Článek
Pokud vás newsletter Vizita zaujme, určitě se přihlaste k odběru!
Zjištění, že péči, která není poskytnuta, není třeba platit, není vůbec objevné. Tématu předcházení nemocem ale trvalo překvapivě dlouhou dobu, než se v debatách o zdravotnictví prosadilo. A mluvíme skutečně o debatách o zdravotnictví.
V debatách o medicíně není prevence samozřejmě vůbec žádnou novinkou a každý lékař vám o ní ochotně udělá dlouhou přednášku. A ještě přidá pár historek o pacientech zcela neochotných nebo neschopných dodržovat léčebný režim a související doporučení, kteří si tak prodlužují a komplikují vlastní uzdravení.
Ale širší dopady prevence na udržitelnost a financování celých zdravotnických systémů se nepočítají snadno, takže debatám o ekonomice zdravotnictví obvykle dominují ekonomické modely pracující s parametry, jako jsou výše a výběr pojistného, nákladová efektivita jednotlivých technologií nebo cenová konkurence mezi plátci péče.
Prevence se ale prosazuje a s ní i širší pohled na celý problém. Společnost McKinsey Global Institute představila v pondělí na pražské konferenci Zdraví a ekonomický růst svou studii, podle níž má dobrá preventivní péče a přechod na zdravější životní styl potenciál přinést české ekonomice do roku 2040 zhruba 700 miliard korun.
Zdaleka největší podíl na tomto přínosu má zvýšená účast na pracovním trhu, tedy nižší nemocnost zaměstnanců. Češi přitom tráví v nemoci v průměru zhruba čtvrtinu života, přičemž nemoci se zdaleka nekoncentrují do seniorského věku, jak bychom možná intuitivně čekali. Naopak podle studie McKinsey propuká kolem 60 procent nemocí, jimž lze zabránit kvalitní prevencí, ještě v produktivním věku.
Téma prevence má přitom několik rovin. Na některých se Česku daří velmi dobře, jinde ale pokulhává.
České screeningové programy na onkologická onemocnění patří v Evropě k velmi dobrým. V současné době probíhají tři – screening rakoviny prsu, rakoviny tlustého střeva a konečníku a rakoviny děložního hrdla. V pilotní fázi je plošný screening rakoviny plic. V rámci zemí EU se všechny tři screeningové programy umísťují mezi deseti nejúspěšnějšími, v případě karcinomu děložního hrdla je český screening dokonce nejúspěšnější v EU.
Co se naopak Česku daří méně, je prosazování jemnějších, každodenních návyků přispívajících k prevenci onemocnění. Stále příliš často umíráme na následky nezdravé stravy (kolorektální karcinomy, kardiovaskulární potíže) a kouření (rakovina plic). Průměrná délka života je v Česku těsně pod průměrem EU, v počtu kuřáků jsme naopak v první polovině žebříčku (na 12. místě) a v konzumaci alkoholu ještě výš.
Zdravotní pojišťovny vydávají za prevenci jen velmi malou část vybraného pojistného. Za loňský rok to byla zhruba jedna miliarda korun, což jsou ve srovnání se stovkami miliard, které veřejným zdravotním pojištěním protečou, skutečně drobné. Na jedné straně je to dáno systémem plnění a využívání příslušných fondů pojišťoven (do fondu prevence míří jen zlomek příjmů z pojistného), ale roli hraje i nevalný zájem pacientů o preventivní služby.
Bezprostřední velkou a zásadní otázkou je, jak přesvědčit Čechy, aby – když už se nechtějí vzdát nezdravých návyků – alespoň využívali možností, které jim už dnes v preventivních programech české zdravotnictví nabízí.
Pojišťovny dokážou docela dobře motivovat lékaře, aby své pacienty na preventivní prohlídky zvali a upozorňovali je na nabídku možností. Praktičtí lékaři, na jejichž bedrech leží jednak část preventivních prohlídek, ale hlavně úkol vzdělávat své pacienty v oblasti prevence, mají nárok na lepší úhrady péče (takzvané bonifikace), pokud na preventivní péči dbají.
S motivací samotných pacientů prevenci podstupovat je to ale horší. Podle údajů Svazu zdravotních pojišťoven chodí na celkovou preventivní prohlídku, na kterou má každý dospělý nárok jednou za dva roky, jen zhruba třetina lidí. U screeningu rakoviny prsu se účast pohybuje kolem solidních 60 procent. Ale třeba v případě kolorektálního screeningu, který je zaměřen na včasné odhalení jedné z nejčastějších příčin úmrtí Čechů, je účast rizikových pacientů sotva třetinová.
Komunikační a vysvětlovací kampaně sice probíhají, vznikají i občanské a odborné iniciativy „zdola“, které se snaží osvětu o prevenci šířit moderními komunikačními kanály (například známá iniciativa Loono), ale zdá se, že všechny tyto aktivity postupně narážejí na své limity.
Některé pojišťovny se snaží například podmiňovat čerpání výhod ze svých preventivních programů (poukazy na plavání, příspěvky na dentální hygienu a podobně) účastí na preventivních prohlídkách, ale v tomto případě jde obecně spíše jen o další motivaci již motivovaných lidí, kteří o své zdraví alespoň částečně dbají.
Nakonec budou muset vstoupit do hry politicky třaskavá témata. V první řadě bonusy na pojistném pro lidi, kteří na prevenci a zdravější životní styl dbají, ale také malusy pro ty, kteří prevenci ignorují. Ačkoli ministerstvo, pojišťovny i poskytovatelé péče mluví o systému bonusů a malusů jako o zásadním nástroji motivace k odpovědnějšímu přístupu ke svému zdraví, je tato oblast legislativně i exekutivně velmi složitá a nedá se očekávat, že by v ní v nejbližší době nastal zásadní průlom.
Z prevence a edukace je nicméně velké téma na mnoha úrovních. A myšlenka, že zdravotnictví ušetří za léčení pozdních fází preventabilních onemocnění, aby mu zbylo více peněz na léčbu nemocí, jimž se zkrátka nelze vyhnout, se musí do budoucna stát součástí každé rozvahy o reformě českého systému.
V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc. Třeba podrobné vysvětlení lékařského pojmu iatrogenie nebo zajímavé tipy na čtení nejen z oblasti zdravotnictví. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.
