Článek
Glosu Šuplík si můžete také poslechnout v audioverzi.
Na ulici před Úřadem vlády chrabrý zemědělec vysypal pořádnou kupku hnoje. A nám v redakci Šuplíku v tu chvíli došlo, že nic jiného tento týden kydat nemůžeme. Vítejte v pravidelném jazykovém koutku, milí čtenáři a čtenářky.
Zmíněný happening v první řadě podal vysvětlení, proč před agrolobby politici srážejí podpatky, zatímco školní personál žije o chlebu a o vodě, protože blbých 800 milionů představuje pro státní rozpočet kolosální problém. Učitelé totiž nemají ani traktory, ani mrvu*)! Neboli, kdo na své demonstrace přijíždí MHD, aby pak do jízdní dráhy výhrůžně složil pytel kružítek a třídní knihu, ten to beznadějně pohnojil předem.
Postavit barikádu z biomasy bylo podle ministra zemědělství nečestné a nesportovní, s tím za nás souhlas. Na druhou stranu hnůj, z rustikálních rekvizit venkova ta nejrustikálnější, představuje v neklidné metropoli vítané smyslové oživení. Že do toho nikdo, například policie, nehodil agrovýtržníkům vidle, je z uměleckého pohledu správné a cenné.
Ovšem ten, kdo se těšil, že konečně uvidí na vlastní oči příslovečné hnojomety, musel být zklamán. Jednak smrdutý náklad složil obyčejný náklaďák a jednak se podobná zařízení ve skutečnosti nazývají „rozmetadlo hnoje“ nebo technologicky vyspělejší „samonosný aplikátor kejdy“.
Spekulace, že má ve výzbroji hnojomety HANA, agrární komora popírá: ani první, ani té poslední generace. Její zbraní proti dotačnímu útisku Bruselu a spol. je, jak zdůraznilo představenstvo komory, pouze a jedině zdravý selský rozum zemědělného lidu: „Kdo silně hnojí, dobře si též stojí.“ „Hnojiště kdo opatruje, stodolu a sklep sobě naplňuje.“ „Kdo hodně podhnojí, tomu se obrodí.“ Doporučuje 9 z 10 sedláků od Chlumce a okolí.
Kromě backgroundu bohaté úrody a blokování hromadné dopravy zastává hnůj i řadu zajímavých jazykových funkcí (viz půvabná „hnojárna“ v Praze-Suchdole.). A také zcela opačný význam ve spojeních „jet jako s hnojem“ (tj. pomalu) a „jet hnůj“ (tj. jet dlouho vysokou rychlostí, v cyklistickém slangu).
Několik pěkných příkladů naštěstí přeneseného významu shrnuje Akademický slovník současné češtiny: Neváhal je označit za hnůj a póvl. Přečetl jsem si o sobě opravdu děsivé hnoje. Mrzí mě, že jsem musel strávit třicet let svého života v takovém hnoji, jaký tu byl. Je to zneužití svobody slova a naši společnost to vede do morálního hnoje.
Morální hnůj se sice nehodí jako stavební materiál pro pouliční překážky, ale bývá s úspěchem používán jako mazivo hnojometů. A jejich obsluhy. Na hnojišti dějin se sejdeme všichni.
*) „Rozdíl mezi chlévským hnojem a chlévskou mrvou je v tom, že mrva neprošla procesem zrání čili procesem mineralizace a humifikace. Chlévský hnůj je tedy vyzrálá chlévská mrva.“ Zdroj: Wikipedia, heslo Chlévský (nonverbální) hnůj.
