Článek
Čtete ukázku z newsletteru Šťastný oběžník, ve kterém každé úterý Jindřich Šídlo a jeho tým přinášejí glosy o aktuálním politickém dění, tipy na zajímavé čtení a postřehy ze zákulisí Šťastného pondělí. Pokud vás ukázka zaujme, přihlaste se k odběru plné verze newsletteru.
Každý červen si již spoustu let kladu stejnou otázku: Co vlastně říká o zemi, v níž žijeme, fakt, že v ní mezi nejvlivnější ženy už léta neustále patří vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová?
Ani letos tomu není jinak. V pravidelném žebříčku časopisu Forbes Bradáčovou najdeme na druhém místě za nejbohatší Češkou Renátou Kellnerovou. Až za ní v TOP 10 skončily končící česká eurokomisařka z ANO Věra Jourová (3. místo), jedna ze čtyř nejvyšších ústavních činitelek, předsedkyně Sněmovny a vládní TOP 09 Markéta Pekarová Adamová (7. místo) a dokonce až na desátém ministryně obrany Jana Černochová z ODS.
Rovnou je potřeba vyjasnit si jednu věc: Tohle není polemika s metodikou Forbesu, což není žádná svévolná cochcárna, ale sofistikovaná matice, v níž se body přidělují na základě řady kritérií, mimo jiné i množství peněz, na něž mají rozhodnutí té které dámy vliv. A protože Vrchní státní zastupitelství v Praze dozoruje vyšetřování řady kauz, v nichž jde o miliardy, je pohyb Lenky Bradáčové po žebříčku v zásadě závislý na počtu sdělených obvinění (nikoliv však už tak úplně na počtu rozsudků a jejich výsledků).
Mimochodem, pokud mluvíme o soudech, jejich nejvýše postavenou zástupkyní je soudkyně Evropského soudu pro lidská práva a fanynka DJ Fatboy Slima Kateřina Šimáčková na 54. místě, ale třeba místopředsedkyni Ústavního soudu Kateřinu Ronovskou či některou z dalších tří současných ústavních soudkyň v žebříčku nenajdeme vůbec, stejně jako dvě místopředsedkyně Vrchního soudu v Olomouci Zdeňku Šindelářovou a Martinu Kouřilovou.
Ten žebříček je v podstatě nezávazná hra, z níž nevyplývají žádné vážné následky. Sám o sobě ale o vážných věcech vypovídá. Neotřesitelné postavení jedné vysoké žalobkyně ukazuje, jak málo jsme se posunuli od doby někde kolem roku 2012, kdy veřejnost po letech nepřehlédnutelné pasivity policie a státního zastupitelství zjistila, že zatčen může být ještě s úplatkem v ruce přímo na ulici i středočeský hejtman David Rath a že se obvinění nevyhnou ani vládním politikům.
Například tehdejší místopředsedkyni Sněmovny a bývalé ministryni obrany Vlastě Parkanové, což je mimochodem neuvěřitelně ostudný případ, který Parkanové zničil nejen politickou kariéru, ale i zdraví, aby se po deseti letech dozvěděla, že je nevinná.
Samozřejmě to není argument proti tvrzení, že je Lenka Bradáčová mimořádně vlivná žena, naopak. „Je to poučení. Ale s ohledem na to, jaké tam byly důkazy ve věci, tak si nemyslím, že by ta obžaloba byla nedůvodná,“ komentovala vrchní státní zástupkyně kauzu letos v květnu s lehkostí v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Škoda jen, že se Vlasta Parkanová bránila, možná by to nakonec tak viděl i soud.
Parkanová měla prostě smůlu. Stala se vedlejší obětí velké protikorupční revoluce rozpoutané na počátku minulého desetiletí paradoxně vládou Petra Nečase, kterou také tato vlna smetla. Tehdejší společenský pohyb a následné roky, kdy byli stíháni třeba i VŠICHNI členové obecního zastupitelstva za své hlasování, mimo jiné Česku přinesl Andreje Babiše s jeho tezí o korupci prolezlé zemi, kde se taktak dokázal stát dolarovým miliardářem.
Za dramatické politické změny těch let samozřejmě nenese odpovědnost vrchní státní zástupkyně jmenovaná do funkce ještě při prvním turnusu Pavla Blažka (ODS) na ministerstvu, byl to jen důsledek atmosféry, která tehdy v zemi vládla. A Bradáčová se stala symbolem téhle éry, i když nejvyšším státním zástupcem a tedy skutečným šéfem soustavy byl až do roku 2021 Pavel Zeman.
Samozřejmě, že jsme k tomu přispěli i my novináři. Vrchní žalobkyni jsme přidělili přezdívku „Cattani v sukních“, jednu z těch objektivně nejpitomějších, co jsme kdy vymysleli, a pravidelně ji zvali do rozhovorů a pořadů, v nichž nevysvětlovala jen aktuální rozhodnutí svého úřadu, ale široce hovořila i o právu a spravedlnosti jako takové.
Skoro jako bychom nesledovali jednu – byť vysoce postavenou – státní úřednici, ale političku, kterou už brzy čeká souboj o znovuzvolení, a tak zajde třeba i do talk show Krásné ztráty, kde ji sparing partnera dělal… ehm, já.
Její postavení neohrožené a hlavně všeobecně obávané bojovnice upevňovaly i titulky. Například těsně před Vánocemi roku 2015 na titulní straně Lidových novin stálo: „Zatýkat můžeme i o svátcích.“ Bradáčová sice tahle slova nikdy nevyslovila, ale s její image nebylo těžké věřit, že ano…
Jinými slovy: Ačkoliv je její dnešní postavení na žebříčku nejvlivnějších žen skutečně zapříčiněno objektivními kritérii, za nemalou částí jejího vlivu stojí také prostá obava publika „koho nechá zavřít příště“.
Lenka Bradáčová oslaví v červenci dvanáct let ve funkci. Je to nepřiměřeně a nezdravě moc. Žádný český politik nestrávil v jedné funkci takhle dlouhou dobu a třeba prezidentem můžete být soustavně pouze dvě volební období, tedy deset let.
A ve své funkci vydrží podle nového zákona o státním zastupitelství Bradáčová ještě do konce příštího roku. Otázky na své další směřování zatím spíše odráží, v poslední době se ale po Praze nese zpráva, že by ji ministr spravedlnosti Pavel Blažek, se kterým má velmi dobré vztahy, ještě za dobu mandátu této vlády jmenoval nejvyšší státní zástupkyní, pokud by si třeba dnešní držitel úřadu Igor Stříž uvědomil, že už tu práci vlastně nechce dál dělat.
Není samozřejmě jisté, že se to skutečně stane. Pokud by ale náhodou došlo na tento scénář, čekalo by Lenku Bradáčovou dalších sedm let v čele celého státního zastupitelství. O výsledku všech dalších žebříčků nejvlivnějších žen Česka nemám v takovém případě nejmenší pochybnosti.
Pokud se vám ukázka z newsletteru Šťastný oběžník líbila, přihlaste se k odběru. Každé úterý ho dostanete přímo do vašeho e-mailu spolu s odkazy na aktuální epizody Šťastného pondělí a Šťastného podcastu.
