Vyšetřování skončilo. Platí, co řekl Agrofert

Městské státní zastupitelství v Praze se ve čtvrtek odhodlalo k poměrně neobvyklému kroku. Většinou bývá při informování o trestním řízení velmi strohé, tentokrát se ale podrobně rozepsalo o rozhodnutí, kterým policie odložila vyšetřování možného porušení zákona při reklamních platbách pro Farmu Čapí hnízdo.

Zveřejnění obsáhlé tiskové zprávy i poskytnutí rozhovoru s dozorujícím státním zástupcem bylo bezpochyby správné. Reklamní větev kauzy Čapí hnízdo poutá velkou pozornost médií a jistě i nemalého počtu občanů.

Jakkoli je ale forma sdělení chvályhodná, jeho obsah vyznívá až úzkostně. Vyjádření státních zástupců navozuje dojem, že když vyšetřovatel pražské hospodářské kriminálky Pavel Mikšovský tři roky (!) prověřoval, zda firmy ze skupiny Agrofert nynějšího předsedy hnutí ANO Andreje Babiše nekrátily stát na daních tím, že naposílaly zhruba 300 milionů Čapímu hnízdu, spokojil se s informacemi, které dostal od lidí z uvedeného holdingu a farmy. A co víc, žalobce se s tímto přístupem ztotožnil.

Podle tiskového prohlášení sice policie zjistila, že se reklama na Čapím hnízdě odehrávala, nedá se však s určitostí zjistit, v jakém to bylo rozsahu a zda to bylo za obvyklou cenu.

Jistě, s odstupem plus minus deseti let je celkem těžké spolehlivě zrekapitulovat, kde všude v tehdy začínajícím, nebo dokonce ještě nedokončeném venkovském areálu visely reklamní bannery a především jestli nebyly na tu dobu a okolnosti předražené.

Je také v pořádku, že pomoci odpovědět na tyto klíčové otázky měly znalecké posudky. Bylo jich celkem pět. Ani znalec povolaný policií přitom podle prohlášení žalobců nedokázal zjistit srovnávací vzorky, aby mohl posoudit reklamní plnění.

Problém je ale v tom, k čemu policie přihlédla. V prohlášení státního zastupitelství se téměř nepokrytě vyzdvihují ty posudky, které předložil Agrofert, respektive správce Čapího hnízda.

„S ohledem na rozsah předmětného prověřování nebylo možné toliko nekriticky upřednostnit znalecký posudek vypracovaný na základě pověření policejního orgánu, kdy ani ostatní posudky nejevily znaky úmyslné manipulace, pouze toliko aplikovaly jiné, avšak odůvodněné, postupy a výpočty. Naopak znalec ustanovený policejním orgánem se nikoliv zcela bez pochybností vypořádal s doplňujícími otázkami policejního orgánu,“ uvedl mluvčí Městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.

Žalobce František Partík, který na prověřování reklamy dohlížel, v rozhovoru uvedl, že podle doložených důkazů byli objednatelé reklamy „ještě pod horní hranicí rozpětí finančních prostředků, které do reklamy investují jiné srovnatelné společnosti“. Bylo by jistě zajímavé vědět podrobnosti z těchto srovnání.

Mluvčí státního zastupitelství jmenovitě vyzdvihl posudek z roku 2011, který byl údajně podkladem pro firmy z Agrofertu. Orgánům nepřišlo podezřelé, že vznikl až rok poté, co začalo Čapí hnízdo sjednávat a dostávat peníze za reklamu. Naopak.

„Byť byl posudek vypracován v roce 2011, hodnotil zpětně, v jakém rozsahu a v jaké přiměřené částce mohla být reklama realizována v roce 2010. Tyto závěry pak dle názoru státního zástupce lze též vztáhnout na období následujících let a v rámci prověřování bylo od objednatelů reklamy zjištěno, že minimálně části z nich byl tento posudek znám a též se jím řídili,“ stojí v prohlášení.

Autora tohoto posudku žalobci nezmiňují. Je nicméně známo, že jej vypracovala společnost Proscon, tedy znalecká společnost, která už dříve spolupracovala s Babišovými firmami při podezřelých operacích, jež měly pro majitele Agrofertu zvláštní význam.

V roce 2007 Proscon vypracoval posudek ke kupní ceně akcií Čapího hnízda (ještě pod jménem společnosti ZZN AGRO Pelhřimov), za kterou firmu papírově koupily dvě Babišovy starší děti a tehdejší družka Monika. Farma následně mohla „papírově“ vystupovat jako malý podnik s nárokem na příslušné evropské dotace, na které by jako součást Agrofertu nedosáhla.

O pár let později pomohl Proscon při operaci s akciemi firmy Profrost, díky níž si Andrej Babiš „vytáhl“ z Agrofertu ve formě kupní ceny více než půl miliardy korun. Zatímco svému koncernu Babiš prodal 80 procent akcií Profrostu za 527 milionů korun, zbývající podíl prodal firmě manažerky Agrofertu Simony Sokolové za více než šestinásobně nižší cenu. Prodejní cenu určili znalci z Prosconu. Firmu sice stanovil soud, ovšem na návrh Babiše, respektive Agrofertu.

Další příklad, že se vyšetřovatel a žalobce spokojili s verzí od lidí z Babišova holdingu, demonstrují věty mluvčího státního zastupitelství o „vyvrácení“ závěru, že nákupy reklamy na Čapím hnízdě byly centrálně řízené.

„Část z objednatelů reklamy uvedla, že tuto u Farmy Čapí hnízdo zakoupila čistě na základě jejich vnitřního obchodního rozhodnutí a část objednatelů reklamy pak toliko postupovala v souvislosti s doporučením mateřské společnosti, avšak rozsah a cenu reklamy určili na základě vlastního uvážení,“ píše se v prohlášení.

I bez toho, abychom znali úplné detaily, se tyto věty nedají popsat jinak, než že orgány činné v trestním řízení to manažerům Agrofertu doslova „zbaštily“.

Stačí jen připomenout informaci, že klíčovou roli u transakcí mezi Agrofertem a Čapím hnízdem měla finanční ředitelka holdingu Petra Procházková. Ostatně, upozornil na to bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, když v prosinci 2019 korigoval závěry svých podřízených v hlavní větvi této kauzy.

Zarážející jsou také odpovědi žalobce Partíka k připomínkám, že některé firmy Agrofertu po zadání reklamy zanikly nebo že za reklamy platily ještě před otevřením Čapího hnízda veřejnosti.

„Předmětem prověřování byly všechny společnosti odebírající reklamní plnění v rozhodném období, a to bez ohledu na skutečnost, že následně došlo k jejich zániku či sloučení s jinou společností,“ uvedl státní zástupce.

Fakt, že nedávalo smysl, aby si firma platila reklamu před zrušením své značky, šel zkrátka úplně stranou. Ostatně podle žalobce Partíka ani státnímu zastupitelství nepřísluší, aby smysluplnost reklamy hodnotilo. Jde prý spíše otázku „spadající do vztahu statutár versus společník/akcionář“. Jakoby nezáleželo na tom, že v obou případech jde o tutéž osobu, Andreje Babiše.

V tiskovém prohlášení státní zástupci také zdůraznili, že ze znaleckých posudků vyplynulo, že na Čapím hnízdě nešlo o klasickou reklamu, ale spíše o sponzoring.

Státní zástupci tento závěr blíže nezdůvodňují, sponzoring ale každopádně sám o sobě nezlehčuje podezření z trestného činu krácení daně. Stejně jako u reklamy za něj ale firmy platí s cílem, aby prodaly více zboží nebo služeb a zvýšily si tak příjmy. Výdaje na sponzoring jsou tedy nákladovou položkou, o kterou si firmy snižují základ při vyměřování daně.

Obecně vzato je navíc vedlejší, do jaké kategorie Agrofert platby zahrnul. Zkrátka sypal peníze do farmy, aby měla dostatečné příjmy a mohla před dotačními úřady a bankou vykázat, že je ekonomicky životaschopná (mluvčí státního zastupitelství ostatně připomíná, že si toho byly orgány vědomy). Je třeba mít na paměti, že operace s reklamou byla jen jedním z dílků Babišovy konstrukce, jak získat na výstavbu Čapího hnízda 50 milionů z veřejných peněz.

Je teoreticky možné, že se trestný čin nestal, respektive, že není možné ho dostatečně prokázat. Policie a státní zastupitelství by ale neměly dělat z lidí hlupáky. Pokud chtějí tvrdit, že stejně přistupují ke všem firmám a manažerům, kteří jsou podezřelí z krácení daně, pak by se Česko mohlo směle prohlásit za daňový ráj.

Analýzy Seznam Zpráv: