Článek
Mezi mediální příležitosti, které kolegům a kolegyním závidím nejméně, patří tiskové konference při nástupech nových trenérů a brífinky při uvádění nových ministrů do úřadů. Zvoní tu dvě strany téže mince: prezentace těžkých frází, které je potřeba říkat, protože něco se u toho říkat musí.
V zasedačce na stadionu mluví předseda & trenér cca o tom, že „chceme hrát atraktivní fotbal“ (tzv. pro diváky), ale také „minimálně v klidném středu tabulky“, ne-li „zaútočit na pohárové příčky“, to když se podaří „kádr vhodně doplnit“ (pokud možno o pět zkušených hrotových útočníků). Důležitá je také komunikace dovnitř (atmosféra v kabině) i navenek (s fanoušky, jejichž podpory si nesmírně vážíme). Cílem nejen pro tuto sezonu je stabilizace a další rozvoj našeho klubu (módněji řečeno: naší organizace).
Kdežto u vchodu do ministerstva vykládají premiér & ministr cca o tom, že úkolem je zlepšit komunikaci (dovnitř i navenek) a prioritou zintenzivnit čerpání evropských fondů. Důležitá je jednak stabilizace, druhak nastavení transparentních procesů, nicméně ministr je zároveň připraven naslouchat různým hlasům (tzv. vést dialog). Uvědomuje si, že v této obtížné době jsou nevyhnutelná i některá do jisté míry nepopulární opatření („nepřišel jsem, abych dělal tzv. líbivá“). Chce být ministrem všech, ale zejména…
Stop. Tento týden nastoupil nový ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a vy nyní máte už dostatek indicií, abyste odhadli, co na okraj této sváteční chvíle padlo.
„Stávám se ministrem zemědělců, lesáků, vodohospodářů a také spotřebitelů,“ děl například pan Výborný, s předsedou vlády po boku.
Anebo: „Klíčové je, abych dokázal jezdit do regionů, mezi zemědělce, do lesů“, pročež chce na ministerstvu trávit „pouze nezbytné množství času“. Vzhůru do lesů, naslouchat vytí pil a zpěvu ptactva!
V jednom z předchozích Šuplíků jsme připomněli, že slovo „úředník“ dnes znamená zhruba to, co v 17. století „čarodějnice“. O to usilovněji se ministr musí tvářit jako sedlák / myslivec / dřevorubec / včelař / vinař / hrázný Palyza atd., ne jako schůzující člen vlády České republiky. Měl by, ten prostý muž, jezdit do práce na koni.
Je to jen hypotéza: Ale to vystoupení možná vyznělo nápadně rurálně také proto, že Marek Výborný i Petr Fiala jsou původním povoláním pedagogové. Takže aby zemědělný lid nemohl tvrdit, že se ten náš učitýlek bojí zamazat si polobotky od resortního hnoje. Tím víc do toho šlápl: „Ministr zemědělců, lesáků, vodohospodářů.“ „A také spotřebitelů.“
Tady je třeba objasnit jedno nedorozumění, které se zas a pořád vrací. Ministr samozřejmě může prohlašovat, že je „ministrem někoho“. Zlé je, pokud si to opravdu myslí. Protože v tom případě není členem vlády, odpovědné na základě všeobecného hlasovacího práva zvolené Poslanecké sněmovně, nýbrž generálním tajemníkem příslušné profesní nebo lobbistické organizace. Odpovědné svým členům a klientům.
Ministr je bez výjimek ministrem všech, bez ohledu na to, co je napsané na jeho vizitce a dveřích kanceláře. Je v první řadě jmenovaným členem vlády, až za druhé pověřený řízením nějakého ministerstva.
Ministr obrany není ministrem vojáků, ministr zdravotnictví není ani ministrem zdravotníků, ani pacientů. Ministr zemědělství je tu stejně tak pro zootechnika jako pro account managera. Ministr dopravy musí vážit zájmy tramvajáků i učitelek. Málo se to ví, ale společnost se nesestává z krabiček se jmény povolání, opečovávaných příslušnými veleúřady.
V tomto kontextu zní trochu zlověstně, když pan Výborný označil zemědělství za „silový resort“. Což je termín obvykle vyhrazený ministerstvům spojeným s ozbrojenými složkami (obrana, vnitro, spravedlnost, ale i finance). Můžeme jen hádat, jaký vzkaz má ta „síla“ v případě zemědělství znamenat: Chystá se myslivecká domobrana? Vytáhneme cepy a sudlice, změní se formát dožínek?
Anebo můžeme zkoumat, jestli práce a sociální věci, školství nebo životní prostředí jsou také „silová“ nebo ještě silovější ministerstva.
Nejlepší by ale bylo na tenhle svalnatý, přepjatý termín zapomenout, anebo ho ponechat institucím, kde stát skutečně používá „násilí“. Což se zemědělců, lesáků ani rybářů snad netýká. Robota byla zrušena v roce 1848, přestřelky hajných s pytláky patří minulosti také.
