Článek
Kdo jsou čtyři největší nepřátelé socialismu? - Jaro, léto, podzim, zima.
Omlouvám se za vousatý vtip z osmdesátých let. Nicméně koncem 50. let měli komunisté v Číně odpověď jinou:
Krysy, mouchy, komáři, vrabci.
To aspoň byly čtyři živočišné druhy, které Mao Ce-tung viděl jako největší ohrožení šťastné budoucnosti.
Ale víte co, s krysami je to těžké, ty jsou chytré. Mouchy si létají, kde se jim zamane, a komáři taky. Poznáte je podle bzučení, ale vyhubíte je obtížně. Takže jestliže Číňané chtěli udělat svému vůdci radost, museli se zaměřit na vrabce.
No a tady začíná jedna z historických anekdot, která by mohla být nekonečně vtipná, kdyby nebyla tak smutná. Kvůli počtu mrtvých, který se odhaduje až na 36 miliónů. Tolik Číňanů totiž zemřelo při hladomoru, který následoval.
Zpátky k válce s vrabci: běžní Číňané začali vrabce zabíjet. Šestnáctiletý Jang Se-mun se stal národním hrdinou, který údajně zabil dvacet tisíc vrabců. Ale znáte ty socialistické statistiky! Každopádně celé měsíce prý trávil tím, že chodil do lesů, hledal stromy, kde vrabci sídlili, a ničil jejich hnízda.
Další Číňané rdousili vrabce holýma rukama nebo mlátili do plechového nádobí, aby ptáky plašili, neumožnili jim dosednout na zem, a oni pak umírali za letu vysílením.
Čínské noviny to popisovaly jako malá vítězství komunismu nad přírodou. Odhaduje se, že mohly zahynout desítky, možná stovky milionů vrabců.
Tedy do momentu, než se ukázalo, že chybějící vrabci trochu rozhodili čínský ekosystém, a že se vinou toho rozmnožily kobylky a další hmyz, který vrabci normálně žerou, zatímco kobylky žerou obilí.
Ale když vrabci chyběli, a přidalo se k tomu sucho plus špatná úroda, dopadlo to tak, že prakticky všechno obilí sežraly kobylky. Čímž jsme zpátky u katastrofálního hladomoru.
Jak říkám, kdyby to nebylo tragické, tak by to bylo vtipné, zejména proto, že jsou popsané příběhy, kdy se jedinými útočišti vrabců v Pekingu staly zahraniční ambasády. Například polská, byť Polsko v té době bylo rovněž socialistickou zemí. Poláci odmítli „zabijáky vrabců“ vpustit dovnitř, což dav Číňanů rozzlobilo, a oni pak velvyslanectví několik dní obléhali a plašili vrabce hlasitým bubnováním.
Miliony mrtvých lidí nejsou vtipné. Ale to, že celá akce čínského režimu nakonec skončila „dovozem“ čtvrt milionu vrabců ze Sovětského svazu a že „vrabci“ byli nakonec na seznamu nepřátel státu Mao Ce-tunga vystřídáni štěnicemi, docela hodně vtipné je.
Číňané se však nepoučili. Tedy v tom, že přírodě poroučet nejde. A poté, co mnoho let prosazovali „politiku jednoho dítěte“, se dnes naopak bojí, že zemi zasáhne demografická krize. A to ne jen tak ledajaká. Podle demografických modelů hrozí, že by počet obyvatel mohl z dnešních 1,4 miliardy klesnout v roce 2100 na pouhých 500 milionů.
Režim dnes říká čínským ženám: je čas se rozmnožovat! Ovšem poté, co těm samým ženám říkal: jedno dítě a dost! V Číně dnes funguje zvláštní kombinace socialismu a kapitalismu; přesvědčení, že lze zvítězit nad přírodními zákony, však přetrvává.
Bylo by to - opět! - vtipné, kdyby to nebylo tak varovné. Pokles počtu narozených dětí je bezprecedentní, srovnatelný snad je s obdobím hladomoru. Ale to žila v Číně polovina lidí než dnes (cca 650 milionů).
Teď už nepomůže ani komunismus, ani kapitalismus. Příroda dělá to jediné rozumné, co může dělat. Totiž rozhodla se invazivní a nebezpečný druh homo sapiens vyhubit. Když jsem poprvé slyšel někdy před 15 lety říkat v nějakém videu dnes již zesnulého Hanse Roslinga (hlavního autora Faktomluvy), že populační exploze lidstvu nehrozí, a že se počet obyvatel Země zastaví někde těsně před číslem 10 miliard, zdálo se mi to jako odvážná myšlenka.
Za celý můj život počet lidí roste, a to celkem rychle. Ještě ve škole jsem se učil číslo čtyři miliardy, dnes je lidí dvojnásobek. Že by se tenhle vývoj měl zastavit? Zdálo se mi to nepravděpodobné. A teď se ukazuje, že se asi zastaví ještě dřív.
Minulý týden jsem četl článek o tom, že podle posledního sčítání lidu má Brazílie 203 milionů obyvatel. Hezké číslo, ale o čtyři miliony nižší, než předpovídaly jinak celkem přesné modely. Důvod? Výrazně nižší porodnost v posledních letech. Důvod nikdo nezná.
Že klesá porodnost ve vyspělých zemích (Evropa a většina Severní Ameriky), víme už mnoho let. Teď však nastal pokles i ve většině Asie a Jižní Ameriky a jediným kontinentem, kde populace dál konzistentně celkem rychle roste, je Afrika.
Klesající porodnost je dnes podle mnoha vědců největším existenčním rizikem pro lidstvo. Není tak mediálně atraktivní jako srážka s asteroidem, jaderná válka nebo pandemie smrtícího viru, ale na rozdíl od nich má vysokou pravděpodobnost toho, že nastane. Jistě, trend jde vždycky otočit, ale je to obtížnější, než si většina z nás myslí.
Jak na twitter napsal někdy koncem prosince jeho majitel Elon Musk, „jděte a rozmnožujte se!“. On jde se svými 11 dětmi příkladem, ale sám to nevytrhne.
Možná nám moudrá příroda, tak jako předtím Číňanům, dnes říká: jsme na limitu toho, co tahle planeta zvládne. Máme dvě možnosti: buď vyhyneme, a záleží na nás, jestli si to uděláme v mezích možností „hezké“, anebo si kolaps civilizace zpestříme nějakými válkami, hladomory atd.
Nebo - a to je druhá možnost - vymyslíme způsob, jak to vyřešit jinak. A jestli to bude spojením reálného a digitalizovaného světa (s pomocí AI?), nebo kolonizací okolního vesmíru, případně kombinací obojího, zatím nevíme. Ale varianta to je.
Uvidíme. Rada „jděte a rozmnožujte se!“ stále platí, a je výhodná v tom, že sice nevíme, jestli to problém lidstva vyřeší, ale … ano, ona to zas tak velká oběť pro budoucnost lidstva není.
