Článek
Čtete ukázku z Vizity – newsletteru Martina Čabana plného postřehů o českém zdravotnictví a jeho přesazích do politiky. Pokud vás Vizita zaujme, určitě se přihlaste k odběru!
Nejde ani tak o běžné řízení resortu a řešení každodenních problémů, tam se názory mohou dost zásadně lišit. Ale pokud jde o reformní étos, s nímž Válek do funkce nastupoval, a reálné výsledky a změny po letech vládnutí, je ten kontrast nezpochybnitelný.
I proto se mnoho expertů, pozorovatelů, ale i různých sdružení začíná postupně upínat k blížícím se parlamentním volbám a období, které nastane bezprostředně před nimi, a především po nich.
V Poslanecké sněmovně se 14. listopadu konala konference s optimistickým názvem „Zdravá populace aneb Co by nemělo chybět ve volebních programech“. Celodenní akce, jejíž záznam lze najít ve sněmovním videoarchivu, v sobě skrývala několik zajímavých poselství.
Nechám protentokrát stranou velmi solidní analýzu problémů českého zdravotnictví, již odprezentovali „obvyklí podezřelí“ jako spoluzakladatel Advanced Healthcare Management Institute Pavel Hroboň, akademik Jakub Hlávka nebo dlouholetý přednosta motolské kardiologické kliniky Josef Veselka. Důležité totiž byly i další rozměry, které konference měla a které částečně naznačil její název.
Poprvé došlo k představení široké platformy, která by měla kolem základních cílů udržitelnosti českého zdravotnictví sdružit zaměstnavatele (v čele se Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou), pacienty (zastoupené Národní asociací pacientských organizací) nebo experty (například z Iniciativy pro efektivní zdravotnictví nebo Ministra zdraví).
Návrh společného prohlášení těchto sil mám už k dispozici. Obsahuje pět hlavních cílů, ve stručnosti:
- prostředí regulované a rovné soutěže pro poskytovatele i pojišťovny, které povede ke zvýšení efektivity systému;
- jasné vymezení a oddělení role státu a systému veřejného zdravotního pojištění a eliminace střetů zájmů;
- posílení postavení pojištěnců a zaměstnavatelů při správě prostředků veřejného zdravotního pojištění a omezení politických zásahů;
- prostředí, které bude motivovat pojištěnce k odpovědnému chování k vlastnímu zdraví;
- posílení postavení pojištěnců tím, že se blíže vymezí jejich nárok na bezplatnou péči a podmínky pro hrazení nenárokových služeb – včetně rozšíření nabídky pojišťoven o individuální programy.
Zajímavé bude sledovat roli, kterou v této platformě a snaze nakonec sehrají zdravotní pojišťovny. Hlavním hybatelem vzniku této široké koalice byla totiž iniciativa Zdravotnictví 2030+, kterou vydupal ze země a vedl ředitel Kanceláře zdravotního pojištění (KZP) Ladislav Švec a která zpracovala návrh celkové reformy zdravotnictví.
Švec k tomu také před dvěma lety dostal mandát právě od zdravotních pojišťoven, které KZP zastupuje, tedy od všech sedmi včetně VZP. Tím se pojišťovny staly přímými, byť opatrnými účastníky tohoto reformního úsilí.
Ovšem necelý týden před zmíněnou konferencí, která měla koncepční návrh změn přinést na sněmovní půdu, v pátek 8. listopadu, se sešla Rada KZP a Švece z čela kanceláře (po 23 letech) k lednu 2025 zcela nečekaně odvolala.
Odvolání bez udání konkrétnějších důvodů navrhl ředitel VZP Zdeněk Kabátek a získal pro něj podporu dvou největších zaměstnaneckých pojišťoven, tedy Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra a České průmyslové zdravotní pojišťovny.
Švec by měl i v budoucnu zůstat v čele iniciativy Zdravotnictví 2030+, která se ale jako jeho „dítě“ vydělí ze struktur KZP. Čímž může fakticky ztratit dosavadní – alespoň domnělou – podporu od klíčových stakeholderů v českém zdravotnictví, na jejichž fungování je navíc celý návrh koncepčních změn založen, tedy právě od zdravotních pojišťoven.
Další vývoj není úplně jasný, protože ve Svazu zdravotních pojišťoven (neplést se zmíněnou KZP), který sdružuje šestku zaměstnaneckých pojišťoven takříkajíc proti síle VZP, panuje momentálně docela velké pnutí. A to kvůli tomu, že čtyři menší zaměstnanecké pojišťovny nebyly o plánu na Švecovo odvolání informovány a byly postaveny před hotovou věc až na samotném pátečním zasedání rady kanceláře.
Proč ten obšírný popis? Původně měla být právě KZP důležitou součástí zmíněné široké aliance sil usilujících o reformu zdravotnictví. Zdravotní pojišťovny, přes svou dosti jalovou roli v celém systému, jsou pořád mocné instituce, na něž sice mají nezdravě silný vliv politici, ale jejich hlas – jako správců stovek miliard na platby zdravotní péče o pacienty – má na druhé straně silný vliv na politiku. V jakémkoli úsilí o reformu zdravotnictví jsou pojišťovny nezbytnými spojenci.
Nicméně poté, co část pojišťoven hodila přes palubu klíčového autora reformního návrhu, zůstává jejich další role poněkud nejasná.
Sněmovní konference měla ještě jeden zajímavý, výsostně politický přesah. Nebo spíše dva. Zaštítil ji jihočeský poslanec hnutí STAN Viktor Vojtko, člen sociálního výboru. Ten oznámil, že by v českém parlamentu rád založil „komisi pro budoucnost“ podle mezinárodních vzorů.
Nejslavnější je asi „výbor pro budoucnost“ finského parlamentu. Jedná se o stálou politickou platformu, v níž jsou zastoupeny všechny parlamentní strany a na níž probíhají za účasti expertů z vnějšku diskuze nad tématy přesahujícími hranice volebních období a hledání širokých nadstranických kompromisů v klíčových oblastech. Tedy přesně to, co Česko nezvládlo v případě penzijní reformy.
Finský výbor funguje od roku 1993 a jeho nejslavnějším výstupem je reforma vzdělávání, která Finy vystřelila do čela mezinárodních srovnávacích žebříčků a z tamního školského systému udělala vzor pro mnoho dalších zemí.
Vojtko, který je jedním z otců vládní důchodové reformy, připustil, že reforma zdravotnictví se proti té důchodové jeví jako řádově složitější problém kvůli mnoha aktérům a křížícím se zájmům. „Když to srovnám s reformou důchodů, tak reforma zdravotnictví je možná desetkrát složitější,“ prohlásil Vojtko. „Dlužíme voličům snahu dosahovat dlouhodobých shod,“ řekl dále poslanec.
Jestli si Česko pořídí vlastní „výbor pro budoucnost“ a jestli bude jeho prvním tématem právě politicky udržitelná reforma zdravotnictví, zatím není jisté, ale snaha je to sympatická.
Dalším zajímavým momentem byla účast poslanců všech stran kromě SPD v politickém panelu konference. Právě tady se všichni včetně plzeňské poslankyně hnutí ANO a zdravotní sestry Ivany Mádlové shodli na tom, že zdravotnictví nutně potřebuje změny.
„Reforma je potřeba, je čas, abychom našli politickou vůli k diskuzi se všemi aktéry o tom, jak zahájíme reformní kroky,“ prohlásila Mádlová. Na otázku, zda by hnutí ANO bylo ochotné vyslat své zástupce do případné „komise pro budoucnost“, byla její odpověď rovněž kladná: „Ano, je důležité, abychom si na této platformě přestali hrát na koalici a opozici.“
Jistě se vtírá škodolibá poznámka o tom, že shodu chtěli zástupci ANO hledat i na penzijní reformě, ovšem jenom do chvíle, než se z dovolené vrátil předseda hnutí Andrej Babiš. Nicméně z vystoupení Mádlové i ostatních poslanců věnujících se zdravotnictví bylo zřejmé, že nad potřebou změn panuje alespoň základní shoda.
A to není špatný základní kamínek pro budoucí změnu. Buď na něm lze zkusit postavit nějakou serióznější snahu o hledání kompromisu, anebo jej lze – tak jako náznak shody nad důchody – nechat zmizet v blížící se tsunami siláckých výroků v předvolební kampani. Volba je v rukách politiků.
V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých tipů na čtení z jiných médií. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé druhé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.
