskou agenturu neosloví. Spousta manuálů, které – buďme upřímní – nikdo nečte, bude přeložená takto strojem. Pokud vám úplně stačí, že je jídlo jen jedlé, taky nebudete chodit do luxusní restaurace.“

Podobný pohled má i jeho profesní kolega Miroslav Pošta. Velká část textů podle něj bude v budoucnosti přeložena právě strojovými překladači a na lidském profesionálovi bude, aby výsledek zkontroloval a upravil: „Pak je důležité, aby člověk chyby dokázal vyhmátnout a opravit. Problém je v tom, že někteří překladatelé pak strpí formulace, které by sami při překladu nikdy nevolili.“

Protože existence automatických překladačů samozřejmě neunikla velkým vydavatelstvím, zasahuje už nyní do překladatelské praxe. „Jedna nejmenovaná filmová společnost už posílá překlady titulků předvyplněné Deeplem,“ říká Janiš. Na překladateli je pak tento automatický výsledek zkontrolovat. „Ti lidé pak nemají copyright, protože ty titulky jen redigují.“ Podle něj nastane ohromný tlak na snížení cen. „Kolegové, kteří dejme tomu překládají smlouvy EULA, si budou muset hledat jinou práci, patrně jako korektoři Deeplu.“

Z řady překladatelů se tak zřejmě časem stanou editoři a posteditoři strojově přeložených textů. Podle Pošty ale nelze tuto oblast vnímat černobíle: „Viděl bych to spíš ve stupních šedi, protože práce člověka a stroje se dá zkombinovat na mnoho různých způsobů. I v šachu bývá nejúspěšnější šachista, který dobře umí spolupracovat s počítačem,“ odkazuje na původně lidskou doménu, kterou si počítače podmanily už koncem 20. století.

Nástup kvalitních strojových překladů stlačí ceny, připraví řadu profesionálních překladatelů o dosavadní práci a zrychlí dostupnost. Může mít ale i méně zjevné dopady.

„Strojový překlad je jazykově chudší, monotónnější,“ připomíná Pošta. Navíc disciplína opravování strojem přeložených textů není pro každého: „Hrozí postupné otupění, vyhoření, protože při posteditaci musí člověk zpracovat větší množství textu než při klasickém překladu. Zažil jsem několik dobrých překladatelů, kteří když začali používat strojový překlad, kvalita jejich produkce se zhoršila. Pokud se ale bude strojový překlad využívat rozumně, o budoucnost profese strach nemám.“

V dlouhodobém horizontu pak bude zajímavé sledovat, jakým způsobem se velké množství strojem přeložených textů projeví na kvalitě překladů. Neuronové sítě se totiž stále zdokonalují a učí se na nových překladech. Pokud jsou ale tyto překlady výsledkem strojového překladu, může hrozit pozvolné zjednodušování a unifikace překládaného jazyka. Pravděpodobně ale tak plíživé, že to většině čtenářů vadit nebude.

Překladatelé ale nejsou jedinou profesí, do které vpadne strojové učení. Zpozornět by měli analytici, novináři, marketingoví specialisté, programátoři, účetní, grafici, manažeři a vůbec všichni, kdo celý den pracují s počítačem. Možná právě teď svou činností, aniž si to uvědomujete, trénujete svou budoucí náhradu. Neuronovou síť, která vaši činnost zvládne napodobit. Nikoli stoprocentně a ne až tak kreativně, ale rozhodně rychleji a levněji. Stejně, jako profesionální překladatelé přeložili miliony textů, na kterých se naučila strojová inteligence, která jim teď bude brát zakázky.

Překladatel Viktor Janiš má návod, jak se s tím vyrovnat: „U překladu nejde jen o řemeslo, ale také o umění.“ Jinými slovy, najděte ve svém oboru něco, co umíte jako nikdo jiný. „Možná mě právě kvůli tomu převálcují lidé, kteří budou mnohem méně sentimentální a kterým budu připadat jako švadlena, která se drží jehly, když může využívat šicí stroj,“ přemýšlí Janiš. „Na druhou stranu, ruční práce bývá někdy nejlépe honorovaná.“ Spoléhá na to, že se i v budoucnosti najdou vydavatelé, kteří ocení kreativní vklad překladatele.