Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pod názvem Šuplík vychází od roku 2023 jazyková a kulturní hlídka, kterou na Seznam Zprávách připravuje Jan Lipold. Protože slova jsou jen kapky deště.
Je tomu už víc jak měsíc, co šéfdramaturg Andrej Babiš pod mottem „Je to jasné jak facka“ prezentoval v parlamentu plán na zestátnění České televize. Ale některé prvky jeho koncepce budí zaslouženou pozornost dodnes. V redakci Šuplíku samo sebou také.
Jde například o šéfdramaturgův nadhoz zrušit zábavné pořady.
Od řečnického pultíku se 12. února vyjádřil: „Třetím bodem je ukončení konkurence veřejnoprávních médií se soukromými stanicemi v oblasti zábavy.“ A o dva dny později znovu: „Proč veřejnoprávní televize utrácejí miliony za zábavné pořady, které nijak nesouvisí s jejich posláním? Toto není služba veřejnosti, ale plýtvání veřejnými penězi.“
Jak už správně postřehl satirický pořad Šťastné pondělí, Babiš touhle vějičkou - odpískat StarDance apod. - ve skutečnosti rafinovaně sleduje jiný cíl: snížit volební preference ANO, které se mu teď zdají až nezdravě vysoké. (A kdyby přesto nechtěly klesat, ještě přitvrdí a zakáže reprízovat Menšíka a Donutila.)
Jednu věc je ale potřeba vyjasnit, abychom předešli mrzení: má dramaturgická kosa políčeno skutečně na zábavné, anebo na zábavní pořady? To jsou totiž dvě různé věci a věříme, že redakce Šuplíku není sama, koho tuze trápí, že neví, na čem je. A po volbách bude.
Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český odpovídá: „Mezi přídavnými jmény zábavní a zábavný je významový rozdíl. Přídavné jméno zábavní znamená ‚určený, sloužící k zábavě‘, zatímco přídavné jméno zábavný znamená ‚poskytující zábavu‘. Správně je tedy zábavní pořad, program či park, neboť pořad, program či park mají sloužit zábavě, a poskytovat zábavu přitom vůbec nemusí.“
Jak by řekl klasik: Je to jasné jako facka.
A přece, navzdory závějím zábavních pořadů, které nijak zvlášť zábavné nejsou, o nich mluvíme, jako by byly. Všechny. Pro pořádek: tenhle sklon se ani náhodou netýká jen Andreje Babiše, u kterého je navíc na vině jeho slovenský původ. Slovenština zná jen adjektivum „zábavný“ a neřeší, jestli jde o program určený k bavení, anebo program, u kterého se válíme smíchy.
V češtině ale je, respektive měl by být, rozdíl mezi vztahovými (zábavní) a kvalifikačními (zábavný) přídavnými jmény evidentní. Rodilí mluvčí přece rozumějí, že srdeční/srdečný, trestní/trestný nebo mravní/(ne)mravný není jedno a totéž. To první popisuje vztah nebo účel, to druhé hodnotí kvalitu. Ale kupodivu jsou případy, kdy nám význam padá z rukou: vedle zábavní/zábavný se dá zmínit ještě duo živelní/živelný. Živelní pohroma sice v reálu bývá dost živelná, ale žádnou živelnou radost z ní nemáme.
Zpět k zábavě. Je zvláštní, jak se vesele zaměňují zábavní a zábavné pořady, ale málokdo, pokud není rodem Slovák či Slovenka, by řekl, že navštívil „zábavný park“ typu Matějská pouť. A kdyby se zmínil o „zábavném podniku“, nebude to obecné označení pro noční klub, ale už hodnocení nějaké akce, co pobavila. A naopak, společník může být asi jen „zábavný“, protože „zábavní společník“ zní spíš jako definice gigola.
Zábavné pořady ale mají tuhý kořínek. Dokonce jim tak říká i zákon o České televizi! Který výrobu a vysílání „zábavných pořadů“ jmenuje mezi „hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání“.
Takže Babiš to říká přesně podle paragrafu 2. Akorát bude muset škrtnout nejen zábavné pořady, ale i ten paragraf.
Anebo se nabízí mírnější výklad: totiž že zákon ani samozvaný šéfdramaturg nemají na mysli zábavní pořady sakumprásk, ale jen ty z nich, které byly zábavné. Ve smyslu výše zmíněného stanoviska Ústavu pro jazyk český, které Šuplík plně sdílí.
Pardon, tohle není žádné slovíčkaření, ale rozpor, který je pro dění na vašich koncesionářských obrazovkách potenciálně fatální.
Tuhý kořínek zábavných pořadů jistě souvisí i s tím, že je v ČST produkovala „Hlavní redakce zábavných pořadů“. Nebo s tím, že je pro televizi vlastně výhodné jim říkat takhle, protože vzniká dojem, že cokoli zábavního je také zábavné, zábavnější a nejzábavnější. Na druhou stranu Kodex ČT důsledně mluví jen o zábavních, ne o zábavných pořadech. Podle ředitele Součka je StarDance „zábavný formát“, ale není zde vyloučeno ani slovo zábavní.
Věříme, že redakce Šuplíku není sama, koho tuze trápí, že neví, na čem je. A po volbách bude. Proto řešíme, přepínáme.
