Ne vládnout, ale spravovat zemi. Nová vláda si dává záležet na uměleckém dojmu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco jiné polistopadové pravicové vlády se upínaly k transformační mantře škrtů či volného trhu, vznikající nová vláda v čele s ODS klade důraz i na hodnotový rozměr vládnutí. Chceme stavět mosty – ale nejen ty materiální, i ty napříč rozdělenou společností, zaznívalo často v různých variacích při slavnostním podpisu koaliční smlouvy v Poslanecké sněmovně.

Dokument má dvanáct priorit. Mezi ně patří stabilizace veřejných financí či západní ukotvení země. Dohoda také předvídá společný postup při volbě prezidenta, která má být podle řádného termínu v lednu 2023.

„Jsme si vědomi toho, že musíme postupovat rychle, musíme zemi vyvést z krize zdravotní, ekonomické i hodnotové,“ uvedl pravděpodobný příští premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí na první schůzi nové Poslanecké sněmovny.

Kontury nové vlády vznikly poměrně rychle – koaliční smlouva má podpisy všech pěti předsedů koaličních stran pět týdnů po volbách.

„Česká republika má za sebou nejtěžší období polistopadové historie. Naše země se musí vypořádat nejen s následky světové pandemie, ale i s následky bezohledné nezodpovědnosti předchozí vlády,“ píše v dokumentu vznikající vládní koalice s narážkou na předchozí kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten podle nastupujících politiků za sebou zanechává zemi „zjizvenou zbytečnými sváry, rozdmýchávanými populistickou politikou“.

Na prvním místě koalice zmiňuje „starou dobrou“ rozpočtovou ukázněnost, má skončit „rozhazování“ veřejných prostředků a budou se hledat úspory.

V zahraniční politice, která má mít euroatlantickou orientaci, se vrací do slovníků představitelů země „ochrana lidských práv a demokracie“, i ta patří k prioritám. V posledních letech se přitom tato „havlovská“ tradice zpochybňovala – a byla prezentována jako protiklad k ekonomickým zájmům českého byznysu v zahraničí. Neplatilo to ale jen o vládách ČSSD a ANO, tlačených vlivem prezidenta Miloše Zemana, tento trend začal už za poslední pravicové vlády premiéra Petra Nečase.

Všech dvanáct priorit vznikající vlády zní: stabilizace veřejných financí, orientace na EU a NATO, penzijní reforma, vzdělávání, regionální soudržnost, podpora svobodného trhu, životní prostředí, rodina a bydlení, digitalizace, věda a výzkum, moderní státní správa a odpovědnost k voličům a politická kultura.

Nová vláda bude muset v první řadě řešit zdravotní krizi. Také lze čekat, že v tomto tématu bude vláda nejvíce ostřelována opozicí v čele s Andrejem Babišem a jeho prezidentskými ambicemi. Zdravotnictví samostatnou prioritou není – v rámci podpory rodiny se dočteme, že koalice „zajistí dostupnou zdravotní péči“.

Na nové vládě je znát, jak jí záleží na „uměleckém dojmu“, tedy své komunikaci. Je to citelný posun od silového, ekonomistního vystupování pravicových vlád z dob počáteční transformace.

„Do vedoucích pozic vybereme poctivé, kompetentní a důvěryhodné osobnosti, které budou hájit zájmy ČR a nebudou ve střetu zájmů,“ slibují v posledním bodě koaliční strany. A k tomu i předvídatelnější jednání Sněmovny a i jiný, spíš „vzdušný zámek“ – konstruktivní spolupráci s opozicí.

„Nepřicházíme vládnout, ale spravovat zemi,“ zdůraznila šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Mimochodem, jediná žena, která u podpisu koaliční smlouvy byla. A to tam bylo celkem deset politiků – předsedové partají i jejich poslaneckých klubů. Pekarová Adamová v nové vládě nebude – má se stát předsedkyní Poslanecké sněmovny.

I přes jasnou převahu mužských politiků, kteří jsou v čele koalice a zřejmě obsadí převážnou většinu vládních postů, koaliční smlouva myslí na „sladění rodinného a pracovního života“, což se v české společnosti týká především žen. „Podpoříme flexibilnější pracovní podmínky,“ píše se v dokumentu.

Šéf Starostů Vít Rakušan zdůraznil, že dosud opoziční politici přicházejí pracovat, ne si užívat moc. „Byla tu jasná poptávka po společenské změně. Pokusíme se společně udělat všechno pro to, abychom lidem v naší republice nedávali tu emoci, na kterou jsou zvyklí, emoci zklamání,“ dodal.

S pravicovou politikou, zvlášť dokud byl jejím „guru“ v Česku Václav Klaus, se dříve pojila skepse k otázkám změny klimatu. I to je pryč. „Změny klimatu jsou nezpochybnitelné. Tato vláda se zavazuje hledat řešení, která budou omezovat lidský vliv na klimatické změny,“ stojí v dokumentu.

Vláda chce v otázkách životního prostředí hledat „realistická řešení“ pro ochranu přírody. „A to vše s vědomím odpovědnosti za prosperitu naší země,“ dodává v dokumentu nová vláda.

Citlivěji než dřív – alespoň na papíře – přistupuje nastupující garnitura i ke svým pravděpodobným nevoličům, třeba seniorům, kteří se méně orientují v moderním světě. V kapitole o digitalizaci, jež má podle koalice zlepšit fungování státu, se doslova píše, že „pro seniory a lidi se speciálními potřebami nadále zůstane papírová cesta“.

Jako jeden z největších problémů současnosti koaliční smlouva detektuje bydlení.

„Přineseme řešení, která pomohou jak vlastnickému, tak nájemnímu bydlení včetně sociálního bydlení. V současné době je nejdůležitější zásadní zrychlení stavebního řízení při zachování ochrany ostatních zájmů a podpora samospráv,“ píše se v dokumentu.

Dokument dále upravuje podmínky spolupráce koaličních stran.

„Bude-li kterákoli ze smluvních stran považovat některý z připravovaných legislativních nebo exekutivních návrhů za věc zásadní povahy, má právo vyvolat o jejím řešení jednání předsedů koaličních stran, resp. dohodovací jednání,“ píše se v něm.

Jeden bod se týká i možných budoucích voleb, a to prezidentských. V nich budoucí vládní strany připouštějí možnou spolupráci. „Koaliční strany se dohodly, že v případě volby prezidenta republiky bude možný společný postup koordinován na úrovni K5 (předsedů stran),“ stojí v koaliční smlouvě.

Ta také popisuje rozdělení ministerstev i výborů v Poslanecké sněmovně. Vládní koalice si chce ponechat klíčový rozpočtový, hospodářský i zahraniční výbor v dolní komoře.