Článek
Čtete ukázku z newsletteru Šťastný oběžník, ve kterém každé úterý Jindřich Šídlo a jeho tým přinášejí glosy o aktuálním politickém dění, tipy na zajímavé čtení a postřehy ze zákulisí Šťastného pondělí. Pokud vás ukázka zaujme, přihlaste se k odběru plné verze newsletteru.
Naše vážená slovenská kolegyně a redakční ombudsmanka Seznam Zpráv Zuzana Kovačič Hanzelová z Deníku SME si nedávno při živém natáčení Šťastného pondělí v Divadle X10 postěžovala, že čeští novináři věnují trochu moc pozornosti bizarním momentům nové slovenské vlády a uniká jim sama podstata „třetí ficovské éry“.
Demonstrovala to na příkladu nové ministryně kultury Martiny Šimkovičové, což je postava srovnatelná řekněme s českou Janou Peterkovou – kdysi novinářka největší komerční televize, která v jisté fázi života uvěřila, že je země placatá a nesou ji na zádech čtyři sloni, a začala to šířit po internetu. Rozdíl je v tom, že Peterková není členkou vlády. Zatím.
Paní ministryně nominovaná Slovenskou národní stranou se uvedla oficiálním dopisem svému českému kolegovi Martinu Baxovi. Kvalitou připomínal dílo nepříliš inteligentní umělé inteligence, nicméně s jistým nadhledem nad tím můžeme mávnout rukou: Stane se. Nebo to třeba myslela jako legraci. Nicméně další kroky političky, která si jako vedlejšák k funkci ministryně ponechala i moderování ve své internetové televizi Slovan, ukázaly, že to nejspíš náhoda nebyla a že se Slovensko má na co těšit.
Zuzana Kovačič Hanzelová má samozřejmě pravdu, že se v Bratislavě dějí věci řádově vážnější, jako jsou třeba čistky v bezpečnostních složkách nebo chystané zrušení speciální prokuratury, která se zaměřovala na korupci. Zvýšená aktivita ministryně kultury, která má mimo jiné v referátu i média a zákony, které je regulují, je ale natolik pozoruhodná, že se vyplatí věnovat jim pozornost.
Je jen logickým doplňkem dusné atmosféry, kterou Ficova vláda, tak nadšeně vítaná Andrejem Babišem i Tomiem Okamurou, na Slovensku vytváří – jistě, patrně ke spokojenosti svých voličů, kteří touží po revanši a definitivním zúčtování s „druhou“ půlkou země.
Na scénu tak přicházejí staré dobré kulturní války a vzývání „tradičního řádu a pořádku“, ať už to znamená cokoliv. A ministryně Šimkovičová se činí. Jako správná nominantka své nacionalisticky proruské strany nejprve usoudila, že slovenská kultura má být… slovenská: „Slovenská a žádná jiná. Respekt vůči jiným kulturám neznamená jejich smíchávání s tou slovenskou,“ prohlásila politička, která je tak pyšná na svou zemi a její kulturu, že radši bydlí ve vedlejším Rakousku.
Jak to má asi tak vypadat, jsme zjistili záhy. Agilní ministryně se nejprve vložila do aféry „reklama na Telekom“. To je ta, kterou i v Česku používá jeden z mobilních operátorů a je v ní cosi o rodině a Vánocích. Slovenská verze je ovšem trochu jiná. Hlavní hrdina – mladý muž – v ní konstatuje, že „nehledá děvče“ a že se jeho rodina příliš zajímá o kvalitu jeho spermií.
Na reklamu si stěžovalo více Slováků, Rada pro reklamu se za ni ale vcelku logicky postavila. Pravděpodobně by se na ni brzy zapomnělo, ovšem Šimkovičová už chystá zákon, který by zajistil, že podobně podvratná reklamní sdělení útočící na samou podstatu státu už v budoucnu na televizní obrazovky neproniknou.
Mám sice trochu pochybnost, jak přesně bude takový zákon formulován a zda v něm bude seznam sice na první pohled neutrálních, avšak podvratných slov typu „spermie“. Tahle žena už ale dokázala, že je schopna ledasčeho.
A vyzná se proto pochopitelně i ve výtvarném umění. Tuhle ji na chodbě budovy Slovenského rozhlasu zaujal obraz „Dva muži“ autora Andreje Dúbravského, což je sice SLOVENSKÝ umělec zastoupený dokonce ve SLOVENSKÉ národní galerii a vystavující SLOVENSKÉ umění po celém světě, jenže je to také gay a ministryně v jeho díle nalezla nepřijatelnou LGBT estetiku – a už samozřejmě chystá další zákon, který by to v budoucnu vyřešil. Zřejmě zákon o vyvěšování obrazů.
Každý tenhle příběh sám o sobě působí jen bizarně: Paní, pro kterou by i česká SPD byla příliš seriózní stranou a nejspíš byste ji našli někde na pódiu u Rajchla, prostě ukazuje svou kompetenci a intelektuální výbavu.
Není to tak. Martina Šimkovičová mimo jiné ve vládě hlasuje o mnoha strategických záležitostech, které se dotýkají nejen Slovenska, ale celé Evropy. A k tomu systematicky a soustředěně posouvá celou zemi zpět do časů, z nichž se Slováci s hrůzou naposledy probudili před necelými čtyřmi lety, kdy získala protificovská koalice dokonce ústavní většinu.
Myslím, že je to celkem poučný příběh.
Pokud se vám ukázka z newsletteru Šťastný oběžník líbila, přihlaste se k odběru. Každé úterý ho dostanete přímo do vašeho e-mailu spolu s odkazy na aktuální epizody Šťastného pondělí a Šťastného podcastu.
