Článek
„Jejich cílem je vyšší růst těch částí ekonomiky, které přispívají k dlouhodobému růstu kvality života a k růstu, z něhož budou mít prospěch všechny společenské skupiny,“ uvádějí autoři svou práci.
A protože víme, že v NERV sedí i lidé, kterým není lhostejný osud českého zdravotnictví, nepřekvapí, že část, byť vcelku malá, je věnována i této oblasti. Kromě dílčích zmínek o úpravách výběru zdravotního pojistného, které pro dnešek přehlédneme, je tu samostatná „kapitola“, jedna ze 37, věnovaná zdravotní prevenci.
Ta vychází z materiálů, jimž jsem se ve Vizitě už věnoval. Primárně tedy z velké studie McKinsey o vlivu preventivních opatření na budoucí ekonomický vývoj a sekundárně z materiálu, v němž tuto studii rozpracovali a zasadili do tuzemského kontextu autoři Pavel Hroboň a Veronika Klimková. Konkrétnější návrhy se následně objevily už ve starším materiálu NERV věnovaném zdravotnictví.
NERV ve svém prorůstovém návrhu upozorňuje na špatný zdravotní stav Čechů a jeho důsledky pro náklady zdravotnického systému, ale také pro systém sociální a pro zaměstnavatele a v důsledku také pro celou ekonomiku, které nemocnost okusuje vzácné zdroje na trhu práce.
Navrhuje navýšení podílu výdajů na prevenci ve zdravotnických rozpočtech v kombinaci s důslednějším sledováním nákladové efektivity (nikoli jen náhodné utrácení peněz z preventivních fondů třeba za lyžařské kurzy). Dále finanční motivaci pro zapojení občanů do preventivních opatření a úpravu systému zdanění „neřestí“.
Do debaty na toto téma aktuálně přispěla zajímavou analýzou Academy of Health Care Management vedená někdejším ředitelem Nemocnice Na Homolce a úspěšným podnikatelem ve zdravotnictví Oldřichem Šubrtem.
Analýzu mám k dispozici a autoři v ní navrhují aktivněji zapojit zaměstnavatele do péče o zdravotní stav svých zaměstnanců skrze takzvané pracovnělékařské služby. Ty dnes představují spíše nástroj, jímž zaměstnavatelé plní byrokratické povinnosti, které jim ukládá stát. V rámci chystané novely příslušného zákona by se ale její vymezení mělo změnit a zaměstnavatelé by měli dostat možnost poskytovat zaměstnancům širší spektrum služeb a počítat si je do nákladů.
Autoři analýzy úpravu podporují a chtějí, aby se pracovnělékařská péče stala jedním z prostředků, který motivuje zaměstnance ke zdravějšímu životnímu stylu. To by mělo mít kladný ekonomický efekt i pro zaměstnavatele.
„Opatření k podpoře zdraví posilující prevenci zaměstnanců skrze pracovnělékařské služby počítají s ročním nákladem vynaloženým zaměstnavateli. Tím sice snižuje zisk zaměstnavatelů a z toho vyplývající odvody pro stát. Nicméně novelizace opatření k podpoře zdraví snižuje nemocnost, prodloužila by zdravou délku života, a zvýšila by tak počty kvalifikovaných pracovníků i s jejich produktivitou,“ píšou v úvodu analýzy autoři.
Analýza počítá, co by se stalo, kdyby se díky změnám pracovnělékařské služby podařilo snížit počet dní pracovní neschopnosti o 10 procent a prodloužit délku života ve zdraví o jeden rok, což by podle modelu vyžadovalo od zaměstnavatele výdaj ve výši 7200 korun na jednoho zaměstnance. Stát i zaměstnavatelé by ušetřili zhruba po třech miliardách korun na výplatách nemocenské, HDP by stoupl o procento, příjmy veřejných rozpočtů by vzrostly o 44 miliard.
Ačkoli je dobré přistupovat k analýze s jistou rezervou (Šubrt sám podniká ve zdravotnictví, jeho firma Health+ nabízí i pracovnělékařské služby a zdravotní služby pro firmy), určitě není na škodu, že se téma účasti zaměstnavatelů na péči o zdraví zaměstnanců otevírá k diskuzi.
V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých tipů na čtení z jiných médií. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé druhé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.
