Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
1. Scrabble. Zatím jsme měli za to, že jde o hru, kde vítězí bystrost a kvalita osvojené slovní zásoby, a ta se hraním tříbí a rozšiřuje. Náš jazykový koutek má podobné domýšlivé ambice. Tím pádem by zelená krabice s pytlíkem béžových čtverečků měla být dárkem, který potěší každého správného šuplíkáře. Ale není tomu tak. S tím scrabblem, ne se Šuplíkem.
Ze zahraničí totiž přišla znepokojivá zpráva: Španělské mistrovství světa ve scrabble vyhrál muž, který španělsky vůbec neumí. Přesněji řečeno, šlo o mistrovství světa ve scrabblu ve španělštině, protože pravidla předepisují, aby hráči používali jeden a ten samý jazyk. Myšlenka multilingvního scrabblu je sice lákavá, jenže by se brzo vymkla z rukou, nejen rozhodčím.
Pod názvem Šuplík vychází od roku 2023 jazyková a kulturní hlídka, kterou na Seznam Zprávách připravuje Jan Lipold. Protože slova jsou jen kapky deště.
Teď se ale ukázalo, že na kvalitě slovní zásoby ani tak nezáleží. Nigel Richards z Nového Zélandu vyhrává díky tomu, že se zpaměti navrčí scrabble slovník, aniž by mu nějak zvlášť rozuměl. Už dřív stejný trénink se stejným úspěchem použil na francouzském mistrovství (ani francouzštinu neovládá). Abychom mu nekřivdili, má i tituly mistra světa v angličtině, takže kromě dovednosti natlouct si do hlavy závěje slov je i přirozeným scrabblovým talentem.
Znepokojivé je zjištění, že by se i scrabble mohl stát doménou profesionálních humanoidů. Hádky okolo stolu, které slovo ještě existuje a které už si hráč vycucal z prstu, odpadnou. Chvíle zábavy i nudy také. Nastoupí umělí inteligenti - a ti se s nějakými španělskými nebo českými amatéry nezakecají. Nejen pro tříbení slovní zásoby ztratí Scrabble smysl. Budeme po sobě házet slovy bez významu, jen shluky hlásek. Každý si povede svou, naslouchání je vyloučeno.
Milý Ježíšku, buď letos opatrný. Abys nám nepřinesl dystopii.
2. Naklizeno. Automatický korektor, ten nesnesitelný společník, nám slovo „naklizeno“ neúnavně červeně podtrhává. Jako že pozor. A na co? Jestli už máme naklizeno? V redakci Šuplíku, u sebe doma? Tomu rozumíme. Po jazykové stránce už méně, protože naklizeno je regulerní slovo, autorizované i výkladem Ústavu pro jazyk český. Původní význam „sklidit pod střechu úrodu“ nahradilo šúrování/šůrování a pucování všeho druhu, každopádně důkladné.
ÚJČ uvádí: „Z vyhledaných příkladů jasně vyplývá, že sloveso naklidit nyní vyjadřuje význam ‚hodně, pečlivě uklidit‘, například: Pokud se vám nepovede naklidit domácnost tak, jak si představujete, není třeba se z toho hroutit. Tam, kde není bazén a absolutně naklizeno, by nikdo dnes turistu nedostal. Užívání daného slovesa nehodnotíme jako prohřešek proti jazykové kultuře, naopak se ukazuje, že jde o funkční prostředek k vyjádření významu velké míry provedeného úklidu, jež slovesa ze shodného slovotvorného hnízda, tj. uklidit, poklidit, nezahrnují.“
V redakci Šuplíku rádi souhlasíme, blahopřejeme kolegům k termínu „slovotvorné hnízdo“ a slibujeme, že se z toho hroutit nebudeme, protože naše představy o naklizení domácnosti se, kdykoli nás přepadnou, míjejí s realitou.
Někoho může mást, že z naklizeno vypadla samohláska „u“, ale to mu na významu „hodně“ ani na jazykové ceně neubírá. Když máme mít navařeno, napečeno, případně, až obstaráme domácí povinnosti a postavíme na poctivý námořnický grog, v přeneseném významu slušně nakoupeno nebo naváto - také v tom přece slyšíme, že šlo o větší než malé množství.
Odvrácenou stranou naklizena je to, že při nesprávném používání podporuje kult nedostižné hospodyňky. S tím toho v jazykovém koutku bohužel moc nenaděláme.
3. Vymazlený. Jeden z nejúspěšnějších neologismů posledních let se nám připomíná obzvlášť každý rok touhle dobou. V redakci Šuplíku máme pocit, že je to slovo nějak příbuzné jak s naklizeno, tak s oblíbeným přídavným jménem poctivý, kterému jsme se věnovali nedávno. Třeba: ve vymazleném interiéru by správně mělo být poměrně naklizeno, zatímco vymazlený řízek nebo kuchařský recept implikují gastronomickou poctivost.
Kromě toho jsme v české publicistice zaznamenali vymazlená vejce Benedikt, vymazlené hranolky, vymazlený outfit, vymazlené číslo časopisu, vymazelný instagram, zákusek a životopis, vymazelnou světelnou show, koupelničku, snídani nebo svíčkovou. A proč by ne? Čím víc prostředků, jak slovy popsat skutečnost (viz hranolky a životopis!), tím lépe. Ještě musíme vymazlit našeho automatického korektora, protože ten kromě naklizení zatím podtrhuje i vymazlení, ó hrůzo.
4. Ferda Mravenec a spol. „Ve spojení Ferda Mravenec doporučujeme psát slovo mravenec s velkým písmenem. Na rozdíl od spojení brouk Pytlík stojí výraz mravenec až na druhém místě, a proto ho chápeme jako příjmení,“ nabádá Internetová jazyková příručka a nás nepřestává fascinovat, jak si komplikujeme život i skrze pohádkové bytosti se „jménem“ a „příjmením“.
Proč, a ptáme se vážně, jednoduše nemůžeme psát všude velká písmena? Jak k tomu ten Pytlík přijde, když jeho vlastní jméno brouk - a vlastní jméno to je stejně jako u Ferdy, marná sláva - pravopis degraduje na pouhý hmyzí řád? Proč se Ferda Mravenec a jeho nám odjakživa sympatičtější komplic brouk Pytlík musí psát každý jinak? Že to tak měl Mistr (ne „mistr“) Sekora? Ale no tak…
Brouk Pytlík tedy spadá do stejné pravopisné čeledi jako děd Vševěd, motýl Emanuel, liška Ryška a další. U medvídka Pú a ptáka Ohniváka situaci komplikuje, že jde zároveň o název pohádky nebo filmu, tudíž je tendence psát s velkým M a P i dotyčné tvory. Ačkoli se - podle analogie s Pytlíkem - o žádná „příjmení“ nejedná. Maxipes Fík se zásadně píše jako Maxipes s velkým M, asi proto, že Maxipsy na rozdíl od brouků učebnice biologie neznají, takže byl vyhodnocen jako „křestní jméno“.
Ale tady jsme v pohádce, ne v českém diktátu, milé chudáci děti!
Smolíček pacholíček s malým p je podivnost. Pepek námořník má být podle mustru Ferda Mravenec rozhodně Námořník s velkým N - ale není! Červená karkulka by se spíš měla psát s malým k, protože karkulka je obecné podstatné jméno té její čepičky. Ale také je to vlastní jméno Karkulky jako postavy, čili nemá smysl namáhat tím šedou kůru mozkovou, budeme si ji šetřit na závažnější problémy, než jestli je takzvaně správně Červená karkulka nebo Červená Karkulka; což naštěstí podle Ústavu pro jazyk český „lze tolerovat“.
Doporučujeme tyhle otázky nepodcenit, ať se kvůli nim o svátcích doma nepohádáte. Jako my sami se sebou.
5. Hubnoucí. Vemte jed na to, že tohle slovo se bude brzy hodit. Na Smíchově nás už teď zaujal nápis Hubnoucí centrum. Vyhledávače kromě toho nabízejí například hubnoucí pobyty, jídelníček, čaje, protein, pás, tričko, legíny, vestu, hubnoucí kúru (ale ne kůru), náramek, balíček, saunu, diář, no prostě je a vždycky bude toho hodně. Leč redakce Šuplíku nemá návštěvu žádného z hubnoucích center, natož hubnoucího tábora, jaké prý oblibují Číňané, v plánu. Nás láká jen zvláštní přídavné jméno účelové: hubnoucí.
Na první pohled tu něco nehraje. Protože, alespoň si to tak představujeme, nemají zhubnout ani tričko, ani ty legíny, ale ten, kdo si je pořídí. Takže hubnoucí člověk. Ten ale v nabídce není. Zatím.
Informace je matoucí. Hubnoucí čaje jsou ve skutečnosti čaje na zhubnutí, ne kvetoucí louka.
A přece! Potřebujeme se, respektive obchodníci s hubnutím se potřebují vyjádřit obratněji a přímočařeji než vazbami „něco na zhubnutí“, „něco díky čemu zhubnete“ a podobně. Tak se význam slova nenápadně posouvá a místo děje („lezoucí hmyz“, „tekoucí voda“) tu máme účel („hubnoucí prášky“). A nevadí to. Česká mluvnice vydrží vše, tohle je nakonec maličkost. I když hubnoucí pobyt, kdybychom si ho doslova představili, vypadá jako div divoucí.
Milé čtenářky a milí čtenáři, z redakce Šuplíku vám přejeme spokojené vánoční svátky. Buďme na sebe hodní!
