Článek
Čtete ukázku z newsletteru Kauzy Seznam Zpráv, ve kterém každý týden reportéři z našeho investigativního týmu shrnují podrobnosti a zákulisí nových kauz z vysoké politiky i byznysu. Pokud vás newsletter zaujme, přihlaste se k odběru!
„Skoro si myslím, že obvinit mě z korupce je dneska skoro na žalobu,“ nechal se v září 2019 slyšet Miloslav Ludvík. Chlubil se tehdy čerstvým dokladem o bezpečnostní způsobilosti, který označoval za prověrku, byť jí ve skutečnosti nebyla.
„Prověrka byla extrémně důkladná a dnes se mě už těžko může někdo zeptat, kde jsem vzal peníze na pořízení nějakého majetku, protože všechny tyto údaje jsou na NBÚ a byly pečlivě prověřovány,“ tvrdil Ludvík, jeden z nejdéle sloužících nemocničních ředitelů.
O pět a půl roku později si pro něj přišli vyšetřovatelé z protimafiánské centrály a už i první fragmenty policejních dokumentů naznačují, že se na jeho rozsáhlé majetky ptají znovu a důkladně. A že se žaloby rozhodně neobávají – svá obvinění opírají o odposlechy a kamerové záznamy, které měly zachytit předávání úplatků.
Ludvíkova „prověrka“ je dokonalou zkratkou pro vše, co se kolem nemocnice Motol děje. Navenek vše lícuje, aktéři šermují doklady o prověření, fasáda špitálu září novotou, hospodaření nemocnice vykazuje černá čísla. Byla to ale jen kamufláž, která zakrývala hnilobný stav věcí.
Zpětně se ukazuje, že pomyslný kámen by bylo záhodno odvalit mnohem dřív. Indicií, že je ve státě motolském cosi shnilého, bylo víc než dost.
Stačilo hlídat majetky. Nejen Ludvíka, ale i jeho náměstka Pavla Budinského. Jak spočítal kolega Radek Nohl, motolský náměstek za posledních dvanáct let nakoupil pozemky za 53 milionů korun. Což je o dost víc, než si mohl legálně vydělat. Ani jeden ze dvaceti realitních nákupů navíc neuvedl v majetkových přiznáních, která každý rok musel odevzdávat na Ministerstvu zdravotnictví.
Kdyby se někdo už dřív začal vrtat v detailech, záhy by zjistil, že některé transakce silně zavání. Například okolnosti, za nichž prodal rodinný dům, v němž dodnes žije. V roce 2009 si ho od něj měla koupit jeho současná manželka, která mu – alespoň podle smluv – měla zaplatit 28 milionů korun. Sumu měla dát dohromady, aniž by potřebovala hypotéku.
Další nemovitosti za 20 milionů zase Budinský pořídil od podnikatele (a starosty), jehož firma v motolském špitále dostala zakázky za 200 milionů korun. Že jde o deset procent, je zcela jistě jen náhoda.
U samotného Ludvíka kolegové z Deníku N popsali transakce neprůhledné kyperské offshorové společnosti Stomarli Holding Limited, jejímž byl skrytě akcionářem. (Tahle firma podle Deníku N koupila akcie jiné kyperské společnosti, aby je později prodala za symbolické jedno euro. V mezičase si ale nechala vyplatit dividendy ve výši téměř 1,4 milionu eur.)
Řetězec přehlížených signálů má však mnohem víc článků. Budinský v nemocnici zaměstnal jak svou ženu, tak svého syna. „Policejní orgán má důvodné podezření, že tento plný úvazek nevykonává, ale do zaměstnání chodí jen sporadicky,“ poznamenali si vyšetřovatelé u Budinské. Kromě korupčních podezření tady máme ještě nepotismus v ryzí podobě. A opět – nikdo si jej nevšímal, nikomu nevadil.
Červená kontrolka blikala i u řady vypsaných zakázek. Vysoutěžené částky navyšovaly četné dodatky, zadání tendrů se měnilo podle toho, jak to firmám vyhovovalo. Když při zateplování dělníci narazili na rakovinotvorný azbest, Ludvík s Budinským souhlasili s tím, že jej obejdou. Likvidace by totiž byla příliš drahá. A dost možná by vyčerpala polštář, který v zakázce připravili pro své záměry. K dokonalosti chybí, aby si některý ze stíhaných výtečníků vedl deníček s evidencí přijatého bakšiše.
Ludvíkovo impérium přehlíželi všichni ministři. Bez výjimky. Jak v zasvěceném komentáři připomněl Martin Čaban, motolská nemocnice se aktuální policejní pitvě mohla vyhnout. Jen kdyby aspoň současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek plnil předvolební slib a přesoutěžil všechny ředitele státních nemocnic.
To se ale nestalo, a tak personální politiku Ministerstva zdravotnictví určují policejní důstojníci – tím, kam zrovna nakráčí s povolením k domovním prohlídkám.
Co jsme také napsali
Kdo tady lže? Reportér Janek Kroupa zmapoval, jak se šéf inspekce Ministerstva obrany pokoušel ohnout - a nakonec i ohnul - výsledky prověřování kolem dronů, které poskytla armádě Skupina D podporující Ukrajinu. Na záznamech z porad, které Kroupa shromáždil, zazní od jednoho z šéfů inspekce dokonce: Dokažte, že Řehka lže. Řadoví inspektoři se ale postavili nadřízeným a popsal tlaky, jimž během své práce čelili.
Billboardoví rukojmí. První inzerent dobrovolně odstranil ilegální reklamu z dálničních mostů. Stalo se tak po sérii článků kolegy Jirky Pšeničky, v nichž upozornil, že většina mostních billboardů u českých dálnic je nelegálních a stát se nanejvýš těžkopádně pokouší o jejich odstranění. „Nechceme v této kauze figurovat jako rukojmí, takže jsme iniciovali demontáž,“ ohlásil řetězec hobbymarketů Hornbach. Přidají se další?
Řetězový násilník. Hororový případ z Lounska, který odhalil násilníka týrajícího ženy v řetězech, se rozrůstá: Policie přiznala, že se na ni obrátily další možné oběti. Tyrana přitom už jednou soud poslal za sexuální násilí do vězení, ale nadřízená instance ho pustila na podmínku.
Starosta developerem. O kriticích říká, že jsou to „buzeranti“. A ani na chvíli nepřipustí, že by mohl pochybit. Starosta Charvatců u Mladé Boleslavi, který v obci vládne 34 let, chystá developerský projekt za desítky milionů – na bývalé obecní parcele, která po složitých převodech skončila v jeho soukromém vlastnictví.
Pokud vás týdenní report toho nejdůležitějšího z naší investigativní dílny zaujal, určitě se přihlaste k odběru a newsletter také doporučte svým známým. Příští pátek se na vás opět těšíme u dalšího vydání!
