Článek
Vratislav Mynář v pondělí načal svůj devátý rok v křesle hradního kancléře. Po celou dobu však jako jeden z nejbližších spolupracovníků prezidenta nemá bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň, a tak se nemůže seznamovat s některými materiály anebo se účastnit jednání na nejvyšší úrovni, kde se probírají utajované skutečnosti.
Ne že by o to Vratislav Mynář původně nestál. Koncem roku 2015 mu však prověrku na nejvyšší stupeň odmítl dát Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). Nyní už kancléř, jemuž na Hradě po boku prezidenta Zemana zbývají poslední dva roky, podle svého nejnovějšího vyjádření o prověrku ani žádat nebude.
„Disponuji přesně takovým přístupem k utajovaným informacím, jaký pro výkon své funkce potřebuji, a překvapuje mě, proč dva roky před koncem mé funkce bych měl něco takové dělat,“ napsal Mynář Seznam Zprávám na otázku, zda ještě bude o prověrku žádat.
Odpověď pak doplnil vlastním dotazem, proč se redakce o tuto věc zajímá, a přidal dovětek: „Vypadá to, že nechystáte nic slušného.“
Dotazy položené kancléři Mynářovi na téma bezpečnostní prověrky souvisely se zjištěním, jaké důvody před lety Národní bezpečnostní úřad k odepření prověrky vedly.
Dosud oficiálně známy nebyly, avšak Seznam Zprávy získaly dokument, kde vyjmenovány jsou.
Konkrétně se jedná o šedesátistránkovou žalobu, již podal právě Vratislav Mynář k soudu a kde rozhodnutí NBÚ z roku 2015 napadl. Na soud se Mynář obrátil hned zkraje roku 2016, ale krátce před tím, než se měla věc projednávat, žalobu stáhl.
Na straně tři Mynářovy žaloby advokáti uvádějí, jak NBÚ popsal Mynářova bezpečnostní rizika. Například to, že během řízení o udělení prověrky nebyl u svých obchodních transakcí schopen uvést ani rámcové informace.
Podle zmíněného dokumentu pak také NBÚ uvedl, že se u Mynáře opakovaně objevovaly projevy nedůvěryhodného chování. A podle NBÚ nešlo ani vyloučit, že by případně upřednostnil svůj zájem nad zájmem na ochranu utajovaných informací.
„Nemá v osobě účastníka řízení dostatečnou záruku, že by s utajovanými informacemi nakládal odpovědně a svědomitě, nedopustil se jejich zneužití ve vlastní prospěch a dodržoval veškeré zákonem stanovené povinnosti,“ shrnul NBÚ v rozhodnutí, v němž odmítl prověrku vydat a které Mynářova žaloba v tomto místě cituje.
Vratislav Mynář důvody, proč prověrku nedostal, před novináři zlehčoval. Například v listopadu 2015 pro Českou televizi uvedl, že šlo o nedorozumění.
„Podle mého názoru je to špatná právní klasifikace záležitostí, které jsou tam obsaženy. Jinak bych to laicky nazval, že se jedná ve spoustě případů o nedorozumění. Já jsem se snažil být co nejvstřícnější v těch záležitostech, které probíhaly po celou dobu řízení. Nicméně vzpomenout si na každý detail ze své pětadvacetileté jak soukromé, tak podnikatelské historie nemohu zaručit. Takže já říkám, že to je nedorozumění,“ řekl tehdy.
Podle toho, co je uvedeno v Mynářově žalobě, však NBÚ zjistil, že Vratislav Mynář vlastnil skrytě podíly ve firmách FM real a Credit Management, úmyslně podle bezpečnostního úřadu vytvářel netransparentní finanční toky. O zjištění NBÚ, jak a proč se Mynář podílel na stavbě ubytovny a penzionu v Osvětimanech, už Seznam Zprávy informovaly v pondělí.
K některým těmto zjištěním přitom úřad - jak uvádí dokument - dospěl i díky zprávám od příslušné zpravodajské služby.
Pracovníky NBÚ zaujaly také Mynářovy půjčky.
Ze žaloby plyne, že upozornili na to, že neuvedl poskytnutí půjčky 8,5 milionu korun osobě V. P. (jméno je v žalobě anonymizováno). V dotazníku, který pro NBÚ vyplňoval, nenapsal ani půjčku 1,74 milionu, již u něj měl v roce 2015 spolek Chřibák z Osvětiman. Mynář se zase bránil tím, že v obou případech se to stalo kvůli administrativním nedopatřením.
Bezpečnostním rizikem podle NBÚ také bylo, že Vratislav Mynář během podnikatelské kariéry půjčoval řádově miliony korun svým přátelům a obchodním partnerům. Ti mu pak peníze často vraceli v menších částkách v hotovosti a Vratislav Mynář je poté vkládal na svůj účet.
Jak lze vyčíst ze žaloby, NBÚ uvedl i několik příkladů: třeba podnikateli Ivanovi Kyselému půjčil Mynář v listopadu 2006 osm milionů korun. Podle Mynáře mu je pak Kyselý v menších částkách v hotovosti vracel v průběhu let 2007-2011.
Na konci roku 2001 a v září 2003 půjčil celkově 6,25 milionu korun také podnikateli Radimovi Masnému. Ten měl peníze vrátit do konce roku 2003.
„Požádal mě, aby mohl půjčku vracet po delší dobu a v menších částkách. Jeho žádosti jsem vyhověl. Půjčku mě žádal hradit až v roce 2004 postupně v menších částkách v hotovosti. Obě půjčky tak byly splaceny až v roce 2006,“ uvedl Mynář na dotazy NBÚ.
Podle NBÚ pak Mynář tyto peníze, které dostal od Masného v hotovosti, vkládal na svůj bankovní účet. „Skutečnost, že dlužníci žalobce (Vratislava Mynáře) preferují splácení půjček v hotovosti i v případě milionových závazků, a skutečnost, že žalobce toto jako věřitel toleruje, NBÚ rovněž hodnotí jako nedůvěryhodné,“ uvádí se dále v žalobě.
Mynář však uvedl, že vždy postupoval podle zákona. Že svým přátelům věří, proto jim mnohdy toleruje, aby mu peníze vraceli později, vraceli mu částky v hotovosti, nebo jim odpouští úroky.
„Žalobce (Vratislav Mynář), dlouholetý podnikatel, má za sebou stovky obchodních případů a s nimi spojených tisíce transakcí, ve většině případů bezhotovostních. Jedná se o takovou četnost pohybů na účtech, ať už žalobce, nebo jím vlastněných společností, že tyto v jejich souhrnu se mohou mnohým zdát netransparentní, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti není,“ uvedli ve zmíněné žalobě Mynářovi advokáti.
Ze získaného dokumentu také vyplývá, že dalším důvodem, proč Vratislav Mynář prověrku nedostal, bylo to, že podle NBÚ skrytě působil ve firmě Credit Management.
Tato společnost měla akcie na majitele. Jde o netransparentní formu držení akcií, díky níž není majitel nikde jmenovitě uveden. Vratislav Mynář do dotazníku pro NBÚ uvedl, že v roce 2006 získal 20 kusů akcií firmy Credit Management. Dvě podle svého přiznání prodal v lednu 2009 a ostatních osmnáct pak v září 2010.
Jenže NBÚ mimo jiné zjistil, že Mynář se v září 2006 během jednání firmy prokázal čtyřiceti akciemi. A v prosinci 2011 pak na dalším jednání dvaceti akciemi.
Dodatečně Mynář tvrdil, že v září 2006 zastupoval dvaceti dalšími akciemi jiného akcionáře a v prosinci 2011 že ho o předložení požádal jeho obchodní partner Vladimír Pavlík. Nejednalo se jakkoliv o skrytou účast, uvedl kancléř.
NBÚ byl ale jiného názoru. „NBÚ soudí, že žalobce (Vratislav Mynář) byl nejen faktickým vlastníkem daných akcií nejen do doby prodeje, avšak v případě potřeby akcie předával třetím osobám z řad ostatních akcionářů nebo z řad svých nejbližších spolupracovníků, čímž činil akcionářskou strukturu ještě neprůhlednější,“ píše se ve zmíněném dokumentu.
Navíc Mynář pro NBÚ uvedl, že společnosti Credit Management půjčoval peníze pouze do listopadu 2007. Ale z výpisu účtu vyplývá, že k jedné další půjčce ve výši 300 tisíc korun došlo v dubnu 2009. Mynář to pak komentoval tím, že na ni nezapomněl úmyslně. Neměl ale prý tuto informaci od svého účetního.
V další firmě FM real pak měl Mynář podle závěrů NBÚ majetkový podíl již před nabytím akcií na majitele, k čemuž došlo v říjnu 2004. A dále i po prodeji podnikateli Ivanovi Kyselému v listopadu 2006 podle NBÚ skrýval své působení v této společnosti za další osobu.
„Důvodem mělo být, aby jeho majetkové zapojení nebylo patrné nejen v širokém podnikatelském prostředí včetně obchodních partnerů, ale aby to nebylo patrné ostatním akcionářům,“ uvádí se dále v dokumentu s podrobností, že NBÚ k tomu dospěl také na základě zjištění příslušné zpravodajské služby.
Podle Vratislava Mynáře byly tyto závěry NBÚ nesprávné. A doplnil, že jeho působení ve společnosti FM real bylo od počátku zcela transparentní.
