Článek
Loni v září tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch představil plány na vypracování studie PREVAL II. Ta měla navázat na podobnou práci z května roku 2020 a přinést aktuální obrázek – laicky řečeno – o promořenosti české populace covidem-19. Oficiálním jazykem „doplnit informace o reálném stavu přítomnosti protilátek a buněčné imunity proti viru SARS-CoV-2“.
Ministerstvo si od studie slibovalo kromě zajímavých statistických dat i dalekosáhlé důsledky pro nastavení covidové politiky včetně tématu dlouhodobě zvláště citlivého. „Studie nám pomůže pochopit dynamiku šíření onemocnění covid-19 v České republice. A také nám dodá podklady pro řešení tolik diskutované otázky uznávání protilátek. Dnes máme totiž pouze dílčí a necentralizované údaje získané rozdílnými metodikami a za použití různých laboratorních metod. To je potřeba změnit. Druhá fáze studie nám s tím pomůže,“ řekl tehdy Adam Vojtěch na tiskové konferenci.
Jak už ale zřejmě všichni dobře víme, člověk míní a covid mění. A tato pandemická pravda se nevyhnula ani nové studii, jež měla plynule navázat na první fázi z května roku 2020.
Studie PREVAL II měla zkoumat přítomnost protilátek ve třech vybraných skupinách lidí. V pražském IKEM měli zkoumat promořenost pacientů s chronickými chorobami a také reprezentativního vzorku populace, který už dříve vybral pro předchozí studii Sociologický ústav AV ČR. Druhé „rameno“ studie mělo nabrat vzorky opět v Praze, tentokrát od zdravotnických pracovníků Fakultní Thomayerovy nemocnice. A konečně třetí kohortu zkoumaných měla sehnat Fakultní nemocnice v Olomouci a mělo se jednat o občany Olomouckého kraje, kteří se účastnili první fáze studie – tady se mělo ukázat, jak jsou na tom lidé především v lokalitách obcí Uničov, Litovel a Červenka, kteří během první covidové vlny čelili tvrdým lokálním lockdownům.
Dohromady se má studie účastnit zhruba osm tisíc lidí. Výsledky z jednotlivých kohort se scházejí v Ústavu zdravotnických informací a statistiky, který je roztřídí, vyhodnotí, interpretuje a vydá komplexní zprávu o stavu promořenosti Čechů. Tedy takový byl záměr.
Vojtěchovy plány, že studie vznikne během října, v listopadu se představí první předběžné výsledky a do konce roku kompletní práce, ovšem vzaly rychle za své. Do Česka vtrhla varianta delta, která během listopadu zahltila nemocnice. Sběr vzorků v prvních dvou pražských „ramenech“ studie přesto probíhal, ale pomaleji než bylo v plánu. Jakž takž to stihli v Thomayerově nemocnici, kde měli sesbíráno už zkraje října. V IKEM se sběr protáhl na dva měsíce a skončil až začátkem prosince.
„Vyšetření protilátek je závislé na laboratorních kapacitách. Organizace oslovení cílové populace a provedení odběru tisíců vzorků je pak samozřejmě personálně náročná. Ve spolupracujících nemocnicích proběhla a probíhá realizace studie v běžném provozu s vysokým nasazením zapojených pracovníků,“ napsalo Ministerstvo zdravotnictví ve vyjádření pro Vizitu.
V Olomouckém kraji, který delta postihla zvláště těžce, museli sběr „svých“ vzorků úplně odložit a začali s ním teprve v polovině ledna.
Tyto komplikace dost zásadně mění význam a smysl celé studie. Jak připouští i ministerstvo, spíše než o ucelený obraz dynamiky vývoje a šíření covidové nákazy půjde o dva až tři časové snímky ze tří různých fází vývoje pandemie v Česku: „S ohledem na nástup varianty omikron bude nezbytné výsledky studie analyzovat a interpretovat samostatně v rámci jednotlivých kohort (ramen) studie, při interpretaci musí být uvážena specifika jednotlivých kohort. Výsledky v rámci kohort Fakultní Thomayerovy nemocnice a IKEM jsou vypovídající s ohledem na variantu delta a ukážou na stav promořenosti populace v období nástupu podzimní vlny. Naopak kohorta Fakultní nemocnice Olomouc bude zachycovat jak nástup omikronových nákaz, tak období následující po mohutné vlně omikron, což znamená, že tak získáme i obrázek o promořenosti české populace po průběhu varianty omikron.“
Vyhodnocení studie a zveřejnění závěrů se nyní plánuje na březen. Výše zmíněné trable samy o sobě neznamenají, že pracně sebraná data nebudou k ničemu. Přinejmenším z akademického pohledu bude zajímavé mít pro další zkoumání viru snímek šíření jedné z jeho minulých variant jak v širší populaci a mezi chronickými pacienty (IKEM), tak mezi pracovníky ve zdravotnictví (Thomayerova nemocnice). Stejně tak určitě nebude k zahození čerstvější omikronový obrázek z nereprezentativního vzorku obyvatel Olomoucka.
Na co ale můžeme rovnou zapomenout, jsou nějaké širší politické implikace výsledků studie. Omikron svou rychlostí šíření i schopností překonávat postinfekční imunitu z předchozích variant dost zásadně změní pohled na roli protilátek v případných úvahách o „bezinfekčnosti“. A datovou základnu pro bezprostřední politické úvahy a debaty na toto téma, navzdory původním plánům, PREVAL II zkrátka poskytnout nedokáže.
V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc. Třeba vysvětlení zdravotnického výrazu espécéčko nebo informace o novém studijním oboru Karlovy univerzity zaměřeném na veřejné zdraví. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.
