Článek
Čtete ukázku z Vizity – newsletteru Martina Čabana plného postřehů o českém zdravotnictví a jeho přesazích do politiky. Pokud vás Vizita zaujme, určitě se přihlaste k odběru!
Narážíme na klasickou morální paniku, politickou ukvapenost, strnulost státní správy, iracionálně rozdílnou toleranci vůči „kulturním“ a „ilegálním“ drogám, tupé represivní a prohibiční přístupy i snahu o moderní legislativní rámec. Na jednu Vizitu to vydá bohatě.
Nejnápadnější ukázkou současného přístupu českého státu k psychoaktivním látkám je tvrdý zákaz HHC (a také HHC-O a THCP), který platí od minulého týdne. Po letech nečinnosti se politická reprezentace probudila, když několik dětí skončilo v nemocnicích po intoxikaci HHC požitím cukrovinek, které byly běžně dostupné v obchodech.
HHC a dva další zmíněné konopné deriváty se ocitly na seznamu zakázaných látek vedle dalších ilegálních drog. Z lidí, kteří se výrobky obsahujícími HHC předzásobili, se přes noc stali kriminálníci. V obchodech, zejména v těch internetových, se přes tutéž noc objevily úplně stejně vypadající výrobky, nyní ovšem s přídavkem HHC-P, THC-B, HHCP nebo HHCPO, což jsou všechno legální substance.
Tyhle hrátky s písmenky a pomlčkami působí skoro komicky, zvlášť pokud nejste chemik – a chemikům v řadách čtenářů Vizity se zároveň omlouvám, pokud jsem se v zápisu oněch zkratek dopustil nějaké pomlčkové chyby. Ve skutečnosti ale komické nejsou. Klíčový problém spočívá v tom, že zatímco molekula HHC je už nějakou dobu známá a existují k ní i studie o míře návykovosti a rizika, o modifikované molekule HHC-P a mnoha dalších nevíme fakticky nic.
Fenomén „nových kanabinoidů“ je starý sotva deset let a souvisí s rozvojem chemického a farmaceutického průmyslu i technologií, které umožňují různými procesy snadno vytvářet nové molekuly ze „starých“.
Přidáte dva vodíky, a z klasického THC (tetrahydrokanabinolu) je HHC (hexahydrokanabinol). Přidáním uhlíku zase vzniká HHC-P. Anebo se přidáním acetátu zrodí HHC-O. Tady někde je nejvyšší čas tuhle amatérskou chemickou exkurzi ukončit, aby nedošlo k úplnému ztrapnění autora Vizity (možná už je stejně pozdě).
Důležité je si uvědomit, že za současného stavu poznání kanabinoidů a při současných chemických technologiích není velký problém vyvíjet (i za pomoci umělé inteligence) a vyrábět nové a nové molekuly s podobnými účinky, cílené na podobné receptory v mozku uživatele, a tím být stále o krok napřed před legislativními omezeními, která se obvykle vážou na konkrétní molekulu.
Což je věc, na kterou drogoví experti vládu opakovaně upozorňovali. Stejně jako na to, že čínské laboratoře mají ve frontě několik set dalších zcela nových molekul s neprozkoumanými účinky, které jsou připravené lifrovat na evropské trhy ve chvíli zákazu těch starších. Tupému zákazu HHC přesto nedokázali zabránit.
Na druhé straně jsou vidět i snahy, které vycházejí z modernějšího pojetí drogové problematiky. Jednou z nich je kampaň Zkratky, na níž se podílí Česká asociace pojišťoven a Policie ČR. Poněkud paradoxně tedy tatáž policie, která den po začátku platnosti zákazu HHC zahájila kontroly a vyhlásila, že k držitelům a uživatelům této látky bude přistupovat úplně stejně jako k držitelům a uživatelům jakékoli jiné zakázané návykové látky typu heroinu či pervitinu.
Výraznou součástí kampaně Zkratky jsou dva televizní počiny – dokumentární série Česko na drogách a seriál Adikts od režiséra oceňovaného Bangeru Adama Sedláka.
Nemám ambici posuzovat uměleckou hodnotu Adikts. Nejsem ani cílová skupina. Nejspíš jsem příliš stár na to, aby mě excitovaná, groteskní estetika seriálu oslovila, a zároveň duchem dost mlád na to, aby mě neutuchající záplava vulgarismů a mírně rozostřených penisů nijak zásadně nepohoršila. Omezím se na konstatování, že označení „18+“ má tento seriál zcela oprávněně, a pokud chcete k přemýšlení o drogách a závislostech vést mladší děti, zvolte raději jiné umělecké formy.
Co však lze na kampani ocenit a co je také hlavním poselstvím jak Adikts, tak Česka na drogách, je důraz na příčinu vzniku závislostí, jímž je do velké míry psychický stav populace, zvláště, ale nejen té mladší.
Zhoršení psychického zdraví Čechů po pandemii a následném vypuknutí války na Ukrajině ukazují různé průzkumy. Podle dat PAQ Research zažil příznaky depresí či úzkostí během pandemie nadpoloviční podíl lidí do 35 let a kolem 12 procent prožilo v těchto stavech většinu pandemických let. Průzkum Všeobecné fakultní nemocnice ukázal, že od roku 2020 začal znovu růst počet lidí pociťujících příznaky syndromu vyhoření. Alarmující čísla o duševním zdraví dětí a mladistvých má i Český statistický úřad.
Za takových podmínek přirozeně roste to, čemu někteří experti říkají „poptávka po změněném vědomí“, jinými slovy poptávka po psychoaktivních látkách. Celé dekády vývoje ukázaly, že prohibice a zákazy v takových situacích nefungují, naopak zvyšují rizika, zejména pokud systém nedokáže rozlišovat drogy podle jejich nebezpečnosti. Postaví-li se na druhou stranu výše zmíněná extrémně flexibilní nabídka poháněná novými technologiemi a umělou inteligencí, jeví se zákazy jako tuplovaná marnost.
V kontrastu se zpátečnickým přístupem k HHC svítá jistá naděje v Poslanecké sněmovně, kde leží novela zákona o návykových látkách. Dnes tento zákon počítá s jediným seznamem, na němž jsou zakázané návykové látky. Jde o stovky substancí různých typů. K nejznámějším patří opiáty jako heroin, amfetaminy jako pervitin, dále kokain, THC, nově tedy i HHC… Je to jediný přístup, který dnes stát k návykové látce (s výjimkou alkoholu a nikotinu) zná.
Po úpravě by zákon měl pracovat se dvěma dalšími seznamy. Na jednom by se měly objevit takzvané „psychomodulační látky“. Půjde o substance, s nimiž bude možné obchodovat za silně regulovaných podmínek. Využívat se budou regulační nástroje známé z jiných odvětví – zákaz reklamy s výjimkou místa prodeje (jako u tabáku), věkové omezení a nutnost prokázání věku při nákupu (jako u alkoholu a tabáku), povinnost online prodejce mít také kamennou prodejnu (jako u online prodeje léků) a podobně.
Druhý seznam „zařazených psychoaktivních látek“ bude takříkajíc čekatelský. Měla by se na něm objevit každá nová substance s potenciálním psychoaktivním účinkem, která se objeví na trhu. Stát poté prověří její návykovost, psychoaktivitu, zjednodušeně řečeno společenské riziko. Pokud zkoumání dospěje k závěru, že to sice není klasická potravina či doplněk, ale také to není tak společensky nebezpečné, aby to bylo šmahem zařazeno k zakázaným látkám vedle heroinu, poputuje substance právě na seznam „psychomodulačních látek“.
V tom je velká výhoda proti dnešnímu stavu. Pokud by HHC vstoupilo na český trh regulovaný novým zákonem, dostalo by se nejprve právě na seznam „zařazených“ látek. To by umožnilo jej stáhnout z prodeje (nikoli ovšem kriminalizovat držitele nebo uživatele) na dobu, než bude prozkoumán jeho účinek. Poté by se HHC (zřejmě) dostalo právě na seznam psychomodulačních látek, takže by nemohlo být obsaženo ve výrobcích atraktivních pro děti, muselo by se prodávat ve speciálních licencovaných obchodech s ověřením věku a tak dál.
Úředním jazykem důvodové zprávy řečeno: „S rostoucí tuzemskou nabídkou a mírou užívání látky kratom nebo tzv. nízkopotentního konopí a produktů z nich, dostupných široké veřejnosti včetně nezletilých především prostřednictvím internetu nebo prodejních
automatů, nabyla nutnost adekvátně regulovat tuto oblast nové naléhavosti.“
Tento základní mechanismus zákona vypadá velmi rozumně a bude zajímavé sledovat, v jaké podobě Sněmovnou projde. A také jak se k němu postaví Evropská komise. Její notifikace bude zapotřebí, protože technicky se jedná o národní regulaci volného pohybu zboží na otevřeném unijním trhu.
Česká cesta z nepříjemného rauše je samozřejmě lemována mnoha dalšími otazníky. Co s alkoholem jako „kulturní drogou“ Čechů, která kromě vlastních obřích společenských nákladů generuje další potíže, když se kombinuje právě s dalšími psychoaktivními látkami?
A co s konopím, jehož legalizace a regulovaný prodej (k němuž se zavázala vláda v programovém prohlášení) by patrně výrazně snížily poptávku po čínských polosyntetických a syntetických kanabinoidech jako je HHC? A co s příčinami úzkostí a depresí, které mnoho lidí k drogám vedou? A co s nedostatkem psychologické a psychiatrické péče? Ale o tom všem přece jenom zase někdy jindy.
V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých tipů na čtení z jiných médií. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé druhé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.
