Článek
Pod názvem Šuplík vychází od roku 2023 jazyková a kulturní hlídka, kterou na Seznam Zprávách připravuje Jan Lipold. Protože slova jsou jen kapky deště.
Políbit prsten. Na tom, když se to dělá doslova, nemusí nutně být něco špatného. Například když jde o prsten na ruce papeže. Horší už je přenesený význam: rčení „políbit prsten“ odkazuje k nepravostem. Když se prohlásí, že někdo políbil něčí prsten, jsou tím pádem role za nitky tahajících kmotrů a jejich oddaných loutek rozdané jednoznačně a hlavně názorně. Jen si to představte!
A proto se z obviňování, že došlo k políbení prstenu, stala taková móda. V politice, v publicistice. Rituál líbání prstenu výtečně odpovídá třídění světa na dobro a zlo. Políbení prstenu - každý ví, jak to vypadá a co se tím myslí - jeho aktéry neodvolatelně pasuje na podílníky zla. Za prvé toho arcipadoucha, který prsten nosí, a za druhé toho, kdo se jeho moci uctivě podrobil.
Ano, říct o někom, že políbil prsten, je jedním z případů, kdy můžete protistranu z něčeho obvinit a zároveň ji slovně deklasovat.
Neřešme teď, jak dalece příměr o políbení prstenu vystihuje tu nebo onu konkrétní situaci - někdy víc, jindy méně, někdy vůbec. Podstatné je, jak silně se ve veřejné řeči ujal a jak to utváří uvažování o tom, s čím a kým souhlasíme, nebo ne. Totiž utváří ho tak, že neexistují jiné barvy než černá a bílá. Že rovný dialog je nemožný - kdo „políbil prsten“, ten z něj byl automaticky vyloučen. Je až neodvolatelně špatný, to se tím chce říct. Políbit prsten je něco zatraceně vážného.
Mezi nejvýznačnější majitele údajně líbaných prstenů patří Brusel (Ursula von der Leyenová), Putin, Zelenskyj, USA (Trump) a samozřejmě, last but not least, George Soros.
Ale pozor: Andrej Babiš, který se o tuhle frázi zasloužil nejvíc, výslovně zdůrazňuje, že nikomu z nich prsten naopak nepolíbil. „Já jsem nepolíbil prsten nikde, v Bruselu ani v Americe. Já jsem slíbil lidem v Česku, že jsem tu pro ně.“ Anebo, tentokrát o sobě ve třetí osobě: „To je všechno bruselská chobotnice. A Babiš nepolíbil prsten. Babiš byl svrchovaný český premiér, který bojoval, který zabránil ilegálním kvótám, prosadili jsme taxonomii, bojoval jsem za jádro.“ Dokonce ani ten ze všech nejcennější, Sorosův prsten nepolíbil!
To je příznačné - nikdo se na líbání prstenů Babiše neptá, ale stejně o tom spustí. Aby demonstroval, že naopak „Fiala devastuje Českou republiku a není schopen prosazovat zájmy českých občanů, v Bruselu políbil prsten Ursule a Timmermansovi.“ Což v různých verzích opakuje asi tak v každém proslovu ve sněmovně. Citováno podle stenozáznamu: „To je ten Timmermans, kterému Fiala políbil prsten s Uršulou. (Políbila tedy i Ursula, nebo snad Timmermans nosí prsten s portrétem Ursuly?, pozn. red.) Proto on stále lže o tom Green Dealu.“ Cca o 20 minut později v tom samém projevu navázal: „Takže tomuto zelenému fanatikovi, který je na počátku s Ursulou zničení Evropy, průmyslu, pokud se nevzpamatuje, tak tomu pan premiér políbil prsten, on ho pochválil.“
S líbáním prstenů je v Babišově slovníku spojený i nebezpečný archetyp „zrádců“ - protože kdo jiný by se k takové činnosti propůjčil, že: „Vy jste normální zrádce českého národa. Políbil jste prsten šéfovi Evropského parlamentu.“
Asi všichni chápeme, že řada politiků mívá sklon líčit voličům soudobé poměry jako místo pět minut před posledním soudem. Ale když k tomu navíc využívají příměry s mafiánskými konotacemi, je to ještě o něco větší křeč a o něco méně snesitelné.
Žít ve světě, o kterém rozhoduje, kdo komu políbí prsten, nechceme, shodli jsme se v redakci Šuplíku. To je řeč podsvětí, ne příběh demokracie.
Andrej Babiš je prstenové metafory neúnavným průkopníkem, ale nelítá v tom sám. Z líbání prstenů byl poslední dobou obviněn třeba jak Michal Šimečka v Kyjevě (Robertem Ficem), tak Robert Fico v Moskvě (Danuší Nerudovou). Prsten se prý líbá i samotnému Babišovi. Ministr Lipavský „poletí do USA políbit prsten“, sdělil na Facebooku Jaroslav Foldyna, zatímco podle pirátského exkolegy Mikuláše Ferjenčíka šéf diplomacie „políbil prsten“ přímo ve Vatikánu (šlo o smlouvu, kterou Piráti kritizují). Trumpův prsten zase políbili Mark Zuckerberg a spol. A tak dále.
Dost už. Z líbání prstenů se stává neúnosné klišé. Tím spíš, že je to dobrá hláška do titulků, což někteří politici určitě vědí. Zadržte, braňme normální svět! Kde mají šperky trvalou hodnotu.
