Vizita: Dočká se Válek ministerského rekordu? V cestě mu stojí volební rok

Nejprve něco pozitivního, byť spíše symbolického. Pokud Válek zůstane na ministerstvu až do voleb, a teď zrovna nic nenasvědčuje tomu, že by někam odcházel, stane se prvním ministrem zdravotnictví v polistopadové historii, který si „odkroutí“ ve funkci standardní čtyřleté období.

To se dosud žádnému šéfovi zdravotnického resortu nepodařilo. Nejblíže k tomu měl Adam Vojtěch, který na ministerské židli seděl na začátku i na konci volebního období 2017 až 2021. Nicméně v jeho průběhu, jak si všichni pamatujeme, i když bychom to radši zapomněli, musel uvolnit místo trojici „ministrů covidu“ – Romanu Prymulovi, Janu Blatnému a Petru Arenbergerovi.

Pomyslné vavříny pro nejdéle sloužícího ministra zdravotnictví však Válkovi budou houby platné, pokud ve volebním roce nevybere několik zatáček, které před ním leží. Popišme si tři z nich, které jsou patrné už nyní.

Po brzkém a úspěšném, byť dost drahém prosazení automatické valorizace plateb za státní pojištěnce byl Válkův výkon na ministerstvu dost pasivní, v nejlepším případě udržovací. Jako mnoho jiných ministrů Fialovy vlády přišel na ministerstvo prakticky bez přípravy a většinu věcí začal chystat pozvolna a od píky. Důsledkem je, že schvalování všech zákonů, které by mohly alespoň částečně definovat jeho ministerskou kariéru a dát jí trochu výraznější tvář, spadlo právě do letošního roku.

Jednoznačně nejdůležitější bude osud novely zákona o elektronizaci zdravotnictví. Ta má skutečně velký potenciál posunout Česko z chvostu mezinárodních žebříčků digitalizace zdravotnictví alespoň někam k průměru nebo těsně pod něj.

Na schválení elektronizační novely jsou navázané pilotní projekty elektronických žádanek a propouštěcích zpráv. Technicky by měly být připravené, technologická řešení byla úspěšně vysoutěžena a chybí „jen“ právní rámec. Pokud by pilotní projekty proběhly hladce, mohli by si čeští pacienti od roku 2026 pokroku v digitalizaci skutečně všimnout a aplikace EZKarta, dnes sloužící jen jako očkovací průkaz, by mohla získat hlubší smysl.

Válek je z blíže neznámých důvodů hrdý na velkou novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Už jsem se jí celkem podrobně věnoval v nedávném komentáři. Jakkoli jsou v návrhu dílčí užitečné změny, potřebný reformní impulz do zdravotnictví nevnáší. Kdyby Sněmovnou náhodou neprošla, Válek by jistě zaplakal pro ztrátu své vlajkové lodi.

Pro pacienty by byl nepříjemný dopad do stomatologické péče, protože Válkova novela vyjasňuje pravidla po evropském zákazu amalgámových výplní. Ta by bez ní chyběla a služby zubařů by se staly ještě hůře dostupnými, než jsou dnes. Je také pravděpodobné, že právě tuto páku se Válek bude snažit využít k obměkčení opozice a protlačení celého návrhu. Ale zdravotnictví jako takové by jeho zamítnutí v podstatě nezaznamenalo.

Třetím návrhem, který chce Válek ve volebním roce prohnat legislativním procesem, je změna zákona o zdravotních službách. Ta se odehrává ve jménu boje proti nelegálním poplatkům u lékařů a v nemocnicích. Válek nedokázal pokročit ve vymezení nároku pacienta, které by umožnilo lépe definovat, za co si lze ve zdravotnictví připlatit, a tak to zkouší opačně, tedy vyjasnit, za co se platit nesmí. Zajímavá myšlenka, které určitě ještě věnuji jednu z příštích Vizit.

Poslední je novela zákona o specifických zdravotních službách. Tady jde systémově o několik drobností a technikálií (například ve fungování záchytek), ale Válek chce tuto novelu – asi právem – prezentovat hlavně jako snížení byrokracie. Především kvůli zrušení vstupních pracovnělékařských prohlídek pro málo riziková povolání, což by měla být částečná úleva pro zaměstnavatele a zároveň i pro kapacity lékařů.

Už dříve Válek zrušil povinné periodické prohlídky a nyní by lékaře i zaměstnance rád zbavil i těch vstupních. Kritici upozorňují, že na vstupních prohlídkách, jsou-li prováděny dobře, lze odhalit závažná onemocnění i u lidí, kteří jinak nechodí na pravidelné preventivní prohlídky ke svým praktickým lékařům. Je to celkem logický argument, ale zatím mu chybějí tvrdší data, která by jej podepřela, nebo dokonce prokázala nákladovou efektivitu plošně povinných vstupních kontrol.

Tuto čtveřici zákonů si Válek vytkl jako závazek pro volební rok. Jak se mu bude v zablokované Sněmovně dařit, uvidíme. Vzhledem k tomu, jak legislativní proces v tomto období funguje, bude ministr buď muset předvést mimořádné vyjednávací schopnosti a dojednat podporu opozice, nebo přesvědčit zbytek vlády a premiéra, že jde o tak zásadní změny, že si zaslouží svolávání celonočních mimořádných schůzí. Jinak už prakticky neexistuje šance stihnout všechna tři čtení do termínu voleb. A po nich, jak známo, padají neprojednané zákony pod stůl.

Bylo trochu překvapivé, když po předpovědích „horkého podzimu“ proběhl konec loňského roku v klidu a bez lékařských protestů. Česká lékařská komora a Lékařský odborový klub svou plánovanou akci Slibem neuzdravíš odložily kvůli podzimním povodním. Je ale nepochybné, že se ve volebním roce znovu přihlásí o slovo.

Válek totiž odborářům stále dluží zákon o odměňování zdravotníků, který jim slíbil na podzim 2023, kdy podepsal dohodu s „mývaly“. Návrh má indexovat minimální výplaty ve zdravotnictví k průměrné mzdě a sjednotit odměňování v nemocnicích bez ohledu na zřizovatele. Není náhoda, že Válek tuto normu nezanesl mezi výčet svých legislativních výzev pro začínající rok. Na ministerstvu sice jakési návrhy vznikly, ale zástupci naštvaných lékařů jsou s nimi hrubě nespokojeni. Obecně se zdá, že ministerstvo se snaží ze slibu různými způsoby vycouvat.

Nicméně Milan Kubek a Martin Engel mají nabito. Protest ve volebním roce může být politicky hodně nepříjemný. Oba zástupci lékařů navíc jistě bedlivě sledovali vývoj na Slovensku, kde jejich odborářští kolegové ve tvrdém střetu nakonec přetlačili i takového sekáče, jako je Robert Fico, a vymohli si původně slíbené navýšení mezd i zrušení skandálního zákona, který zkoušel protestující lékaře kriminalizovat.

Větší povzbuzení pro další boj za vlastní požadavky si čeští odboráři těžko umí představit. Dá se proto očekávat, že akce požadující slíbený zákon o odměňování propuknou v plné síle. A protože ministr dosud v jednáních s lékaři příliš zářné výkony nepředvedl (předloni jej museli zachránit premiér a ředitel VZP), nedá se vyloučit, že právě tyto protesty budou největším Válkovým problémem v letošním roce.

Jestli má některá z očekávaných událostí potenciál zlomit Válkovi politický vaz a připravit jej o titul prvního „čtyřletého“ ministra zdravotnictví, je to právě tato.

V neposlední řadě bude Válek ve volebním roce muset řešit finanční potíže zdravotních pojišťoven. Zejména ty u „vojáků“ vypadají vážně. Příslušnou novelu, která uvolnila dosud prakticky nepoužitelná pravidla pro slučování pojišťoven, už Válek do sbírky zákonů protlačil. To ale neznamená, že právě to je nevyhnutelný osud Vojenské zdravotní pojišťovny.

Fúze by totiž i přes lepší pravidla byla mimořádně delikátní a citlivá operace jak z hlediska technického (informační systémy zdravotních pojišťoven nejsou jednotné a jejich spojování není legrace), tak třeba i bezpečnostního (VoZP povinně pojišťuje na 30 tisíc vojáků a studentů vojenských škol – to je spousta velmi citlivých dat, s nimiž se musí zacházet zvlášť obezřetně).

V tuto chvíli opravdu není jasné, zda dojde k fúzi, nebo se najde způsob, jak VoZP vytrhnout trn z paty, nebo se pojišťovna dokáže vzpamatovat vlastními silami. Jasné ale je, že za každou potíž, která bude tyto procesy provázet, ponese politickou odpovědnost Vlastimil Válek, což mu zvlášť ve volebním roce všichni rádi důrazně připomenou.

Volební rok samozřejmě může Válkovu cestu zakroutit ještě nesčetnými nepředvídatelnými způsoby. Titul ministerského držáka je sice nadosah, ale rozhodně není jistý. Bude to ještě divoká jízda.

V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých tipů na čtení z jiných médií. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé druhé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.