Článek
U příležitosti olympijských her © vyšlo najevo, že různé další olympiády jsou v ohrožení. Kvůli podezření z nekalé soutěže. Jde například o matematickou olympiádu, biologickou olympiádu, astroolympiádu a další.
Protože na olympiádu má patent olympijský výbor. Nejen na její pořádání, ale na samotné slovo olympiáda, stejně jako na olympijskou vlajku nebo oheň. Je na to speciální zákon a olympijský management si ho ostře hlídá.
Účastníci fyzikálních a podobných olympiád nekonkurují žádnému z olympijských sportovců. Ale protože vědomostní olympiády někdy mají i své sponzory, olympijští právníci pohrozili, že tyhle olympiády už trpět nebudou.
Jako bývalý premiant obvodního kola olympiády v českém jazyce (druhá polovina 20. století) cítím, že se navzdory střetu zájmů mohu a musím k problému vyjádřit. Asi takhle:
Nezdá se to, ale verbální ohrožení názvu ohrožuje i akci samotnou. Zájem o ni, její prestiž a její tradici. Kdyby se matematická olympiáda přejmenovala na „matematickou soutěž“, což je ideál olympijských funkcionářů, už nebude tím, čím bývala.
Jednoduchý důkaz téhle hypotézy (jsme na matematické olympiádě) můžeme provést tak, že situaci otočíme. A představíme si, že matematici prohlásí, že klidně všechno může zůstat při starém, ale ať olympijské hnutí začne svým závodům říkat „sportovní hry“ a „sportiáda“. Všichni by si zaťukali na čelo.
Osadit nějaké slovo copyrightem není legrace. Samozřejmě, ochranné známky existovat musí. Ale vymáhat právo na olympiádu, to už zavání privatizací slovní zásoby. Předepisovat jiným, jaké slovo mohou a nemohou používat? Tenký led.
Co přijde dál? Nevynoří se odněkud právní zástupce starých Řeků s námitkou, že „olympiáda“ ve skutečnosti neoznačovala hry samotné, ale období mezi dvěma hrami, tedy periodu v antickém kalendáři? A že to chce vrátit, jak to bylo?
Asi ne. Copyright tehdy neznali.
Takže na pozoru by se měla mít spíš šachová olympiáda (to je kupodivu tolerovaný název, ačkoli jde o sport). Anebo legendární kulturistické přebory Mr. a Mrs. Olympia (Arnold Schwarzenegger je vyhrál sedmkrát, to by bylo mrzení). Slovo „Olympia“ nebo „Olympie“ v názvech sportovních klubů je také podezřelé.
Vytýkací dopis může očekávat restaurace Olympia v Praze na Malé Straně – slavná minulost podniku, kde se i za komunistů točilo pivo do půlnoci, sotva může být polehčující okolností. Nakladatelství Olympia, obchodní centrum Olympia a pařížský koncertní sál stejného jména jakbysmet.
To zdaleka není všechno. Olympijská policie žárlí i na koncovku „-iáda“, a to je vtip jen napůl, protože jeden takový spor se před lety vážně řešil, kvůli komerčnímu využití slova „hokejiáda“.
Historici si zatím libovolně nakládají se slovy hilsneriáda a palachiáda, ale jak dlouho ještě? Sousedským zábavním hrám se říká drakiáda, neckiáda, bramboriáda a kuličkiáda, můžeme to tak nechat? A co autogramiáda? Spartakiáda už naštěstí byla zrušena, a teď chápeme, proč.
Respektive jazykovědci nechápou: protože přípona -iáda vznikla mylným rozložením slova olympiáda na olymp- a -iáda a připojením kmenového -i- k původem řecké pádové koncovce -áda. Správně „řecky“ by spartakiáda byla jen spartakáda, takže podle vzoru fasáda, maškaráda, estráda.
Armáda může být naprosto v klidu. Ale klauniáda už ne!
