Článek
Čtete ukázku z newsletteru Kauzy Seznam Zpráv, ve kterém každý týden reportéři z našeho investigativního týmu shrnují podrobnosti a zákulisí nových kauz z vysoké politiky i byznysu. Pokud vás newsletter zaujme, přihlaste se k odběru!
Když jsem listoval čerstvým policejním protokolem, který vysvětluje, kdo stál za výbuchy ve Vrběticích, zarazil jsem se u zmínky o Stanislavu Grossovi, někdejším ministru vnitra ve vládě Miloše Zemana.
Manželé Šapošnikovi, podle policie hlavní aktéři kauzy a s největší pravděpodobností osoby jednající ve prospěch obávané ruské tajné služby GRU, přicestovali do Československa v roce 1991 a opakovaně žádali o české občanství. On jej získal na podruhé, ona dokonce až na posedmé. A to až po zásahu ministra Grosse, jak nyní odhalili vyšetřovatelé ve svém usnesení.
„Úřednice vyřizující státoobčanské spisy připsala do spisu rukou psanou poznámku, kterou vyjádřila svou vnitřní výhradu: ‚Celým řízením o žádosti se jako červená nit táhlo, že se neustále někdo snažil různými způsoby intervenovat v kladné vyřízení žádosti,‘“ citovali jsme z policejního dokumentu v článku Policie ví, kdo nosil ruskému generálovi informace o Vrběticích.
A mně se v tu chvíli vybavila jedna vousatá kauza, které jsem se věnoval před 13 lety.
Vybuchlá munice ve vrbětickém skladu patřila firmě Imex Group, za níž stojí Petři Bernatíkovi, otec se synem. A právě pro ně – a nejspíš i pro GRU – pracovali zmínění Šapošnikovi.
Na jméno zbrojaře Petra Bernatíka staršího jsem narazil, když jsem se věnoval skandálnímu vývozu pěchotních zbraní do válčící Afriky. Jeho tehdejší firma Arms Moravia se dohodla na prodeji tisíce protitankových vrhačů RPG 7, pěti stovek kulometů a šesti raketometů s hlavním nákupčím konžské armády. Jenže v tu dobu bylo na Kongo uvaleno embargo EU a na Ministerstvu zahraničí, které se k vývozu vyjadřovalo, nastal rozkol.
Po intervenci tehdejšího ministra Jana Kavana (také ČSSD) se nakonec zbraně vyvezly do sousedního Zimbabwe, které Kongu pomáhalo, ale nebylo pod embargem. Nikdo ale nepochyboval, že zbraněmi pak zabíjeli konžští vojáci.
A nyní se už blížíme k pointě. Část zbraní Bernatík nakoupil bez výběrového řízení od Ministerstva vnitra. Trefa, už asi nemusím dodávat, že tehdy jej vedl Stanislav Gross. Jak dokládaly dobové listiny, angažoval se v kontraktu víc, než by bylo zdrávo – své podřízené pověřil, aby dojednali přímý prodej zbraní.
Zjistil jsem tehdy, že se Gross v té době osobně setkal s Bernatíkem. Schůzku domlouval Grossův podřízený Jiří Drápela, jenž byl – a to už zní jako z filmu, ale je to realita – kancléřem Královského řádu Moravských rytířů svatého Rostislava a Kolumbana. A členem tohoto podivného spolku byl i obchodník se zbraněmi Bernatík. (Anebo také Karel Srba, nejbližší spolupracovník Jana Kavana, jenž se dostal do vězení za přípravu vraždy investigativní reportérky Sabiny Slonkové).
Už tenkrát jsem upozorňoval (a z výše popsaného je to snad i dobře patrné), že Petr Bernatík vždy dokázal velmi zdatně kličkovat mezi paragrafy i zbrojními embargy. A že si uměl najít vlivné spojence mezi politiky a úředníky.
Tehdy se to týkalo vzdálených zemí kdesi v Africe a se skandálem si nikdo nechtěl pálit prsty, natož jej vyšetřovat. Vrbětickými výbuchy se ale přivírání očí nad mezinárodními pravidly vrátilo v plné síle jako nestrávené sousto a nevyřešený stín minulosti.
Ještě poté, co munice rozmetala vojenský sklad ve Vrběticích a spustila domino neřízených explozí, vzal někdejší prezident Miloš Zeman Bernatíka na diplomatickou misi po středoasijských zemích. Ano, ten samý Miloš Zeman, který dodnes nevěří, že za zosnování operace stojí ruští špioni, jak nám nyní zopakoval.
Aktuální policejní dokument je tak možné číst i jako nechtěnou obžalobu českých tajných služeb i policejních vyšetřovatelů, kteří mají potírat černý obchod se zbraněmi.
Jak je možné, že tu několik let beztrestně operovali manželé s přímou linkou na ruské rozvědčíky? Jak je možné, že firmy Bernatíků mohly i po všech skandálech nerušeně obchodovat se zbraněmi? A kdo všechno je kryl? I když policie oficiálně vyšetřovaní kauzy Vrbětice ukončila, odpovědi na tyhle otázky stále chybí.
Co jsme také sledovali
Grilování státního zástupce. Dost možná to bude nejpečlivěji zkoumaná žádost o obnovu procesu. V úterý pokračoval dalším stáním přezkum vraždy ve Slopném, jemuž napomohla zjištění z naší podcastové série. Nyní soudce vyslýchal – a to velmi podrobně a informovaně – státního zástupce, jenž tajil DNA a intervenoval ve prospěch korunního svědka.
Rekordní ředitel. Kolega Radek Nohl se systematicky věnuje finančním tokům v pojišťovně VZP. Nyní zjistil, že správní rada schválila řediteli Zdeňku Kabátkovi (znáte z jiných kauz) rekordní roční odměnu. K měsíčnímu platu ve výši 355 tisíc korun měsíčně mu bude vyplacen finanční bonus přes 1,81 milionu.
Zakleknutá firma a bílý kůň. I jména z dalšího příběhu vám nejspíš budou povědomá. Firmu FAU zničil v roce 2016 zásah celníků, Andrej Babiš na tajně pořízené nahrávce mluvil o jejím zakleknutí. Vojtěch Blažek se dozvěděl a následně ověřil, že policisté nově zahájili stíhání ženy kvůli podezření z podvodu, mají ji za bílého koně. A v pozadí se objevuje jméno podnikatele Tomáše Pitra…
Pokuta pro Babišovu chemičku. Za ekologickou havárii, při které byly podle České inspekce životního prostředí ohroženy desítky tisíc obyvatel Přerova, má firma Precheza zaplatit pokutu. Společnost spadající do holdingu Agrofert Andreje Babiše se však může odvolat.
Z pověření Zemanovy vlády. Nenecháváme usnout ani kauzu Podnikatelské družstevní záložny. Kolegové Lukáš Valášek a Jiří Pšenička popsali, jak lidé blízcí kampeličce kasírují miliony z aukcí. Totiž: Když se prodá dílo českého umělce, má z toho podíl soukromý spolek. Už 22 let. Zajistila mu to Zemanova vláda. Spolek pak miliony „investuje“ u blízkých svého ředitele – zakladatele kampeličky, jež je podezřelá z praní peněz.
Pokud vás týdenní report toho nejdůležitějšího z naší investigativní dílny zaujal, určitě se přihlaste k odběru a newsletter také doporučte svým známým. Příští pátek se na vás opět těšíme u dalšího vydání!