Hlavní obsah

Šuplík: Fotbal s kopačákem má logiku

Jan Lipold
šéfkomentátor
Foto: Shutterstock.com

Kopačák (ilustrační obrázek).

Míč, nebo balón? Na své útočné polovině s ním úspěšně kombinovali už Praslované.

Článek

Sloupek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Mistrovství Evropy v kopané mužů je v plném proudu. Náš Šuplík si bude všímat některých jazykových úkazů s tím spojených.

Například toho, že slovo „kopaná“ vymizelo, ačkoli na policích tisíců nejen pamětnických knihoven se skví Zlatá kniha kopané, jedno z klíčových děl sportovní encyklopedistiky. Ale dnes už se hraje prakticky a jedině „fotbal“, u nás pod patronátem Fotbalové asociace ČR, založené jako Český svaz footbalový v roce 1901.

Fotbal má tu výhodu, že příbuzná slova jako fotbalista nebo fotbalový (stadion) se od něj odvíjejí hladčeji než od kopané (srov. pejorativní kopálisti). Kopaná nám ovšem zůstavila krásný kopačák (říkají tak kluci a holky kopacímu míči ještě?), který se ze slova fotbal vytvořit nedá.

Ale fotbal má logiku. A kopaná je archaismus. Dopadla stejně jako odbíjená a košíková (věřte nebo ne, ještě v 80. letech 20. století znamenalo slovo košíkáři nejen ty, kdo splétají košíky, ale i basketbalisty, a bylo v tomto významu běžné). Kdežto slova házená, a méně masové, ale také mezinárodně provozované vybíjená a metaná dál kotví v přístavu Čechie.

Czechia! Po víc než třiceti letech jsme se oprostili od křečovitého názvu Czech Republic tam, kde se nehodí, například u sportovního zápolení. Zaplaťpámbu. Podivné je už jen to, jak dlouho jsme se s tím upejpali.

Pokud jde o televizní komentátorské výkony při samotných zápasech Eura, registrujeme posun od spirituální terminologie (svatyně, strážce svatyně, spasitel apod.) k svěžímu odbornému slangu („vyhrál hlavu“, „vystřelil z jedničky“ apod.). A s respektem držíme palce všem, kdo komentují, i jejich slovní zásobě.

Zaujalo nás i to, do čeho fotbalisté kopou, protože se tomu v televizi neříká nejen kopací, ale ani míč, nýbrž ve většině případů s řádně dlouhým ó vyslovený balón. (I v přeneseném významu „přihrávka“, čili „dlouhý, prudký, přesný aj. balón“.)

Nejde o to, že by to bylo špatně, což není. Balón coby sportovní náčiní sice koření v obecné češtině, ale používáním, a hlavně mluveným projevem, se s míčem úspěšně smíchal. A není to nic proti ničemu. Kdyby na tom člověk měl hledat nějakou mouchu, pak snad jen tu, jak moc balón nad míčem dominuje, což je škoda čistě kvůli pestrosti slovníku.

Rešeršní divize Šuplíku si sice u televizních přenosů čárky nedělá, ale od oka nám to tak připadá: verbální nadvláda balónu nad míčem je ve fotbale patrná mnohem víc než u jiných míčových (sic!) sportů: zmíněného volejbalu, basketbalu nebo tenisu. Tam balón a míč vystupují jako rovnocenní partneři, respektive u tenisu vede míček nad balónkem.

Zpracování téhle zajímavosti na svou komparativní studii teprve čeká.

Slovu „míč“ i záplavě jeho českých, moravských a slezských synonym se věnuje pěkný článek z časopisu Naše řeč z roku 1979. Netroufáme si soudit, která ta slova ještě tu a tam obíhají nářečím v rámci okresních a nižších přeborů, nebo definitivně upadla v zapomnění. Asi moc neobíhají, i proto, že se pod nimi myslíval spíš míč-hračka než míč-na soutěžní fotbal. Ale jsou pěkná, citujeme ukázky:

Mič. (V širším jičínském okruhu se mič stala feminimem. Ta „mič“ jako ta „meruna"). V rozsáhlé oblasti od Rakovníka k Českým Budějovicím vznikla podoba mlíč, dosvědčená i na Doudlebsku. Kromě toho byla na Pelhřimovsku zaznamenána podoba mík a celou severovýchodní půli Čech vyplňuje hravá odvozenina mičuda, která má v středním Posázaví obměnu mičula, mičule a v Orlických horách mičura.

Na podobu mlíč navazuje v širokém pásmu na jihozápad od Prahy pumlíč, který má i několik dalších obměn, zvláště mimo svůj hlavní areál: tak na Lounsku pumr(d)líč, na Ledečsku pulmíčpumlo, na Příbramsku pumíč, na Benešovsku pulmo, na Doudlebsku pumlík…

„Je zajímavé,“ píše autor, „že starý dobrý slovanský název míč se dříve skoro vůbec neobjevoval v běžné mluvě celé Moravy a části přilehlých východních Čech, ba ani v Čechách severozápadních, kde platil jako základní název balón (balon, baloun)“.

Ten „starý dobrý slovanský míč“ je podle etymologického slovníku doložen od 14. století, takže zhruba ve fotbalových druhohorách. Pochází ze staročeského mieč, s významem „kulatý smotek hadrů“. Ten se ale na Euru už nepoužívá (ani k vymetání pavučin ze šibenice). Naopak, výstižnější definici příslušného předmětu přináší Akademický slovník současné češtiny pod heslem Balón: pružný kulatý nebo vejcovitý předmět z kůže, gumy ap. naplněný vzduchem nebo nějakou hmotou, určený ke sportování nebo hraní.

Takže kdybychom se přesto přese všechno do krve přeli, jestli míč, nebo balón, nebo něco úplně jiného, vždycky bude po ruce kompromis, na který nakonec rád přistoupí každý: Kulatý nesmysl.

Doporučované