Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čtete ukázku z newsletteru Šťastný oběžník, ve kterém každé úterý Jindřich Šídlo a jeho tým přinášejí glosy o aktuálním politickém dění, tipy na zajímavé čtení a postřehy ze zákulisí Šťastného pondělí. Pokud vás ukázka zaujme, přihlaste se k odběru plné verze newsletteru.
V aktuálním díle Šťastného pondělí se řeší, zda bude vůbec možné v podzimním klání volit moje vrstevníky, což jsou při geriatrických poměrech české Sněmovny kteříkoliv kandidáti, jimž je alespoň méně než 40.
Věk osobností na kandidátkách, jakkoliv povrchní může někomu tento atribut u potenciálních zákonodárců připadat, je bezesporu důležitým faktorem při voličském rozhodování. A kromě věku je dalším podstatným aspektem i pohlaví kandidáta.
Současná Sněmovna se kromě jiných rekordů může pyšnit i tím, že v ní sedí nejvíce žen, které obsadily přesně jednu čtvrtinu křesel. 50 poslankyň, 149 poslanců a jeden superposlanec Benda. O podobě Sněmovny budoucí, která slib složí za pár měsíců, toho zatím moc netušíme. Natož abychom byli schopni určit, jak si povede po genderové stránce. A to samé logicky platí o obsazení vládních postů.
Průměrně na jednoho tuzemského premiéra připadá 12,3 % žen-ministryň. Nejčastěji ženy spravují resorty spravedlnosti a školství, skóre je slušné i na zdravotnictví a obraně. V Česku se dvěma premiérům povedlo složit čistě mužské kabinety, byli to samozřejmě obvyklí podezřelí Klaus a Zeman. Snad jako by existoval tajný dodatek v opoziční smlouvě.
Jinými slovy, je to výzva pro Petra Fialu – stačí eliminovat Janu Černochovou a dovládne také jenom s kluky. Má na to celé léto. Ale měl by dávat pozor, aby spíš Černochová neeliminovala jeho.
Naopak za vůbec nejzasloužilejšího gendermana české politiky platí Andrej Babiš, který se může pyšnit nejženštějšími kabinety v české historii. A abychom se nemuseli hádat, jestli tu jeho ministryně počítáme v absolutních číslech či procentuálně, složil vládu pro jistotu dvakrát, aby si pojistil obě kategorie. Vůbec poprvé v dějinách pověřil ženu třeba vedením Ministerstva financí. A není vyloučeno, že po listopadových volbách si Alena Schillerová prestižní post uzme znovu.
Babiš může po volbách opět historicky triumfovat tím, že ve své vládě udělá ženu ministryní vnitra. O tuto pozici vytrvale projevuje zájem Jana Mračková Vildumetzová, hejtmanka Karlovarského kraje, senátorka a předsedkyně senátorského klubu ANO. Jako vedlejšák by snad to vnitro, když po něm tolik touží, přibrat ještě laskavě mohla.
Kromě vnitra se žena nikdy nevyskytla ani na Ministerstvech dopravy a zahraničí. Nad dopravou lámu hůl, ale alespoň v Černínském paláci by se po letošních volbách mohla poprvé změnit situace. V české politice existuje nepsaná dohoda, kdy právě „zamini“ při rozdělování vládních křesel nepřipadá vítězné straně, ale koaličnímu partnerovi, bez kterého by vláda z početních důvodů neměla šanci na vznik.
V takovém případě se při pohledu na předvolební průzkumy jednoznačně rýsuje nová šéfka diplomacie Kateřina Konečná. A nedržme se při zemi – co křeslo obsadit rovnou jejím středočeským esem a ženou nedozírných politických ambic Janou Bobošíkovou?
Zní to nepravděpodobně a povolební tanečky nás jako obvykle jistě překvapí. Ale každopádně si pak nemůžete stěžovat, že vás před Janou Bobošíkovou na Ministerstvu zahraničí (a tím pádem i v Bezpečnostní radě státu, což je ještě poetičtější představa) nikdo včas nevaroval.
Pokud se vám ukázka z newsletteru Šťastný oběžník líbila, přihlaste se k odběru. Každé úterý ho dostanete přímo do vašeho e-mailu spolu s odkazy na aktuální epizody Šťastného pondělí a Šťastného podcastu.
