Článek
Sloupek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pod názvem Šuplík vychází od roku 2023 jazyková a kulturní hlídka, kterou na Seznam Zprávách připravuje Jan Lipold. Protože slova jsou jen kapky deště.
Uprostřed masopustu to je takové podivné roční období. Podezřele klidné a tiché. O tom, jestli patří nebo nepatří do bramborového salátu salám, jsme se úspěšně pohádali nedávno. Na bílé ponožky v sandálech - kdy tohle téma konečně zvedne primetimová show Máte slovo? - je ještě zatraceně zima. A parlamentní volby jsou daleko.
Takže, kde teď vzít nějaké jiné důstojné téma, na němž se společnost rozdělí na dva nesmiřitelné tábory? Pojďme na to:
Říká se takzvaně správně, že přes něco nejede vlak, nebo naopak, že přes něco jede vlak? A proč? A co se tím myslí? A není to nakonec jedno? Samé otázky. (V referendu můžete hlasovat na konci tohoto článku.)
Musíme asi napřed vysvětlit, jak jsme na tuhle záhadu v redakci Šuplíku kápli. A sice při pohledu na záběry z demonstrací proti tomu, že se demokratická CDU/CSU ocitla na jedné hlasovací lodi s nahnědlou AfD, což řada Němců nese krajně nelibě. Protože v tom vidí prolomení tabu. A díru v „protipožární zdi“ (Brandmauer), jež zatím demokraty od nahnědlých v německé politice i v němčině odděluje. „Wir sind die Brandmauer!“, my jsme ta zeď, stálo na plakátech.
Analogický termín a postoj k „Brandmauer“ u nás neznáme. (Pokusy sice nějaké byly, ale „s komunisty se nemluví“ se neujalo.) Proto jsme si v Šuplíku volně přeložili, co tím vším chtěli Němci vyjádřit, a vyšlo nám: Přes to (že s AfD se nemluví) nejede vlak!
Počkat. Proč by přes nějakou věc, na níž odhodlaně trváme, měl vlak nejezdit? Cožpak vlak symbolizuje a znázorňuje nějakou hrozbu pro to, co je nám vzácné, a železnici kvůli tomu vetujeme? Anebo alespoň spoj odkláníme přes jiné nádraží? Nějak to nedává smysl, pátráme-li, co tím chtěl básník říci. A my s ním.
Rčení, ať už zní přes to nejede vlak, anebo přes to jede vlak, se dá více nebo méně krkolomnými výklady obhájit v obou verzích. A význam je pořád stejný: stát si neodvolatelně za svým. To snad opravdu lépe znázorňují „neodvolatelně“ položené koleje a po nich se valící souprava. Jenže mnohem užívanější je naopak varianta se záporem: přes to nejede vlak. Tak jako se vyjádřil mistr Jan Hus ohledně svého učení - zdroj: stenozáznam Kostnického koncilu.
A stejně to mají i Slováci, konkrétně Rytmus pěje: Musíš to ustáť aj keď bude tlak / Lebo cez to neide vlak.
Šuplík katedry germanistiky otevřít neplánuje, nicméně sledujeme, že internetový slovník německojazyčných rčení uvádí rakouské spojení Da fährt die Eisenbahn / die Bahn / der Zug drüber!, a to zjevně ve stejném významu jako v češtině, tedy „tak to je a tak to zůstane“. Až na to, že v tomhle případě (tedy přes Vídeň) vlak naopak jede, ačkoli ani tam není původ tohoto úsloví s určitostí znám…
Je to jen pár kilometrů od sebe, a vida - Rytmus to říká opačně.
Aby to bylo ještě komplikovanější, dokáží čeští mluvčí větou „přes to jede vlak“ ironicky vyjádřit opak toho, co Vídeňáci: tedy propůjčit jí význam „to je možné, to je přípustné, to si umím představit“.
Někteří postrakousko-uherští psycholingvisté se kloní k hypotéze, že naše „nejede“ vzniklo ne natruc nebo jako úsměšek vůči Rakušákům, ale proto, že lépe vystihuje pevnost postoje „neustoupím“. A také odpovídá opoziční, ne konstruktivní mentalitě, na jejíž nedostatek žehral už Peroutka při Budování státu. Potvrzovat své zásady tak spořádaným příměrem, jako že vlak jede, to je našemu lidu a jeho řeči bytostně cizí.
A vůbec, dokážete si představit, že by Hus na otázku „Mistře, odvoláš?“, odpověděl „Tak určitě, přes to jede vlak.“? Vyloučeno. Anebo by si zachránil život nedorozuměním, ztracen v překladu.
A teď to referendum. Hezký víkend, vážení a milí čtenáři.
