Článek
Navýšení rozpočtu se týká příštích čtyř let. Finance by měly zamířit do oblasti kybernetické bezpečnosti, vesmírných projektů a napomůžou také vzniku nové agentury pro umělou inteligenci. Celkem by díky navýšení rozpočtu mohlo podle britské vlády vzniknout až 40 tisíc nových pracovních míst. Británie v současnosti na obranu vydává necelých 42 miliard liber ročně.
Dodatečné výdaje na obranu byly součástí předvolebních slibů vládních konzervativců. Vláda se po svém vzniku zavázala zvýšit výdaje na obranu o 0,5 % nad míru inflace, která je v současnosti na hodnotě 0,7 %, pro každý rok současného parlamentu. Kabinet premiéra Borise Johnsona tedy na základě prognóz inflace uvedl, že očekává, že ministerstvo obrany dosáhne během příštích čtyř let ve srovnání s loňským rozpočtem celkového nárůstu přibližně 24,1 miliardy liber (téměř 710 miliard korun), uvádí BBC.
„Mezinárodní situace je nebezpečnější než kdykoliv od konce studené války a Británie musí dostát svým dějinám a stát po boku svých spojenců,“ řekl premiér, který je momentálně v karanténě kvůli kontaktu s člověkem nakaženým koronavirem. Se svými plány ve čtvrtek virtuálně vystoupí před poslanci. „Toto je naše šance ukončit éru ústupu, transformovat naše ozbrojené síly, posílit náš globální vliv, sjednotit a zvýšit úroveň naší země, propagovat nové technologie a bránit náš lid a náš způsob života,“ dodal Johnson.
Podle BBC je toto oznámení malým vítězstvím ministra obrany Bena Wallaceho, který dlouhodobě a tvrdě bojuje za výrazné zvýšení výdajů na obranu. Ministerstvo financí prosazovalo mnohem menší roční nárůst, Wallace ale našel v premiérovi spojence, který říká, že jeho hlavní prioritou je obrana země. Na ministerstvu obrany je teď podle BBC především ukázat, že dokáže moudře utrácet. Co je ale dobrou zprávou pro resort obrany, to už se hůře poslouchá ostatním ministerstvům.
V britských médiích už se totiž objevují spekulace, že naopak méně peněz zamíří například do rozpočtu na mezinárodní pomoc, která spadá pod resort zahraničí. Podle mezinárodních závazků ze 70. let minulého století by totiž každá členská země OSN měla na rozvojovou spolupráci vydávat 0,7 % svého hrubého národního důchodu, čehož Velká Británie jako jedna z mála zemí dosáhla poprvé v roce 2013. Podle BBC má Británie díky pozici supervelmoci v mezinárodní pomoci silnější pozici i na mezinárodním poli obecně, o což by mohla přijít.
Stanovený cíl je navíc právně závazný, takže jakékoli jeho nesplnění by vyžadovalo, aby ministr zahraničí Dominic Raab vysvětlil důvody nesplnění sněmovně a stanovil, jak se má cíle v příštím roce dosáhnout, připomíná BBC. Podle britské stanice by tento krok mohl ještě vyvolat další vzpouru některých konzervativních poslanců, kteří by se tak mohli spojit s opozicí a postavit se změně rozpočtu. V sázce je tak podle BBC reputace Johnsonova kabinetu.
Vláda si ale za navýšením investic do zbrojení stojí. Ministr obrany Ben Wallace uvedl, že pracovní místa a obchodní příležitosti, které tato investice vytvoří, přinesou „prosperitu do všech koutů Velké Británie“, což zemi pomůže „znovu se zvednout“ po pandemii covidu-19.
„Je to spousta peněz, naše ozbrojené síly ale nakonec čelí obrovským finančním tlakům, cituje BBC konzervativního poslance a předsedu parlamentního výboru pro obranu Tobiase Ellwooda. „Tato zpráva je jasně a zřetelně slyšet v Bílém domě, jehož nový obyvatel dal velmi, velmi jasně najevo, že chce obnovit odhodlání Západu,“ dodal Ellwood s odkazem na prohlášení budoucího amerického prezidenta Joe Bidena.
