Hlavní obsah

Šťastný oběžník: Vávrovi bojovníci s cenzurou nad Trumpem jen krčí rameny

Tereza Povolná
On-line editorka
Foto: Babooo0, Shutterstock.com

Přehlížení Trumpových přešlapů není jediný případ, kdy Společnost pro obranu svobody projevu v boji s cenzurou podezřele selhává.

Řada politiků a aktivistů, kteří se v pandemických letech pouštěli do boje s údajnou státní cenzurou, teď podezřele mlčí. Kroky Trumpa či Orbána jsou přitom typickým příkladem autoritářských taktik, před kterými kdysi varovali.

Článek

Čtete ukázku z newsletteru Šťastný oběžník, ve kterém každé úterý Jindřich Šídlo a jeho tým přinášejí glosy o aktuálním politickém dění, tipy na zajímavé čtení a postřehy ze zákulisí Šťastného pondělí. Pokud vás ukázka zaujme, přihlaste se k odběru plné verze newsletteru.

Zřejmě se povedlo umlčet i ty vůbec nejudatnější bojovníky, kteří nás dosud před cenzory bránili – Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP). Zdá se totiž, jako by rychle ukončili svou činnost, aniž by o tom stihli informoval své věrné příznivce na sociálních sítích. Pojďme se podívat na důkazy o tomto neslavném úpadku.

SOSP založil známý videoherní vývojář Daniel Vávra po začátku pandemie. Prvotním impulzem pro něj byla, jak popsal v talkshow Jana Krause v říjnu 2020, cenzura ze strany Facebooku. Platforma mu tehdy opakovaně smazala pár příspěvků. Postupem času se k němu připojila skupina lidí podobného smýšlení se stejnou obavou o svět.

Vedle Vávry se ve vedoucích pozicích spolku pohybuje třeba Gabriela Sedláčková, věrná pobočnice motoristického europoslance Filipa Turka. Když SOSP v otevřeném dopise varovala premiéra Fialu před politizací Ministerstva vnitra, byli mezi signatáři Petr Drulák, Markéta Dobiášová, Ladislav Jakl, Lukáš Pollert, Gabriela Osvaldová či Ilona Švihlíková.

Společně se tehdy dnem i nocí rvali s podlým establishmentem za onu základní svobodu nás všech. Pořádali i akce ve Sněmovně, kterých se účastnili takoví disidenti jako poslanci Patrik Nacher (ANO), Jiří Kobza (SPD), Nina „nenávidím gaye“ Nováková (KDU-ČSL) nebo (ex)europoslanci Jan „nenávidím ODS“ Zahradil a Saša „miluji ODS“ Vondra.

Teď to ale vypadá, že další boj proti cenzuře už bohužel povedeme bez nich. V posledních týdnech ve světě dochází k zásadnímu potírání svobody projevu, lidé jsou perzekuováni za své názory a někdy kvůli nim ani nemohou cestovat. Háček je ale v tom, že se těchto totalitních manýrů dopouští režim amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Ze strany SOSP je slyšet jen ticho po pěšině. Přesně kvůli poukazování na takové přešlapy se přitom před lety semkli. Trumpova administrativa diktuje povolený slovník státních úřadů a znesnadňuje publikaci vědeckých prací, které obsahují nepohodlná slova jako klimatická změna nebo duševní zdraví. SOSP ale stále mlčí jako hrob nebo dokonce na svém webu opěvuje boj amerického viceprezidenta Vance s údajnou cenzurou v EU.

Přehlížení Trumpových přešlapů není jediný případ, kdy v boji s cenzurou SOSP podezřele selhává. Minulý týden Orbánovo Maďarsko zakázalo pořádání takzvaných pochodů hrdosti upozorňujících na existenci a práva LGBT+ lidí. Jasný případ potlačování svobody projevu i shromažďování, ale SOSP o tom nejenže nesvolala diskuzní seminář do Sněmovny, ale ani to jinak nekomentovala.

Máme tu tedy další důkaz, že hrdinové, kteří na svých oficiálních tričkách nosí podobiznu Orwella a úderné heslo „1984 není manuál“, nejspíš pověsili boj za svobodu slova na hřebík, nebo před světem skutečnou pravdu o zmíněných událostech rovnou začali zamlčovat. A nejspíš se na tom nic nezmění, ani kdyby američtí ministři do svých tajných skupinových chatů nakrásně přidali samotného Vávru.

Pokud se vám ukázka z newsletteru Šťastný oběžník líbila, přihlaste se k odběru. Každé úterý ho dostanete přímo do vašeho e-mailu spolu s odkazy na aktuální epizody Šťastného pondělí a Šťastného podcastu.

Doporučované