Trump šokoval nesmyslným výpočtem. Kde se vzala primitivní rovnice

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Máme pro vás opravdu, opravdu dobré zprávy,“ začal Trump před Bílým domem svou očekávanou řeč 2. dubna, který překřtil na Den Osvobození. „Tím, co uděláme dnes, konečně budeme moci znovu učinit Ameriku velikou.“

Jeho recept lze shrnout do jednoho slova: tarify, tedy česky cla. Donald Trump už dlouho mluví o clech jako o řešení všech problémů. Tento týden ale představil zdaleka nejrozsáhlejší tarify. Novou celní sazbu na dovoz spočítal pro celý svět.

Jsou to reciproční tarify, zdůraznil Trump. „Reciproční, to znamená, že co dělají oni nám, to uděláme my jim. Velmi jednoduché. Jednodušší už to být nemůže.“

Svým způsobem má v této části americký prezident pravdu. Výpočet je opravdu tak jednoduchý, že to jednodušší být nemůže. Nemá ale pravdu v tom, že jde o reciproční tarify. Proč? To si zaslouží podrobnější rozbor.

Prezentovaná tabulka obsahuje tři sloupce: název země, údajnou výši cel uvalených danou zemí na dovoz z USA, a návrh „snížených recipročních tarifů“ pro danou zemi.

Administrativa Donalda Trumpa tvrdila, že tarify jsou každé zemi ušité na míry na základě „jejich tarifů, měnových manipulací a dalších překážek bránících obchodu“. Trump během projevu vysvětlil, že tím myslí „nemonetární bariéry“.

„Země manipulovaly své měny, dotovaly svůj export, kradly naše intelektuální vlastnictví, uvalily vysoké daně z přidané hodnoty, aby znevýhodnily naše produkty, dopouštěly se nekalých praktik a vytvořily podmínky pro znečišťování,“ vypočítává Trump. „Všechno je to v tomhle dokumentu, podržím vám to, abyste to viděli.“

Zdálo by se tedy, že tato čtyřsetstránková zpráva Úřadu obchodního zástupce Spojených států (USTR) je základem pro výpočet oněch recipročních tarifů. Ale brzy se ukázalo, že při jejich počítání si Trumpův tým vystačil s mnohem jednodušším postupem.

Výpočet čísel v prvním sloupci je až překvapivě jednoduchý, a netrvalo dlouho, než si toho lidé všimli: „Nespočítali skutečná cla nebo další necelní bariéry, jak tvrdili. Místo toho pro každou zemi prostě vzali náš obchodní deficit s danou zemí a vydělili to celkovým exportem té země do USA,“ napsal krátce po zveřejnění tarifů americký novinář James Surowiecki. Ukážeme si to hned na prvním řádku Trumpovy tabulky.

Kde se vzalo údajné 67% clo v prvním řádku? Čína podle amerických údajů vyvezla v roce 2024 do USA zboží za 438 947 milionů dolarů. Ve stejné době USA do Číny exportovaly zboží za 143 545 milionů dolarů. Takže deficit obchodu mezi USA a Čínou je 295 401 milionů dolarů.

A 295 ÷ 438 je skutečně 0,67, tedy oněch 67 procent.

Totéž platí pro všechny země v tabulce. U zemí, kde by „skutečné clo“ vyšlo nižší než deset procent, je pak automaticky použita hodnota 10 procent. Abyste to nemuseli počítat, ověřili jsme to za vás, a skutečně to bylo takto primitivní.

Vidíte, že všechny řádky (po zaokrouhlení na nejbližší celé číslo) odpovídají. Takto jednoduše jsme tedy napodobili výpočet, aniž bychom k tomu potřebovali stovky stránek analýzy, kterou se Trump oháněl.

Brzy tedy bylo každému, kdo umí dát data do tabulky, jasné, jak Trumpova administrativa k výsledné tabulce dospěla. Proti tomuto pozorování se ohradil Kush Desai, tiskový mluvčí Bílého domu: „To není pravda.“

Odkázal na novou stránku na webu USTR, kde mají být „reciproční tarify“ podrobně vysvětlené. A tam zjistíme, že výpočet skutečně probíhal přesně tak, jak jsme výše popsali: „Zatímco individuální výpočet účinků desítek tisíc celních, regulačních, daňových a jiných politik v každé zemi na obchodní deficit je složitý, ne-li nemožný, jejich kombinované účinky lze vyjádřit výpočtem úrovně cel, která odpovídá nulovému bilaterálnímu obchodnímu deficitu.“

V oficiální formulce jsou navíc dvě proměnné (řecká písmena epsilon a fí), které měly do rovnice vnést nějaké zohlednění elasticity a dopadů. Jenže protože za jednu z proměnných dosadili hodnotu čtyři a za druhou jedna čtvrtina, obě konstanty se navzájem vyrušily. Čtyři krát 0,25 rovná se jedna, a jakékoli číslo násobené jedničkou zůstává beze změny.

Ačkoli tedy Trumpův tiskový mluvčí tvrdí, že k výpočtu došlo jinak, odkazem na USTR naopak potvrdil, že to tak skutečně je.

„To, co spočítali takovýmto způsobem, prostě nedává smysl,“ domnívá se ekonom Douglas Irwin z Dartmouth College. „Ani se to nepokouší měřit, jaká cla jsou v dané zemi ve skutečnosti na dovoz z USA uvalena. Neměří to ani žádná mimocelní opatření, žádné měnové manipulace. Jen si prostě řekli, že obchodní deficit je výsledkem těchto věcí.“

Absurditu tohoto výpočtu ostatně přiznává i Trumpova administrativa. A to tím, že jej aplikuje jednostranně. Jen u zemí, kde vývoz z dané země do USA převažuje nad dovozem z USA do dané země.

Naopak u zemí, do kterých USA dovážejí více, by z logiky daného výpočtu vyplývalo, že jsou to naopak USA, které provádějí „měnovou manipulaci a další opatření“. Jenže i na tyto země – do kterých USA více exportují než z nich importují – Trumpova administrativa hrozí uvalit 10% cla.

Takže třeba Haiti, jejichž import z USA je oproti jejich exportu do USA přibližně dvojnásobný, stejně má v kolonce „tarif“ hodnotu 10 %.

„Právě svrhl jadernou bombu na globální obchodní systém,“ řekl Ken Rogoff, bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu, v rozhovoru pro BBC. „Důsledky takové výše daní na dovoz do USA budou ohromující.“

Na sítích se rychle vyrojily komentáře spekulující o tom, jak na tak podivný a ekonomicky pochybný způsob výpočtu vůbec Trumpova administrativa mohla přijít. Jednou z hypotéz je i to, že jim to poradil nějaký chatbot založený na generativní umělé inteligenci.

A je pravda, že když jsme do ChatGPT zadali dotaz „Jak by se dalo snadno vypočítat, jaká cla by měly USA na danou zemi uvalit, aby se vyrovnaly podmínky…“, dostali jsme odpověď, která velmi připomíná výsledek, ke kterému došli Trumpovi lidé.

Znamená to snad, že Trumpův tým opravdu zadal dotaz do nějakého podobného nástroje? To se zatím nedá ověřit. A v podstatě je to nepodstatná otázka. Kdo je pod výsledkem podepsaný, ten za výsledek ručí. A Trump si věří, že historie mu dá za pravdu: „Až se za několik let budete dívat na tento den, tak si doufejme řeknete, víte, měl pravdu. Že z toho bude jeden z nejdůležitějších dnů naší historie.“