Hlavní obsah

Zavolám na policejní prezidium, hrozil novinářům muž jedné tváře a dvou jmen

Radek Kedroň
Zástupce šéfredaktora pro investigativu a podcasty
Foto: Seznam Zprávy

Anton Fischer podle všech indicií není Antonem Fischerem, nýbrž mužem, který byl součástí slovenského podsvětí.

I v novém roce je pátrací sekce Seznam Zpráv na značkách. Stopovali jsme české stroje, které v Putinově továrně vyrábí rakety proti Ukrajině, i muže s pohnutou kriminální minulostí i současností.

Článek

Čtete ukázku z newsletteru Kauzy Seznam Zpráv, ve kterém každý týden reportéři z našeho investigativního týmu shrnují podrobnosti a zákulisí nových kauz z vysoké politiky i byznysu. Pokud vás newsletter zaujme, přihlaste se k odběru!

Už když loni na podzim poskytl rozhovor, vrtalo nám hlavou, proč tak úzkostlivě skrývá svou tvář. Billboardový boss Anton Fischer tehdy kolegovi Jirkovi Pšeničkovi dokonce navrhl, ať jej vyfotíme v kukle. Z kukly sice sešlo, ale stejně svůj obličej veřejně nevystavil.

Tvrdil nám, že na Slovensku pracoval pro bezpečnostní složky a do Česka se dostal v rámci jakéhosi výměnného pobytu. Rozuzlení se dostavilo až nyní. A je vskutku filmové.

Anton Fischer podle všech indicií není Antonem Fischerem, nýbrž mužem, který byl součástí slovenského podsvětí.

Nerad bych vás ochudil o detektivní pátrání, které jsme podnikli s Českým rozhlasem. Jen ve zkratce: Sbírali jsme svědectví, sledovali přesuny majetků, nasadili jsme i umělou inteligenci specializovanou na rozpoznávaní obličejů.

Výsledkem je článek Jirky Pšeničky, který postupně tohle velkolepé puzzle poskládal, aby nakonec mohl konstatovat: Anton Fischer je s největší pravděpodobností Antonem Cvešperem, který před dvaceti lety svědčil proti svým souputníkům v případech mafiánských únosů a vražd. Na vraždách se prý nepodílel, jen zajišťoval dopravu, tvrdil před soudem.

Získal beztrestnost a zmizel. A to doslova. Na Slovensku už o něm pod tímto jménem nikdo neslyšel. Naopak v Česku se ve stejné době vynořil muž bez minulosti, který jako by Cvešperovi z oka vypadl.

A tento muž rozjel v Česku podnikání balkánského stylu, o němž jsme na našich stránkách barvitě referovali (doporučuji i plastické vyprávění, které na pondělí chystá podcast 5:59). Součástí těchto orientálních způsobů je vydírání, násilí i obcházení zákazu podnikání, důsledkem pak Česko vytapetované nelegálními billboardy, které většina úřadů velkoryse přehlíží.

Už v listopadu jsem o rozhovoru s Fischerem napsal, že ze všeho nejvíc evokuje devadesátá léta, kdy mafiáni byli celebritami a veřejně pronášeli svá bezostyšná moudra. To jsem ale nevěděl, že Fischerovy stopy nás nakonec opravdu dovedou ke skutečnému mafiánskému klanu a že budeme muset zkoumat zločin importovaný ze Slovenska.

Aby bylo jasno: Tohle nemá být filipika proti kajícníkům a programu na jejich ochranu. Jak ukazuje stále větší sofistikovanost a konspirativnost současného organizovaného zločinu, bez lidí, kteří výměnou za nižší trest promluví, to nepůjde.

Jen by neměli pokračovat v tom, co se naučili v minulosti: obcházet zákony či je přímo vědomě porušovat. Anton – a je vlastně jedno, jestli mluvíme o Fischerovi či Cvešperovi – se zjevně nechce vzdát starých manýrů a opakovaně páchá…

A když už rovnou nepáchá, tak alespoň vyhrožuje. O tom se přesvědčil i náš někdejší kolega Vojta Gavriněv, dnes reportér Českého rozhlasu, který se Antona Fischera na změnu identity zeptal.

„Jsou určité věci, které podléhají utajení. Vy se mě na ně nemáte ptát, vy o nich ani nemáte psát. Počítejte s tím, že pokud chcete v tomto pokračovat, tak budu rovnou kontaktovat lidi v Praze na policejním prezidiu a zahájí se řetězec proti vám,“ prohlásil na záznamu Fischer.

Jenže my jsme si ověřili, že aktuálně chráněným svědkem není. A ani nemůže. Jednou z podmínek programu na ochranu svědků je právě to, že chráněnec se znovu nedostane do křížku se zákonem. Což se Antonovi, jak už jsme si řekli, chronicky nedaří.

Otázkou zůstává, kolikrát už Fischerovi ohánění se „policejním prezidiem“ a „řetězcem“ beztrestně vyšlo. Třeba jednou zasuneme i tento chybějící dílek skládačky.

Co jsme také zjistili

Rychlé pohyby. Na českou policii to jsou překvapivě rychlé pohyby, které v našich zeměpisných šířkách nebývají moc často vidět. A to ani v závažných, chce se říci skutečných, případech. Za zastupitelem, který upozornil na papalášské parkování v Praze, přišla tento pátek policie a vyžádala si jeho komunikaci s novináři. Původně magistrátní polízanice přerůstá ve skandální úředně-policejní šikanu. Případ budeme samozřejmě dál sledovat.

Stroje pro Putinovu továrnu. Nový rok jsme otevřeli znepokojivou zprávou o Alexi Uškovi. Spojené státy na tohoto Rusa žijícího v Česku uvalily sankce. On však podle pátrání investigativní sekce Seznam Zpráv dodal obráběcí stroje české firmy Putinově továrně na rakety masakrující ukrajinské civilisty. Jak na porušení zákazu reagovala firma, se dočtete v článku Adély Jelínkové a Lukáše Valáška.

Vysypaná pokladnička. Šiřitel proruské propagandy Ladislav Vrábel se roky vyhýbá placení dluhů, které dosahují ke třem milionům korun. Dlouhodobě tvrdí, že nemá žádný majetek ani příjmy. Své věrné fanoušky instruoval, aby příspěvky posílali na „bezpečný účet“ své ženy. Soud ale nyní přikázal, že bezpečně nasbíraný milion korun půjde na zahlazení Vrabelových soukromých dluhů. Jak se to líbí oněm štědrým fanouškům, jsme zatím nezmapovali.

Z jablek melouny. V jedné z prvních epizod pořadu Ve stínu jsme upozornili na podezřelý obchod mezi městem Havířov a dvojicí tamních politiků. Šlo o prodej nerentabilních jablečných sadů, které za 43 milionů korun koupilo město Havířov. Nyní se Jiří Kubík vrátil na „místo činu“, aby ohledal, kam se kauza posunula.

Kódovat lidí. Na podzim byla kolegyně Kristina Ciroková vyšetřována slovenskou prokuraturou za své reportáže o sektách. Podle spisu měla údajně „kódovat lidi“. Nyní jsme se dozvěděli, že podle pražského vrchního státního zastupitelství nebylo chybou přijmout žádost slovenské prokuratury, která požadovala výslech reportérky Seznam Zpráv. A to přesto, že se opírala o zjevné konspirační teorie. Tak snad nás příště neobviní třeba za šíření afrického moru mezi divočáky ve Veľkém Krtíši.

Milionový byt pro soudkyni. Chybělo málo a soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 9 Tereza Malá se stala vlastníkem bytu s pořizovací cenou 7,5 milionu korun. Tuto nemovitost jí chtěl darovat podnikatel Tomáš Burian poté, co po obvinění z účasti na organizované zločinecké skupině opustil loni po třech měsících vazbu. Tak začíná článek o pozoruhodné transakci, která dokresluje korupční nemocniční kauzu z Ústecka.

Pokud vás týdenní report toho nejdůležitějšího z naší investigativní dílny zaujal, určitě se přihlaste k odběru a newsletter také doporučte svým známým. Příští pátek se na vás opět těšíme u dalšího vydání!

Doporučované