Článek
Čtete ukázku z Vizity – newsletteru Martina Čabana plného postřehů o českém zdravotnictví a jeho přesazích do politiky. Pokud vás Vizita zaujme, určitě se přihlaste k odběru!
Krajské volby přinesly pár zajímavých dílčích příběhů. Například v Moravskoslezském kraji neuspěl bývalý ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček jako lídr Sociální demokracie. Zatímco v Plzeňském kraji naopak uspěl stínový ministr zdravotnictví ANO Kamal Farhan, který si ke stínovému portfoliu a poslaneckému mandátu přibere ještě plzeňské hejtmanství.
Dnešní Vizitu bych ale chtěl věnovat příběhu, který se odehrává spíše stranou pozornosti. Také není úplně jednoduchý, ale je alarmující ukázkou špatné legislativní práce, která může mít na křehké české zdravotnictví velké systémové dopady, aniž by za ní stála byť jen snaha o analýzu a promýšlení následků.
Ten příběh začíná u víceméně nezajímavé novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, která měla za úkol vetknout do české legislativy evropské nařízení o takzvaném HTA neboli hodnocení zdravotnických technologií. Jako taková přišla novela do Sněmovny, kde k ní poslanci přilepili jen drobnou, ale pacientsky zajímavou změnu týkající se snazšího uplatňování ročních limitů na doplatky za léky.
Pak ovšem „technická“ novela zamířila do Senátu a tady se začínají dít věci. Část vládních politiků zavětřila všelijaké možnosti a dala průchod kreativitě. Senátní výbor pro zdravotnictví na popud Jakuba Dvořáčka, náměstka ministra zdravotnictví, přidal pozměňovací návrh, který inovuje způsob stanovování úhrad u vakcín. To by ještě pořád mohlo dávat smysl. Jenže přibyl také pozměňovací návrh šéfa zdravotního výboru Romana Krause (ODS), který zásadně proměňuje pravidla slučování zdravotních pojišťoven.
Tady se sluší připomenout, že současná pravidla pro slučování pojišťoven jsou zcela nepoužitelná. Aby mohlo vůbec k fúzi dojít, musí mít jedna z nich půl roku problémy a zpožďovat platby za péči. Po takové době už v pojišťovně nebude jediný klient a smluvní síť bude silně rozbitá, takže nebude moc co převádět, leda tak dluhy. A pro ty se zas nikdo nepřetrhne.
Takže změnit pravidla pro fúzování zdravotních pojišťoven? Ano, určitě. Proč ale tento důležitý krok dělat pokoutně senátním pozměňovacím návrhem ke zcela nesouvisející novele?
Protože se to celé dělá kvůli finančním potížím Vojenské zdravotní pojišťovny, má Krausův návrh dva pilíře. Jedním je obecná změna pravidel pro fúze. A druhým je stěhování vojáků mezi pojišťovnami. Vojáci v aktivní službě a studenti vojenských škol mají jako jediná profesní skupina zákonem určenou zdravotní pojišťovnu – musejí být klienty VoZP. A VoZP má finanční problémy. Proto Kraus navrhne, aby o tom, kde budou vojáci pojištěni, rozhodovala na návrh ministra obrany vláda.
Komické je, že součástí „velké“ a „reformní“ novely zákona o zdravotním pojištění, kterou ministr Válek za chvíli ponese na vládu, jsou rovněž změny v pravidlech pro slučování pojišťoven. „Nicméně tato úprava se může změnit v případě, že bude vyřešena dříve jinou cestou,“ řekl při představení novely se zjevným odkazem na iniciativu senátorů Adam Ander z Ministerstva zdravotnictví.
Takže koaliční senátoři cpou jednu věc pod tlakem do nesouvisejícího předpisu, zatímco koaliční ministr tutéž věc vpisuje do své „reformní“ novely. Je těžké si představit hloupější a méně systematickou legislativní práci – ovšem jen do okamžiku, než začneme dál sledovat příběh „technické“ novely v horní parlamentní komoře.
Poté, co zdravotní výbor Senátu podpořil dva zmíněné pozměňovací návrhy, přichází novela na plénum. A tady zcela náhle a nečekaně vystupuje šéf senátorského klubu ODS Zdeněk Nytra a po dohodě s Krausem pozměňuje Krausův pozměňovací návrh. Ale ne že by mu tam opravil interpunkci. V návrhu se náhle ocitají úplně nové odstavce s naprosto nečekanými a nikým neprojednanými změnami.
Návrh na stěhování vojáků mezi pojišťovnami podle libovůle ministra obrany vyvolal všeobecné zděšení, a tak Nytra přepisuje příslušné odstavce v Krausově návrhu tak, aby o přechodu této skupiny klientů rozhodovaly také správní orgány obou dotčených pojišťoven. To ale zjevně nestačí. V návrhu se zničehonic ocitá odstavec, který vyjímá vojáky a studenty vojenských škol ze systému přerozdělení pojistného.
Pro připomenutí – všechno, co pojišťovny vyberou na zdravotním pojistném a stát pošle jako platby za státní pojištěnce, dohromady nějakých 500 miliard, se sesypává na jednu hromadu, z níž se peníze přerozdělují zpátky mezi pojišťovny podle toho, jaké klienty mají z hlediska nákladnosti péče a kolik jich je. Tento systém takzvaného stoprocentního přerozdělení funguje od roku 2007. Návrh senátora Nytry jej má fakticky rozbít a omezit na jakýsi systém 99,5procentního přerozdělení.
Proč? To vlastně nikdo neví. „Omlouvám se, budu to muset, pokud se dostaneme do podrobné rozpravy, načíst celé, protože celé se to dávalo na poslední chvíli dohromady v průběhu včerejška a dneška,“ kaje se Nytra a svou výhrůžku splní. Načte svůj pozměňovací návrh Krausova pozměňovacího návrhu na plénu slovo od slova. Na spočtení senátorů, již v tu chvíli vědí, která přesně bije, by stačily prsty jedné ruky kanadského dřevorubce.
Návrh je načten, na řadě je ministr Válek v pozici navrhovatele zákona, aby k návrhu zaujal stanovisko: „Stanovisko nemám žádné, protože ten návrh jsem slyšel až tady. Netuším přesně, co v něm je. Ministerstvo nemělo možnost se k němu nějak vyjádřit. Obecně, je to asi dobře (…) Ale já teď se k tomu nedokážu nijak vyjádřit.“
Následně návrh projde drtivou většinou hlasů přítomných senátorů a novela míří s oběma pozměňovacími návrhy zpět do Sněmovny. Teprve v té chvíli příslušní aktéři včetně ministerstva zjišťují, co je v senátním návrhu napsané.
Vyjmutí přibližně 27 tisíc vojáků a studentů z přerozdělení pojistného znamená finanční injekci pro VoZP ve výši necelých dvou miliard – aktivní vojáci a vojenští studenti, vesměs mladší a zdraví lidé, totiž platí mnohem vyšší pojistné, než za ně pojišťovna zpětně dostává při přerozdělení.
To jsou ovšem dvě miliardy, které budou ostatním pojišťovnám chybět. Co je ještě horší – návrh nejenže bourá, byť symbolicky, dosavadní systém stoprocentního přerozdělení, ale je špatně napsaný. VoZP by tedy na jedné straně neodvedla „na hromadu“ pojistné od vojáků, ale při přerozdělení by „z hromady“ dostala příspěvek právě i na „své“ vojáky. Za každého klienta v maskáčích by vlastně dostala zaplaceno dvakrát.
Svaz zdravotních pojišťoven, jehož členem je i VoZP, posílá poslancům dopis, který mám k dispozici: „Jsme toho názoru, že odůvodnění potřebou zvýšené péče o vojáky s ohledem na globální bezpečnostní situaci nemůže obstát. VoZP má 700 tis. pojištěnců, ale pouze 30 tis. z nich jsou vojáci z povolání. Navrhovaná legislativa ale nikterak účelově neváže toto zvýšené pojistné k využití výhradně na péči o vojáky z povolání. Návrh je formulován tak, že umožňuje Vojenské zdravotní pojišťovně použít toto vyšší pojistné na sanování své stávající situace a následně na svůj celkový provoz.“ Následně svaz vyzývá poslance, aby senátní verzi zákona odmítli.
VoZP se proti stanovisku svazu ohrazuje, taktéž v dopise poslancům: „Záměr senátorů (…) chápeme jako zřejmou snahu zajistit pro vojáky jistotu financování zdravotní péče v nepříznivé mezinárodní bezpečnostní situaci…“ I VoZP má ale potřebu ujistit, že dvojitá platba za jednoho klienta je nesmysl: „Změnu týkající se příjmů z pojistného za vojáky (…) chápeme tak, že když VoZP za cca 27 tisíc vojáků nepošle přijaté pojistné do přerozdělování, tak ani nemůže na těchto 27 tisíc vojáků čerpat jakékoli prostředky ze systému přerozdělování.“ Bohužel to tak ovšem nechápal senátor Nytra, když návrh narychlo flikoval.
Celá věc vyvolala paniku jak mezi pojišťovnami, tak na ministerstvu a částečně i v koalici. Nesystémové senátní návrhy totiž pochází z pera zástupců ODS, takže když proti nim bude sbírat podporu ministr za TOP 09, může u části vládních poslanců narazit. Zřejmě i proto se tato žhavá senátní vratka nakonec nedostala na program poslanecké schůze, která skončila minulý týden. Zda se chaos vyřeší do říjnové schůze, uvidíme.
Implementace evropského nařízení, která byla původním smyslem původní novely, musí být hotová v lednu 2025, takže času není moc – pak by už začaly naskakovat pokuty. Tomu se lze vyhnout schválením sněmovní verze. Jenže tím zase přijdeme o pravidla slučování zdravotních pojišťoven a o systém úhrad vakcín, které jsou jen v senátní verzi.
A připomeňme, že v případě senátních vratek si Sněmovna nemůže mezi pozměňovacími návrhy vybírat – k dispozici je buď prosté schválení senátní verze se vším všudy včetně dvojité platby za vojáky, anebo 101 hlasů pro původní sněmovní verzi, anebo vůbec nic a začátek od nuly.
Jak to dopadne, nevíme. Ale jako odstrašující příklad práce s legislativou je to dokonalé.
Nesystémové patlání nepromyšlených a nespočítaných nápadů z bůhvíjakých lobbistických zdrojů, bez přípravy, bez připomínkového řízení, ba dokonce bez projednání na příslušném parlamentním výboru, to nemůže vést k dobrým koncům. V případě tak křehké věci, jako je české zdravotní pojištění, je to trestuhodný hazard.
V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých tipů na čtení z jiných médií. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé druhé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.
