Neberete málo? Podívejte se na přehled mezd v osmi nejžádanějších oborech

Covid přeskupil pracovní trh. Mnoho lidí změnilo své místo a chybějí tak v původních profesích, hlad po nich se ve firmách zvýšil i kvůli úbytku zahraničních pracovníků.

Společnosti musí i přes trvající nejistotu dalšího vývoje pandemie zvedat lidem mzdy či navyšovat benefity, aby přilákaly potřebné kvalifikované zaměstnance. Uchazeči o nové místo si tak mohou vybírat, kam a za jakých podmínek nastoupí.

Za stejnou pozici mohou dostat u různých společností v jednotlivých krajích odlišnou mzdu, často i dvojnásobnou a někdy i téměř trojnásobnou. Kolik, kdo a kde v současnosti vydělává, ukazuje průzkum mezd společnosti Grafton Recruitment za 3. čtvrtletí roku 2021 ve 13 krajích České republiky (kromě Karlovarského kraje, kde firma nemá pobočku).

Z průzkumu vyplývá, že ne vždy platí, že Praha nabízí nejvíc, nebo o tolik víc, aby se kvůli tomu vyplatilo stěhovat. Také neplatí, že ve všech profesích výdělky meziročně rostly.

„Pokud mzdy klesají, tak většinou jen u manažerských pozic, což je způsobeno jednak nižšími bonusy a jednak dostatkem volných manažerských kandidátů,“ vysvětluje Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a GI Group.

SZ Byznys vybral z průzkumu 26 konkrétních v současnosti žádaných pozic napříč osmi obory, kterými jsou IT a telekomunikace, výroba a inženýring, nákup a logistika, stavebnictví a reality, bankovnictví a finanční služby, obchod a marketing, lidské zdroje a právo a farmacie a zdravotnictví.

Podívejte se, kolik si v jednotlivých regionech můžete vydělat a rozhodněte se, zda se vám vyplatí uvažovat o změně. Nezapomeňte však do úvahy připočítat vyšší náklady na živobytí ve větších městech.

V oboru dochází po dočasném ochlazení opět k přehřívání trhu. Zatímco loňský rok byl ve znamení pozastavování nových a často i plánovaných projektů, výrazného omezování nových náborů a ukončování spolupráce s řadou externistů, letošní rok přinesl oživení a s ním výrazně vyšší požadavky na obsazování IT pozic.

Asi nejhůř se firmám daří obsazovat seniorní role v oblasti bezpečnosti, stále větší nedostatek je i Java developerů. Přibývá také pozic, které kombinují technické znalosti a zkušenosti s měkkými dovednostmi, například schopností práce v týmu, uměním komunikace či dovedností vysvětlit laikům složitá řešení. Průměrné mzdy se letos zvedaly zejména na vedoucích pozicích a v regionech.

Že je vhodné kandidáty obtížně najít, dokládá i příklad technologické společnosti Seznam.cz (Seznam.cz je vydavatelem Seznam Zpráv, pozn. red.).

„Na aktuálně otevřené pozice hledáme více než stovku vhodných kandidátů. Jde nejen o vývojáře, ale i o obchodníky, produktové manažery nebo kolegy do nově vzniklé divize E-commerce. Najít zkušené a motivované uchazeče, kteří by navíc zapadli do týmu, není vždy jednoduché, protože naše požadavky jsou velmi vysoké a specifické a takových kandidátů je na trhu velmi málo. Proto některé, zejména seniorní vývojářské pozice, obsazujeme i několik týdnů,“ říká David Koláček, manažer náboru.

Seznam.cz má však podle něj velikou konkurenční výhodu v tom, že jeho produkty používají denně miliony lidí a práce na nich uchazeče láká a zmiňují to i při pohovorech, takže je z čeho si vybírat.

Java vývojář si může v Praze vydělat až 130 tisíc korun měsíčně – stejně jako inženýr pro umělou inteligenci či specialista na kyberbezpečnost. Pokud však nebude mít tolik zkušeností a bude se ucházet o práci v Ústeckém či Jihočeském kraji, bude jeho plat začínat „jen“ na 45 tisících korun.

Že je IT nyní jednou z nejžádanějších profesí, dokládá i zkušenost Počítačové školy GOPAS.

„IT je jednou z oblastí, kde zájem o nové pracovníky roste. Zaznamenáváme zvýšený zájem o odborné kurzy i konference ze strany těch, kteří hledají v IT oblasti nové kariérní možnosti. Velká část z nich se zaměřuje na získávání programátorských znalostí a dovedností, nejčastěji na Javu a C#,“ říká její výkonný ředitel Jan Dvořák.

V grafu naleznete mzdy softwarového testera, administrátora Unix/Linux, začínajícího programátora, specialisty kyberbezpečnosti, Java vývojáře a inženýra strojového učení.

Na rozdíl od loňského roku, kdy byla většina firem spíše opatrná a v důsledku pandemie nenabírala větší počty uchazečů, letos poptávku zvyšují a v tomto oboru tak přetrvává nedostatek uchazečů na výrobní pozice.

Největší zájem mají firmy o kvalifikované i nekvalifikované uchazeče do výroby, dále pak do sektoru automotive nebo do konstrukčních týmů. Stejně jako v předchozích letech chybí i letos nejvíce pracovníci elektra, svářeči, zámečníci, brusiči, konstruktéři nebo zkušení operátoři a technologové ve výrobě.

„Dlouhodobý nedostatek těchto zaměstnanců ještě umocnil odliv zahraničních pracovníků v loňském roce. Nedostatek kvalifikovaných dělníků a řemeslníků se rostoucí počet firem snaží zčásti řešit financováním rekvalifikačních kurzů a certifikátů. K navyšování mezd docházelo převážně u odborných pozic, a to zejména v Praze, ve Středočeském, Jihomoravském nebo Moravskoslezském kraji, nejvíce však na Olomoucku, kde roste konkurence. U nekvalifikovaných pozic zůstávala mzda spíše neměnná,“ říká ředitel Grafton Recruitment Malo.

Po loňském boomu e-commerce, se kterým souvisel i rozmach logistiky, došlo letos k lehkému ochlazení trhu.

I když poptávka po těchto službách o něco klesla, sektoru se stále daří nadprůměrně. V loňském roce společnosti poptávaly především skladníky, které částečně vykrývali lidé ze segmentu hotelnictví a gastronomických provozů. Část z nich se navrátila zpět ke své původní profesi, a zaměstnanci do skladů tak opět chybí. Nedostatek lidí ještě prohloubil loňský odliv zahraničních pracovníků, kteří v tomto segmentu měli vždy silné zastoupení.

Růst mezd v logistice však nebyl nijak výrazný. Firmy navyšovaly mzdy pouze v případě, kdy chtěly přilákat více kandidátů a předstihnout konkurenci. Navyšování se tedy pohybovalo v rámci jednotek procent, a to nejvíce v oblasti přímé logistiky. V Praze a v Jihomoravském a Středočeském kraji pak dokonce mzdy klesaly.

Objem práce i poptávka po zaměstnancích v odvětví stavebnictví a realit stále vzrůstá. Tento boom však brzdí jak nedostatek stavebního materiálu a jeho ceny, které výrazně vzrostly, tak i situace na trhu práce. Nejhůře se náborářům obsazují pozice jako přípravář, rozpočtář, stavbyvedoucí nebo projektový manažer. S nedostatkem těchto pracovníků se přitom potýkají jak stavební a konzultační firmy, tak i developeři.

„Některé firmy jsou kvůli nedostatku volných uchazečů ochotny dělat kompromisy ve svých požadavcích. Počítají například s doučením angličtiny, v odborné kvalifikaci a zkušenostech však ústupky obvykle dělat nechtějí. Mzdy na pozicích projektových manažerů či stavbyvedoucích rostou napříč všemi regiony, nejvíce však na Moravě a Vysočině,“ říká Malo.

Také v oboru bankovnictví a finančních služeb stoupla oproti minulému roku poptávka po nových zaměstnancích. Ve většině případů nejde o nová místa, ale o náhrady za bývalé zaměstnance, kteří se rozhodli změnit obor. Kandidátů na trhu práce je ovšem málo a zaměstnavatelé často hledají uchazeče z jiných sektorů a slevují ze svých požadavků.

Nejhůře se obsazují pozice z front office, jako jsou pracovníci přepážky nebo klientští poradci, a dále pak role účetních nebo fakturantů, které mají uchazeči o práci spojené s velkým stresem, časovou náročností a velkou zodpovědností. I nadále tak podle Mala posiluje trend sdružování pracovních pozic, kdy zaměstnanci zastávají za stejnou mzdu dvě pozice najednou.

„Startovací mzdy finančních manažerů klesly. Nižší mzdu však kompenzuje menší tlak, lepší pracovní prostředí a více benefitů. Největší pokles mezd zaznamenává Ústecký kraj. Bankéři si polepšili zejména v menších krajích, v těch velkých spolu s Prahou jsou mzdy téměř na stejné úrovni,“ konstatuje šéf Grafton Recruitment.

V uplynulém roce rostly zejména firmy s rychloobrátkovým spotřebním zbožím a ze segmentu e-commerce. Poptávka po nových zaměstnancích se však oproti předchozím letem nijak výrazně nezměnila, a to především díky nízké fluktuaci pracovníků a jejich nižší pracovní vytíženosti v době pandemie. Nábor je podle náborové firmy Grafton aktivnější jen v oblasti e-commerce.

Nejhůře se lidé hledají na pozice v rámci digitálního marketingu a zaměstnanci mluvící německy. Dobrou zprávou je, že se obor dočkal růstu mezd. Startovací mzdy obchodníků vzrostly prakticky ve všech regionech a růst zaznamenaly také marketingové pozice. V maloobchodu pak rostly mzdy především v regionech, v Praze naopak klesly, a to i na manažerských pozicích. Prakticky beze změn mezd zůstal Moravskoslezský kraj.

Největší pracovní nápor zaznamenal během pandemie obor lidských zdrojů. Jeho pracovníci museli řešit nejen úkony spojené s covid-19, ale také nedostatek kandidátů na trhu práce.

Oproti minulému roku se podle Graftonu mírně zvyšuje poptávka zejména po pracovnících HR (lidských zdrojů) a zákaznického servisu. Nejčastěji však jde spíše o náhradu za jiného pracovníka než o rozšiřování stavu. Po pandemii totiž potřebovala řada pracovníků změnu, a proto tento obor opustila.

Konkrétně do zákaznického servisu se však lidé hledají složitě, pro kandidáty není tato práce příliš atraktivní a lukrativní. V rámci administrativních pozic musí pracovníci často zastávat více rolí. Jde o jeden z požadavků, který dnes často zaměstnavatelé mají jak na stávající zaměstnance, tak i na nové uchazeče o práci. Ke zvyšování mezd docházelo zejména u HR pracovníků, mzdy se naopak snižovaly u právníků v Praze, Středočeském, Jihočeském, Plzeňském a Ústeckém kraji.

Společnosti z oboru farmacie a zdravotnictví mají „díky“ covid-19 více práce a zakázek než v předchozích letech, a hledají proto nové lidi. Hlad po lidech panuje jak ve farmacii, a to především v oblasti výzkumu, obchodu a e-commerce, tak i ve zdravotnictví a lékárnictví.

Kritický nedostatek kvalifikovaného personálu prohlubuje podle náborové firmy i to, že řada pracovníků odtud odchází za kariérními příležitostmi do zahraničí. Na nové i stávající zaměstnance je tak kladen velký tlak a často musí pracovat i přesčas.

„Zdravotnická zařízení se snaží situaci řešit náborem cizinců s potřebnou uznanou atestací či ratifikací zkoušek. Navzdory přesčasům a nedostatku personálu došlo k poklesu mezd u všeobecných lékařů, a to napříč všemi kraji. Mzdy zdravotních sester naproti tomu vzrostly a polepšily si i obchodní pozice spojené s farmacií. Největší zájem mají uchazeči o marketingové nebo obchodní pozice,“ uvádí šéf Graftonu.