Článek
Čtete ukázku z Vizity – newsletteru Martina Čabana plného postřehů o českém zdravotnictví a jeho přesazích do politiky. Pokud vás Vizita zaujme, určitě se přihlaste k odběru!
Mám k dispozici data o hospodaření zdravotních pojišťoven v prvním pololetí letošního roku. Zároveň do připomínkového řízení zamířil návrh úhradové vyhlášky na příští rok. A obojí se dokázalo vymknout všeobecnému očekávání.
Pololetní čísla z pojišťoven nejsou rozhodující ukazatel, tím je vždy až výsledek na konci roku, ale výsledky jsou přesto docela překvapivé. Největší pojišťovna VZP vykázala v pololetí deficit 2,2 miliardy korun (za celý rok počítá se schodkem 7,5 miliardy), s tím se celkem počítalo. Ovšem šestice zaměstnaneckých pojišťoven, která na konci roku předpokládá souhrnný deficit kolem čtyř miliard korun, vykázala v pololetí přebytek ve výši jedné miliardy.
Celkově tak hospodaření základních fondů všech zdravotních pojišťoven (z nichž se hradí zdravotní péče) skončilo v pololetí jen o 1,2 miliardy v minusu. To je vzhledem k plánovanému deficitu přes 11 miliard za celý rok překvapivě dobrý výsledek.
Dokonce i Vojenská zdravotní pojišťovna, která se potýká s nejviditelnějšími finančními potížemi, oznámila v pololetí přebytek 212 milionů korun. Kromě ní skončily ve znatelném přebytku i Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (636 milionů), Oborová zdravotní pojišťovna (167 milionů) a pojišťovna RBP (dříve Revírní bratrská pokladna, 385 milionů).
Faktorů, které překvapivě dobré saldo zaměstnaneckých pojišťoven způsobily, může být víc. Roli hrál nečekaně vysoký růst mezd, částečně šlo o přísnější smluvní politiku, částečně o důslednější práci s kmenem pojištěnců.
Ale leckde udělaly své i „pouhé“ účetní operace. Pojišťovny mohou ze svého základního fondu převést až tři procenta do fondu provozního, z nějž financují své fungování. Některé ze zaměstnaneckých pojišťoven k této operaci nesáhly vůbec, nebo převedly mnohem méně, než mohly, čímž saldo svého základního fondu znatelně vylepšily.
Důležitější než konkrétní postup je však celkový výsledek – a tím je lepší než očekávané pololetní hospodaření. Toho si na Ministerstvu zdravotnictví při přípravě úhradové vyhlášky na příští rok nepochybně všimli.
Stejně tak vstoupil do hry fakt, že od příštího roku se ruší takzvané rezervní fondy, do nichž zdravotní pojišťovny po léta odkládaly část svých přebytků a jejichž využití je zákonem přísně omezeno pro mimořádné případy velkých a náhlých náporů na zdravotnický systém. Na těchto fondech leží dohromady zhruba sedm miliard korun.
Zdá se, že kombinace lepšího než očekávaného pololetního hospodaření pojišťoven a vyhlídky na jednorázovou „injekci“ z rezervních fondů vyvolala na ministerstvu pocit, že české zdravotnictví je finančně silné jako noha od stolu, systém je zalitý sluncem, a lze mu tudíž bez problémů pustit žilou.
Alespoň to tak vypadá při pohledu na návrh úhradové vyhlášky na příští rok. Dost se na něj čekalo a na všech stranách panovaly obavy. Zejména po nevydařeném experimentu s „finančním jízdním řádem“ pro zdravotnictví na rok letošní. Tady je třeba malého ohlédnutí.
Loni v dubnu zavázala vláda svým usnesením ministra zdravotnictví, aby úhradovou vyhlášku na rok 2025 sestavil jako vyrovnanou. Přesněji řečeno tak, aby „umožňovala vyrovnané hospodaření“ systému veřejného zdravotního pojištění. Tedy aby plánované příjmy pojišťoven odpovídaly plánovaným výdajům na zdravotní péči.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek požadavek na jeden rok vyrovnaného hospodaření v podstatě ignoroval. Přesněji řečeno, sepsal (pro letošní rok) vyhlášku, která sice formálně byla jakž takž vyrovnaná, ale vzhledem k tomu, že stanovuje úplné minimum úhrad, nenechávala zdravotním pojišťovnám ani milimetr prostoru na jakoukoli individuální smluvní politiku. Třeba na bonusy pro lékaře v problematických regionech, zvýhodnění za objednávkové systémy, delší ordinační dobu, terénní služby a podobně.
Všechny tyto individuální smluvní záležitosti musely pojišťovny řešit nad rámec vyhlášky, a tedy na dluh. Proto letos „vyrovnaný“ systém skončí v deficitu někde kolem 10 miliard korun.
Podruhé už vláda žádné takové usnesení nepřijala. Přesto se napjatě čekalo, zda úhradová vyhláška na příští rok přinese „jen“ nulový růst, nebo dokonce celkový pokles úhrad, který by umožnil minulé deficity srovnat. A ejhle – pro příští rok počítá ministerstvo s nárůstem úhrad celkem bezmála o čtyři procenta. To je výrazně nad očekávanou inflací a také výrazně nad celkovým růstem ekonomiky.
Ministr Válek počítá s tím, že příští rok zaplatí pojišťovny za péči o 9,8 miliardy korun víc, než vyberou na pojistném – a to je zase jen to minimum, které v letošním roce mělo být plus minus vyrovnané. Válkovým ministerským odkazem tak bude mimo jiné to, že všechny úhradové vyhlášky, které vzešly z jeho pera, byly deficitní a zhoršily finanční problémy českého zdravotnictví.
Těžko říci, zda jde o jakýsi „předvolební“ návrh, který má zabránit tomu, aby období těsně před volbami bylo poznamenáno vyděšeným křikem zástupců lékařů. Na každý pád jde o další zářez do systému zdravotního pojištění.
Silný je růst nákladů v oblasti stomatologie, kde by po evropském zákazu amalgámových plomb měly být hrazeny některé nákladnější varianty. Ministerstvo odhaduje nárůst nákladů o pět miliard korun, odhady zdravotních pojišťoven i samotných zubařů se ale pohybovaly spíše kolem sedmi až osmi miliard. Pomoci by si měli praktičtí lékaři i ambulantní specialisté a také následná a dlouhodobá péče.
Úspory se naopak očekávají v nemocnicích, kam by mělo za péči zamířit o dvě miliardy méně než letos. Také vidíme plán na půlmiliardovou úsporu v segmentu laboratoří.
Co naopak citelně chybí, je 35miliardová úspora, kterou ministr Válek slíbil v debatě České televize díky zavedení elektronických žádanek. Ačkoli tomu číslu nikdo (ani sám ministr) nevěřil ani na minutu, přece jenom trochu překvapí, že v úhradové vyhlášce z něj nezbylo nic. Nebo tedy skoro nic.
„Zavedení elektronické žádanky na vyšetření od roku 2026 a sdílení laboratorních výsledků povede k významnému poklesu objemu péče za duplicitní vyšetření, který se napříč systémem projeví v řádu miliard Kč, a velká část těchto úspor bude realizována právě v laboratorním segmentu,“ píše se v důvodové zprávě k vyhlášce. Tak ještě jednou – „velká část úspor“ „v řádu miliard Kč“ znamená půl miliardy v laboratorním segmentu. Do ministrova slibu zbývá ještě 34,5 miliardy korun.
Návrh úhradové vyhlášky jistě ještě projde vyjednáváním, ale řádové změny už se očekávat nedají. I proto, že přípravný proces přetnou volby. Vyhláška musí být vydána do konce října.
Úhradová vyhláška na rok 2026, napsaná pro prosperující zdravotnický systém, který si může dovolit růst násobně rychleji než zbytek ekonomiky, je danajským darem pro Válkova nástupce. Ten bude muset čelit buď vzteku lékařů při snaze přiblížit financování péče realitě, anebo dalšímu prohloubení finančních problémů zdravotních pojišťoven. Ani jedno není příjemná vyhlídka.
V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých tipů na čtení z jiných médií. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé druhé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.
