Chamtiví poslanci? Ve srovnání s ostatními jim platy rostou méně

Vládním poslancům se v úterý podařilo prvním čtením protlačit návrh, aby platy poslanců stouply o sedm procent. A to přes výtky opozice, která naopak navrhovala platy politiků na pět let zmrazit.

Opoziční politici označují zvyšování platů za populismus a aroganci - zákonodárci si podle nich přidávají v době, kdy se běžným Čechům nedaří dobře.

Seznam Zprávy spočítaly, jak se vyvíjely platy a náhrady poslanců za posledních 15 let. A srovnaly je s tím, jak rostla průměrná mzda, důchod a jak stoupala inflace.

Výsledek mnohé překvapí - poslanecké platy rostly pomaleji než mzdy a důchody. Poslanci na tom byli před více než dekádou v porovnání s ostatními profesemi lépe než jejich dnešní nástupci.

Platy poslanců jsou samozřejmě ve srovnání s průměrnými výdělky i nadále vysoké. Úplně minimální částka, která přijde poslanci měsíčně na účet, je 155 tisíc korun - a v drtivé většině případů je to víc. Průměrná mzda byla letos v prvním čtvrtletí necelých 44 tisíc korun.

Neplatí ovšem často slýchaná kritika, že poslanci si zvyšují platy stejně nebo dokonce více, než jak rostou důchody či mzdy. Platy poslanců se navíc nezvyšovaly postupně každý rok jako průměrná mzda - po většinu sledovaných let byly z různých důvodů zmrazeny.

„Můžeme se bavit o tom, jak jako občané a voliči chceme, aby byli honorováni naši politici, o čemž ta diskuze je. Ale pokud se bavíme o tom, že současné nárůsty vynáší politiky nad úroveň zbytku ekonomiky, tak to data nepotvrzují,“ říká Helena Horská, hlavní ekonomka české Raiffeisenbank a poradkyně premiéra Petra Fialy.

Mezi lety 2009 a 2024 se průměrná mzda zvýšila o 87 procent, průměrný důchod dokonce o 102 procent. Poslanecké platy rostly pouze o 67 procent*. Řadový poslanec v roce 2009 bral čtyřnásobek průměrné mzdy. Jeho dnešní kolega už „pouze“ 3,5násobek. Rozdíl v čistém výdělku byl ve skutečnosti ještě o něco větší v neprospěch současných poslanců - jejich předchůdci před rokem 2011 měli náhrady osvobozeny od daní, což dnes již neplatí.

(* Pro účely tohoto textu počítáme se základním platem poslance a některými náhradami, které dostávají politici přímo na účet a mohou s nimi nakládat volně. Naopak další náhrady, které se například platí třetím stranám nebo jsou propláceny proti skutečným výdajům, nezapočítáváme.)

Jak čísla vypadají po započtení inflace? V porovnání s rokem 2009 si poslanci vlastně nijak nepolepšili, jejich příjmy ale ani neklesly. Za svůj plat si tak členové Sněmovny koupí zhruba to stejné, co by si pořídili před patnácti lety.

Kupní síla zaměstnanců přitom podle Horské stoupla o 12 procent, u důchodců dokonce o 21 procent.

„Ač se to nezdá, tak důchodci byli vlastně nejméně postižení cenovou a energetickou krizí, což znamená, že stát směrem k nim zafungoval dobře. Možná bych řekla, že dokonce na úkor ostatních sociálních skupin,“ komentuje Horská. A připomíná, že důchodci navíc své penze nedaní, pokud měsíčně nepřesahují 36násobek minimální mzdy.

„Zaměstnanci jsou na tom z tohoto úhlu pohledu v delším horizontu hůře než důchodci. Ale zase mají možnost si přivydělat a řešit svou situaci daleko aktivněji než důchodci,“ dodává Horská.

Zároveň je nutné připomenout, že vysokopříjmové skupiny, kam poslanci patří, ohrožuje inflace výrazně méně než běžného Čecha. A to zvláště ve chvíli, kdy se zdražují základní životní potřeby jako například energie, které tvoří značnou část měsíčních výdajů penzistů.

Zjednodušeně: Zatímco poslance inflace připraví například o možnost lepší dovolené, důchodce či samoživitelka řeší, zda budou mít na nájem.

Dopočítat se skutečného platu poslance je téměř nemožné. Zákon je napsán složitě a počítá s různými typy náhrad, které se liší například podle bydliště jednotlivých poslanců nebo podle toho, jak často jezdí na zahraniční cesty či v jak velkém městě si zřídí regionální kancelář.

Základní plat řadového poslance je dnes 102 400 korun. K tomu mu na účet k volné potřebě přistane ještě paušální náhrada na reprezentaci 15 200 a příspěvek na dopravu od 38 do 57 tisíc podle vzdálenosti bydliště. Minimálně si tak poslanec přijde na 155 600 korun měsíčně.

Řadových poslanců je ale ve Sněmovně ve skutečnosti minimum. Většina jich pobírá nějaký příspěvek za funkci - například místopředseda výboru měsíčně má minimálně 176 tisíc korun, předseda pak 197 tisíc.

Další náhrady už nechodí poslancům přímo - buď se z nich platí asistenti, administrativní práce, nájemné kanceláří nebo výdaje na zahraniční cesty, na které jsou Sněmovnou vysláni.

Žádný z opakovaných pokusů vyřešit politické platy jednou provždy automatickým mechanismem tak, aby se k němu už politici nemuseli vracet, nevyšel.

Naposledy s plánem přišla vláda Bohuslava Sobotky, která platy politiků navázala na průměrnou mzdu. Několik let mechanismus postupně nabíhal, hned s příchodem Babišovy vlády se ale zadrhl.

Babiš nejdřív zastavil plánovaný náběh na to, aby politické platy vystoupily na 2,7násobek průměrné mzdy. A pak v covidové době platy rovnou zmrazil.

Populismu v podobě mražení ale neodolala ani Fialova vláda, a to hned dvakrát. Hned při nástupu kabinet zmrazil politické platy kvůli energetické krizi. V roce 2022 politické platy sice vyskočily, ale hned následující rok byly zase zmrazeny v souvislosti s konsolidačním balíčkem.