Článek
Čtete ukázku z Vizity – newsletteru Martina Čabana plného postřehů o českém zdravotnictví a jeho přesazích do politiky. Pokud vás Vizita zaujme, určitě se přihlaste k odběru!
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek představil obsáhlý dokument s krkolomným názvem Strategické analýzy potřeb resortu zdravotnictví: Koncepce podložená dostupnými daty. Jde o 123 stran souvislého textu rozděleného do deseti hlavních kapitol a k tomu několik stovek „slidů“ s nezaměnitelným grafickým rukopisem šéfa ÚZIS Ladislava Duška nazývaných „analytická a datová příloha“.
Názvy kapitol dobře ilustrují široký záběr dokumentu, proto uvedu jejich výčet:
1. Prevence a veřejné zdraví
2. Dostupnost, kvalita a standardizace péče
3. Modely organizace péče
4. Ekonomika a optimalizace úhrad
5. Léková politika
6. Kapacity a vzdělávání lékařů
7. Kapacity a vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků
8. Elektronizace
9. Legislativa a dotační politika jako nástroj změny
10. Komunikace
Jedná se z mnoha důvodů o pozoruhodný počin, který si zaslouží jak pochvalu, tak i dílčí kritiku. Přičemž i kritika je částečnou pochvalou, protože na rozdíl od mnoha rozplizlých všeobecných deklarací, jichž býváme ve zdravotnictví až příliš často svědky, zde skutečně je co kritizovat.
V první řadě je ale namístě pochvala za to, že Vlastimil Válek spolu s Ladislavem Duškem a mnoha dalšími autory dali dohromady přesvědčivý obraz českého zdravotnictví a jeho problémů. Ty jsou často nejen formulovány, ale také – byť ne úplně vždy – podloženy tvrdými daty, čísly, tabulkami a jejich interpretacemi.
Nejde o žádné průlomové objevy. Jak napovídají pouhé názvy kapitol, popsané problémy od nedostatků v prevenci přes ekonomické nastavení po kulhající elektronizaci se s českým zdravotnictvím táhnou dlouhá léta. Strategický dokument z dílny ministra Válka má však pro veřejnou debatu velkou cenu ve své ucelenosti a solidní přehlednosti.
S tím souvisí další důvod k pochvale, a tím je otevřenost. Válek dokument téměř souběžně (s rozestupem pár dnů) představil jak hlavním politickým hráčům z vlády i opozice, tak i veřejnosti, když jej vyvěsil na web Národního zdravotnického informačního portálu. Zde je navíc k přečtení v několika různých formách, není nutné se prokousávat desítkami stran textu, lze samostatně listovat v jednotlivých kapitolách i datových přílohách. Válek zároveň tvrdí, že dokument je živý, otevřený a přístupný kritice i dalším návrhům.
Po akademičtěji laděné iniciativě Zdravotnictví 2030+, vedené šéfem Kanceláře zdravotního pojištění Ladislavem Švecem a usilující o návrh koncepční změny veřejného zdravotního pojištění i zdravotnictví jako celku, je Válkova strategie dalším vítaným posunem veřejné debaty o zdravotnictví. Proti Švecově iniciativě má ta Válkova nespornou výhodu širšího zásahu a významnějšího politického zázemí a krytí. Na druhé straně skutečnost, že se k jejímu autorství Válek hrdě hlásí, jí může na politickém kolbišti zkomplikovat život.
Při procházení strategického dokumentu čtenář samozřejmě narazí na místa, která jsou evidentní Válkovou politickou sebechválou. Například jednodenní péče je zde vydávána div ne za spásu efektivity českého zdravotnictví, aniž by existovalo uspokojivé a upřímné vyhodnocení dosavadních pokusů o její podporu. Totéž platí třeba pro novou lékovou legislativu, již ministr v dokumentu prodává jako zásadní systémovou změnu, aniž by zcela čerstvý zákon o léčivech dostal čas se osvědčit, nebo zklamat.
Nicméně podobné pasáže jsou snadno odhalitelné a lze je při čtení odfiltrovat, případně je vystavit kritice a oponentuře. Nijak neubírají materiálu na komplexnosti a citovaným datům na tvrdosti.
Což může posloužit jako oslí můstek ke kritice strategického materiálu.
Dá se očekávat, že z analytických a akademických kruhů zazní výhrada, že dokument tak, jak je vystaven na webových stránkách NZIP, neposkytuje přímý otevřený přístup k datovým sadám, na nichž je datová část dokumentu postavena. Mnohé modely, grafy a tabulky, známé z nejrůznějších prezentací šéfa ÚZIS Ladislava Duška, jsou čtenáři v podstatě předkládány k věření bez možnosti rychlé verifikace či odlišné interpretace.
Ne ve všech kapitolách je „datová příloha“ zcela přesvědčivá a dostatečně komplexní s ohledem na ambice textové části analýzy. Ve čtvrté kapitole, která je pro Vizitu asi nejzajímavější a věnuje se ekonomice zdravotnického systému, najdeme v textové části mnoho ambiciózních slov o finančním zdraví zdravotních pojišťoven. A to včetně odvážného cíle „zlepšení příjmové situace zaměstnaneckých pojišťoven“ a „aktualizace a narovnání modelu přerozdělení“. Přísahá se tu na záchranu a budoucnost pojišťovenského systému, analýza varuje, že „beveridgeovské“ modely centrálně řízeného zdravotnictví velmi často selhávají. Fajn.
Ale při pohledu do datových podkladů se dozvíme o pojišťovnách, jejich příjmech a uchování či vyladění stávajícího „bismarckovského“ modelu jen málo. Drtivá většina těchto podkladů je věnována jen velmi sofistikovanému popisu změn v systému úhrad nemocniční péče založené na systému CZ-DRG.
Popisu či kritice modelu přerozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění mezi jednotlivé pojišťovny se datová část nevěnuje, stejně tak nepřináší žádný podklad pro slibované zlepšení hospodaření pojišťoven, ačkoli jejich finanční situace je v posledních měsících velmi nepříjemná.
Konkrétně v tomto bodě se tedy analýza omezuje na obecný popis situace bez ambice poskytnout bytelnější podklad pro řešení problému. Tady se jeví jako přínosnější jiná prezentace z dílny ÚZIS věnovaná právě predikcím nákladů na zdravotní péči, která se však do datové báze ministerské strategie nedostala. Je však dostupná na stránkách již zmíněné iniciativy Zdravotnictví 2030+.
Sečteno a podtrženo – na ministerstvu vznikl velmi zajímavý dokument, který by mohl posunout jak širší veřejnou, tak i užší politickou debatu o českém zdravotnictví o úroveň výš. Hlavní ambicí tohoto dokumentu by mělo být přežít nejbližší volební kampaně i sněmovní volby a stát se věcným podkladem, nad nímž se povedou politické hádky o konkrétní řešení problémů zdravotnictví.
Pokud by se to podařilo, mohla by se diskuze o zdravotnictví svou ukotveností alespoň přiblížit diskuzi o důchodovém systému. V ní se také setkáváme s různými politickými nápady, někdy i úplnými hloupostmi, ale přinejmenším většinu času se tato debata vede nad jasnými daty o neudržitelnosti systému.
Kdyby se Válkův dokument stal podobným věcným podkladem pro politické hádky, jednalo by se o velmi důstojný politicko-akademický pomník stávajícího ministra zdravotnictví. Byla by věčná škoda, kdyby pod náporem politického marketingu, nekonečné volební kampaně a vypjaté politické každodennosti zapadal prachem.
V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých tipů na čtení z jiných médií. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé druhé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.
