Článek
Čtete ukázku z Vizity – newsletteru Martina Čabana plného postřehů o českém zdravotnictví a jeho přesazích do politiky. Pokud vás Vizita zaujme, určitě se přihlaste k odběru!
Téměř výhradní pozornost na sebe dosud poutala změna postavení pohotovostí, jazykem zdravotnického práva „lékařských pohotovostních služeb“. Těch v důsledku novely pravděpodobně ubude, což političtí oponenti jistě nezapomenou ministrovi zdravotnictví Vlastimilu Válkovi vyčíst a budou to vydávat za zhoršení dostupnosti zdravotní péče.
Podle dosavadní úpravy byly za organizaci a zajištění lékařských pohotovostních služeb odpovědné krajské samosprávy. Novela z nich tuto odpovědnost snímá, čímž ji přesouvá na zdravotní pojišťovny, které jsou povinny prostřednictvím své smluvní politiky klientům zajistit zdravotní péči. Nová formulace zároveň ukládá povinnost zřídit pracoviště lékařské pohotovostní služby všude, kde je v provozu urgentní příjem.
Pojišťovny nejsou z nové povinnosti nijak nadšené. „Není jasné, jaké důvody vedly k návrhu úpravy, bylo by vhodné, aby změnám předcházela podrobná analýza,“ píšou zástupci pojišťoven ve svých připomínkách k novele. A vyjadřují naději, nejspíše planou, že finanční prostředky, které dosud dostávaly kraje na zajištění pohotovostí, budou přesměrovány do systému veřejného zdravotního pojištění. Nevypadá to ale, že by se něco takového chystalo.
Otazník do budoucna visí hlavně nad zubními pohotovostmi a nad těmi, které se nacházejí mimo areály nemocnic na různých poliklinikách či v jednotlivých ambulantních ordinacích. Zdravotní pojišťovny, které dost přesně vědí, jak je která pohotovost využívána, budou tlačit na efektivitu a postupné rušení málo využívaných pohotovostí.
Určitě platí, že pojišťovny by měly mít v hledání efektivity poskytování pohotovostní péče volnější ruce než kraje, protože (alespoň teoreticky) nejsou pod bezprostředním politickým tlakem.
Každého krajského představitele zajímá ten či onen volební výsledek jeho strany. Rušení pohotovostí, na něž si občané v kraji za léta zvykli, nebude nikdy patřit k populárním krokům, i kdyby kvalita či efektivita péče byla sebehorší. Neznamená to, že skončí všechny pohotovosti fungující mimo nemocnice. Čísla mohou pojišťovnám ukázat, že některé z nich dávají z hlediska dostupnosti a efektivity smysl. Ale bude to boj.
Nicméně debata o fungování pohotovostí je širší a souvisí i s tématem přesčasové práce. Počet návštěv pohotovosti v posledních letech prudce roste. Je těžké je personálně pokrýt a na stůl by se měla dostat i další témata – „ztížení“ cesty k pohotovostní péči například zvýšením regulačního poplatku a také přísnější nástroje, jimiž by ke službám na pohotovostech bylo možné dotlačit i praktické lékaře nebo ambulantní specialisty, kteří se k tomu dnes příliš nemají. To všechno dílčí úprava v aktuální novele neřeší, ale ještě o tom uslyšíme.
Dalším zajímavým, byť méně nápadným bodem novely zákona o zdravotních službách je úprava definice následné lůžkové péče. Ta by měla usnadnit hospitalizaci pacientů na lůžkách následné a dlouhodobé péče bez předchozího pobytu na akutním oddělení – buď přímo z domácí péče, nebo z pobytových zařízení.
Dosavadní definice určovala následnou péči pacientovi, u nějž po stanovení základní diagnózy „došlo ke stabilizaci jeho zdravotního stavu, zvládnutí náhlé nemoci nebo náhlého zhoršení chronické nemoci, a jehož zdravotní stav vyžaduje doléčení“.
Nová formulace výslovně rozlišuje situace, v nichž pacientovi pomohla akutní lůžková péče a přichází potřeba návazné dlouhodobé péče, a situaci, kdy „zdravotní stav pacienta je stabilizovaný, s funkčním potenciálem ke zlepšení, přičemž k jeho zlepšení nebo udržení se vyžaduje poskytování plánované lůžkové péče, zejména léčebně rehabilitační péče“.
Důsledkem by mělo být méně nadbytečných, formálních či „sociálních“ hospitalizací na akutních odděleních nemocnic. Změna nicméně nijak neřeší aktuální nedostatek lůžek následné péče, což je problém, který bude stárnoucí českou populaci postupem času pálit stále víc.
Tato drobná úprava je součástí širší snahy o řešení problémů na takzvaném sociálně-zdravotním pomezí. Tuto oblast mají podrobněji upravit i další zákony, které jsou nyní v legislativním procesu, a to i pod tlakem Národního plánu obnovy, z nějž chce Česko v této oblasti čerpat evropské peníze.
Novela zákona o zdravotních službách obsahuje také zajímavou pasáž, podle níž je poskytovatel zdravotních služeb povinen „neprodleně“ předat lékařskou zprávu o vyšetření praktickému lékaři pacienta a také lékaři, který si vyšetření vyžádal.
Tento požadavek vyděsil Českou lékařskou komoru, která v připomínkovém řízení navrhuje, aby byl tento požadavek doplněn o výslovnou formulaci, podle níž je možné předat zprávu „i prostřednictvím pacienta“. Protože právo našeho rakousko-uherského zdravotnictví na pobíhání pacientů mezi doktory s papíry a cédéčky po kapsách si prostě vzít nedáme.
Obecně se jedná o velkou právní úpravu, která se prezentuje jako z velké části technická či vyjasňující některé praktické otazníky, ale může mít dopad do mnoha oblastí.
Závěrem stojí za to zmínit ještě připomínku Úřadu pro ochranu osobních údajů: „Zákon o zdravotních službách má pouze 129 paragrafů, ale má být změněn celkem na 209 místech, což je téměř dvojnásobek. Z toho je patrné, že se o žádnou novelu nejedná, nýbrž o skrytou rekodifikaci. Proto ÚOOÚ požaduje, aby místo návrhu novely byl předložen návrh nového zákona.“
K této připomínce přičtěme ještě skutečnost, že to, o čem jsem zde dosud psal, je pouze jedna ze tří novelizací zákona o zdravotních službách, které jsou momentálně v legislativním procesu. Další, upravující například telemedicínské služby, míří do druhého čtení ve Sněmovně a další je v připomínkovém řízení jako součást novely zákona o sociálních službách. Do toho se za chvíli přidá (rovněž několikanásobná) novelizace zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Z toho všeho je zřejmé, že čtení budoucí podoby českého zdravotnictví bude především pohybem v dost nepřehledné legislativní džungli. V jakém stavu se z ní české zdravotnictví nakonec vymotá, je teď opravdu těžké odhadnout.
V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých tipů na čtení z jiných médií. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé druhé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.
