Článek
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v nedělním rozhovoru pro New York Times nastínila, že by se v létě mohla Američanům otevřít možnost přicestovat na území Evropské unie. Podmínkou by bylo očkování vakcínami schválenými Evropskou lékovou agenturou (EMA). Stejnou logikou by tak v dohledné době mohla být do EU zapovězená cesta všem cizincům, kteří se proti covidu rozhodli chránit vakcínami čínských výrobců Sinovac či Sinopharm. Rozhodnutí by mohlo mít zásadní dopady pro obchodní aktivity i oživení mezinárodního cestovního ruchu.
Odlišné schvalovací a očkovací postupy napříč zeměmi a regiony připravují dle některých odborníků i základ pro další rozdělení světa, kde vakcína určí, do které země může naočkovaný vstoupit a pracovat.
Značné dilema se projevuje jak mezi Číňany zvyklými pravidelně cestovat za hranice, tak i v západních zemích, kde druhá největší ekonomika světa představuje byznysové lákadlo. Čína však zatím uznává pouze očkování vakcínami vyrobenými v Číně. Ty ale nejsou schválené ani v USA, ani ve většině zemí Evropy.
Dilema zmítá například rodinami v Hongkongu, kde jsou k dostání vakcíny obou zastoupení v podobě Sinovacu a Pfizeru. Místní si však nevolí očkovací látku podle toho, které více důvěřují. Musí myslet i na svou kariéru či potenciální problémy při cestování za rodinami v zámoří.
Pro zahraniční média k tématu promluvila Hongkonžanka Marie Cheungová. Před pandemií pravidelně cestovala za prací do pevninské Číny, a proto se rozhodla pro očkování Sinovacem. Její britský manžel však zvolil Pfizer, aby si zvýšil šance na bezproblémové návštěvy rodiny ve Velké Británii. „Pro lidi, kteří potřebují pracovat nebo se vracet na pevninu, je čínská vakcína jedinou možností,“ řekla Cheungová. „A lidé ze západních zemí si zase vybírají pouze vakcínu uznávanou jejich domovskou zemí.“
Na rozdíl od obyvatel Hongkongu si však miliony lidí po celém světě vakcínu vybírat nemohou. S myšlenkou ponechat lidem právo volby i při očkování chvíli koketovalo Japonsko. Po přílivu vakcín ze zahraničí ale i japonská vláda z plánu prozatím vycouvala.
Pokud se však více zemí stane podobně selektivními jako Čína, ať už půjde o rozhodnutí čistě politické, nebo pragmatické s ohledem na rozdílnou účinnost látek, naočkovaným by se cestování po světě mohlo značně zkomplikovat. A důsledky pocítí jak mezinárodní obchod, tak cestovní ruch.
Čínští turisté byli před pandemií jednou z největších skupin zahraničních návštěvníků destinací od jihovýchodní Asie, Austrálie, Nového Zélandu až po evropská hlavní města. Podle Čínské akademie cestovního ruchu, což je dceřiná společnost Ministerstva kultury a cestovního ruchu, v roce 2019 do světa vyrazilo 155 milionů čínských turistů, kteří v zahraničí utratili více než 133 miliard dolarů.
Zatímco Indonésie a Thajsko čínské vakcíny schvalují, Nový Zéland a sousední Austrálie nikoli. Čínská vakcína je k dostání i v Brazílii, Pákistánu či Srbsku. Ve Spojených státech čínští výrobci prostor nedostávají.
Peking si je možných dopadů své očkovací politiky zjevně vědom. Čínské velvyslanectví ve Washingtonu tento týden uvedlo, že cestující, kteří se nechali naočkovat některou z vakcín západních výrobců, budou moct do Číny vycestovat aspoň z texaského Dallasu. Státní média pak naznačila, že by látka Pfizeru mohla být schválena v polovině roku.
„Celosvětové rozdělování lidí na základě vakcín jen zhorší a prohloubí ekonomické a politické dopady pandemie,“ uvedl pro Bloomberg docent zdravotní bezpečnosti na City University v Hongkongu. „Riskujeme, že svět rozdělí ne potřeba zdraví, ale vakcinační nacionalismus.“
Čína však není jediným místem, které omezuje přístup lidem s určitým očkováním. Island v současné době neuznává pro vstup do země očkování ani čínskou ani ruskou vakcínou.
Otazníky visí nad Sputnikem V i jinde. V úterý brazilský regulační úřad pro léky Anvisa definitivně odmítl jeho registraci a import. Jako důvod uvedl „rizikovost“ očkovací látky kvůli nedostatku poskytnutých dat od výrobce, uvedla agentura Reuters. Pětičlenná komise úřadu podle Reuters hlasovala pro zamítnutí registrace jednomyslně. Nedostatky v balíku poskytnutých informací byly podle ní „vážné“, a proto by schválení představovalo „inherentní riziko“.
Na rozdíl od Brazílie Sputnik v Latinské Americe podle přehledu deníku The New York Times schválila sousední Bolívie a Paraguay, Argentina, Venezuela a většina Střední Ameriky.
Otázka cestování s imunitou získanou díky Sputniku V je zatím nedořešená nejen v Latinské Americe.
EU plánuje od června zavést očkovací pasy, které umožní cestování imunizovaným – tedy buď naočkovaným, nebo nedávno uzdraveným z covidu-19. Podle návrhu nařízení by mohly být pro cestování uznávány všechny vakcíny schválené regulátory léčiv na území EU. Členské země jsou však i povzbuzovány k přijímání vakcín, kterým povolení pro nouzové využití vydala Světová zdravotnická organizace (WHO).
Ta by měla do 3. května rozhodnout, zda udělí celosvětově uznávané schvalovací razítko, tedy povolení pro nouzové používání, dvěma čínským výrobcům. Čína by se tak mohla stát i součástí programu Covax. Vzhledem k naslibovaným kapacitám čínských výrobců tak velká část světové populace bude zřejmě nakonec naočkována vakcínou vyrobenou nikoli v západních zemích, ale v Číně.
