Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čtete ukázku z Vizity – newsletteru Martina Čabana plného postřehů o českém zdravotnictví a jeho přesazích do politiky. Pokud vás Vizita zaujme, určitě se přihlaste k odběru!
Jak je na tom konkrétně oblast zdravotnictví? Jaké byly tři roky ministra Vlastimila Válka? Bohužel nemůžeme využít metodiku, která dospěla k impozantním 93 procentům, abychom zjistili, zda Ministerstvo zdravotnictví tento průměr spíše zhoršuje, nebo zlepšuje. Oněch 93 procent je veřejnosti zatím předkládáno k věření bez dalších podkladů. Ministerstvo vnitra má jakýsi nástroj k „měření“, ale dělit se o něj nechce.
„Systém koordinace a sledování Programového prohlášení vlády České republiky je architektonicky nastaven jako uzavřený databázový elektronický systém s řízeným přístupem na základě uživatelských účtů. Není proto veřejně dostupný. Ministerstvo vnitra nicméně plánuje periodicky zveřejňovat agregovaná a uživatelsky přístupná data z tohoto systému tak, aby bylo možné podle jednotlivých kapitol sledovat aktuální stav plnění,“ říká mluvčí resortu vnitra Ondřej Krátoška.
Takže nezbývá než spoléhat na jiné zdroje. Například zmíněný bilanční web, na němž se vláda chlubí, že dělá, co je třeba. Tak tento web na zdravotnictví původně úplně zapomněl.
Posléze autoři webu zmínku o zdravotnictví doplnili, takže dnes už tam najdeme čtyři body – automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce, nové screeningové programy, elektronický očkovací průkaz a zrušení pracovnělékařských prohlídek u málo rizikových profesí. Fascinující je, že zrovna tyto čtyři body jsou uvozeny slovy „Zasazujeme se o kvalitnější a dostupnější zdravotnictví“.
Další náhled na vlastní práci nabídl sám ministr Válek na citované tiskové konferenci. Zde vypíchl především spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a sdílení dat. Dále opět automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce, screeningy a posílení preventivních fondů pojišťoven v projednávané novele zákona o zdravotním pojištění, zákon o léčivech a projekty elektronizace.
Jak se to všechno má k programovému prohlášení vlády, v níž Válek sedí?
Hned první programový slib zní: „Zahájíme diskuzi o potřebě a vhodnosti cenové konkurence zdravotních pojišťoven. Zavedeme možnost dobrovolného doplňkového připojištění.“ Nestalo se ani jedno, ani druhé. Diskuze o změnách ve fungování pojišťoven skutečně probíhá, leč ministerstvo se z ní snaží především vyvléknout. Připojištění není, Válkova snaha vydávat za něj některé marketingově naleštěné produkty komerčních pojišťoven je směšná.
Další slib: „Posílíme veřejnou kontrolu nad finančními prostředky na úhradu zdravotní péče. Zavedeme systematické hodnocení nákladů a přínosů nových technologií a vydávání doporučených klinických postupů…“ Tady také nic moc. Hodnocení nákladů a přínosů (HTA) nadále spolehlivě funguje jen v oblasti léků, u nových technologií jeho „systematické zavádění“ stále kulhá. Vydávání doporučených klinických postupů trvalo přesně tak dlouho, dokud na ně ÚZIS mohl čerpat evropské peníze. A tak jich na příslušném portálu máme asi 40 z potřebných několika stovek. A od roku 2022 se tam žádný nový neobjevil.
Další slib, v pořadí třetí: „Prosadíme víceleté financování a plánování úhrad zdravotní péče. Budeme pokračovat v implementaci CZ-DRG do úhrad a odstraníme nerovnosti v úhradách i v dalších segmentech. Do konce volebního období prosadíme pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce.“
Tady si Válek může připsat (a také připsal) jeden úspěch, a tím je automat na valorizaci plateb za státní pojištěnce. Ten ministr vyměnil s ministrem financí za 14 miliard ze zdravotního pojištění hned v prvním roce vlády.
Odstraňování nerovností v úhradách naproti tomu dost drhne. Malé nemocnice kvůli tomu dokonce chystají stížnost k Ústavnímu soudu. Válek oponuje, že podíl výkonů, které mají stejnou úhradu napříč zařízeními, roste. Slib víceletého plánování úhrad zůstává nenaplněn, zdravotnictví dál jede z roku na rok, od úhradové vyhlášky k úhradové vyhlášce.
Tím jsou vyčerpány zdravotnické programové sliby z oblasti „Financování, ekonomika a role zdravotních pojišťoven“. To tedy na 93 procent rozhodně nevychází.
Kdybych popisoval dále bod po bodu, bylo by to neúnosně dlouhé, z dalších oblastí proto spíš heslovitě.
Kapitola „Kvalita a dostupnost zdravotní péče“ například slibuje „další rozvoj systematického měření kvality služeb ze strany Kanceláře zdravotního pojištění i dalších subjektů“. Tento slib se zatím projevil kompetenčními spory mezi zmíněnou kanceláří a ÚZIS a nedávno také odvoláním šéfa KZP, který systém měření kvality v této instituci zavedl. Zohledňování kvality péče v úhradách od zdravotních pojišťoven se nekoná.
Digitalizace je obecně diskutabilnější téma. Za Válkem jsou na jedné straně úspěchy, třeba propojování dat resortů zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Tady se skutečně objevují nadějné analýzy cesty pacienta zdravotnickým a sociálním systémem, které dosud nebyly možné.
Některé projekty standardizace zdravotnických dat (v podobě jednotných elektronických propouštěcích zpráv, žádanek nebo záznamu pacienta) by měly příští rok zažít svou pilotní fázi, ale bude to ještě na hodně dlouhé lokte. Příznačné je, že na standardizační projekty a „interoperabilitu“ tečou miliardy z evropských fondů do nemocnic, zatímco do soukromých ordinací specialistů či praktiků ani koruna. To nemůže skončit úplně dobře a čeká nás zřejmě velké divení nad tím, proč se menší ordinace výměny dat neúčastní.
Co rozhodně splněno není, je slib „monitoringu a správy čekací doby na plánované zákroky“. Stejnou chimérou zůstává související „elektronické monitorování volných kapacit pro možnosti registrace u některých specializací lékařů (praktický, zubní, ženský, dětský)“. Nic takového nemáme.
Nedokážu posoudit, zda byl podle jednoho z programových slibů zaveden „personální, investiční a provozní benchmarking přímo řízených organizací“, protože nevím, co to je. Ale zato si troufám tvrdit, že slib „upravíme kompetence lékařů i nelékařských pracovníků tak, aby odpovídaly moderním trendům v medicíně, vzdělání i zkušenostem jednotlivých zdravotníků“, lze také označit za nesplněný.
Kromě částečného rozšíření spektra léků, které mohou předepsat praktičtí lékaři, jsme se v kompetenčních otázkách moc nepohnuli. Zdravotní sestry dál dělají práci administrativních asistentek, v lepším případě ošetřovatelek, lékaři dál papírují jako o život a očkování v lékárnách dál působí jako kacířská myšlenka.
Dalo by se pokračovat ještě dál, ale protentokrát stačilo. Ostatně ministr Válek má ještě rok, třeba uvidíme někde nějaký pohyb. Jestli ale vláda někde plní 93 procent svých úkolů vytyčených programovým prohlášením, tak v oblasti zdravotnictví to rozhodně není. Tady jsou splněné sliby po čertech vzácným pozorováním.
V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých tipů na čtení z jiných médií. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé druhé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.
