Článek
Čtete ukázku z newsletteru Šťastný oběžník, ve kterém každé úterý Jindřich Šídlo a jeho tým přinášejí glosy o aktuálním politickém dění, tipy na zajímavé čtení a postřehy ze zákulisí Šťastného pondělí. Pokud vás ukázka zaujme, přihlaste se k odběru plné verze newsletteru.
Už tři roky žije Anastasiia Sihnaievska v Česku. Neměla to tak úplně v plánu. Přinutily ji okolnosti, tedy Putinův útok na Ukrajinu. Šestadvacetiletá Anastasiia je válečná uprchlice, která v Česku normálně pracuje, platí daně i zdravotní a sociální pojištění a samozřejmě jí také dál záleží na tom, aby se její země ubránila barbarskému nájezdu z Východu. Už proto, že ve válce bojuje i její otec.
Založila proto organizaci Hlas Ukrajiny, která jednoduše řečeno Čechům říká, proč se válka několik set kilometrů od našich hranic týká i nás. A tak se mladá žena pravidelně stává cílem ruské protiofenzivy, ke které se minulý týden přidal sám předseda SPD Tomio Okamura.
Moc se s tím nemazal. Vzal rok starý text Anastasiie z webu Reflexu, v němž volá po přísném postupu Česka vůči proruským kolaborantům, respektive jen jeho titulek, a s výkřikem „Ukrajinská běženka chce trestat Čechy“ nabídl vlastní interpretaci: „Ukrajinská aktivistka Anastasiia Sihnaievska, která imigrovala před dvěma lety do ČR, veřejně v médiích vyzývá k potrestání Čechů, kteří nepodporují Ukrajinu. Co na to říct? Jestli se ti u nás nelíbí, tak vypadni zpátky na Ukrajinu!“
Co na to říct? Třeba: Tykat dospělé ženě, kterou jste v životě neviděl, dokáže jen autentický buran. Což je ovšem ten menší problém celého Okamurova útoku.
Abychom si pojmenovali i ty další: Pan poslanec sprostě lže. I intelektuálně nesmělejší čtenář je schopen rozeznat mezi voláním po sebeobraně země vůči aktivním kolaborantům s agresivní velmocí a „trestáním Čechů, kteří nepodporují Ukrajinu“.
Tomio Okamura patrně počítá s tím, že jeho publikum nepatří ani do této řekněme průměrně vnímavé skupiny, a rovnou to zkušeně hraje na nejnižší pudy. A trefil se. Úplně nedoporučuji číst debatu pod jeho postem, protože by se vám mohl zvednout žaludek.
Okamura s plným vědomím toho, co dělá, vystavil Anastasii internetovému lynči a zrovna tady může být od slov k činům sakra blízko. Stačí, aby ji někde při návratu z vlasteneckého posezení potkalo pár jeho radikálnějších fanoušků.
I předseda „parlamentního fašistického hnutí“, jak lze SPD korektně podle soudu označit, si určitě pamatuje, jak svého času vyjančil důchodce Baldu a vyrobil z něj nepravděpodobného zoufalého teroristu.
Pro vyhlášení honu na ženu, které Česko poskytlo ochranu a spousta jeho obyvatel nabídla i sympatie, si Okamura samozřejmě vybral čas jen krátce před třetím výročím ruské invaze. Je vidět, jak těmhle typům otrnulo – povzbuzeni siláckým nástupem Donalda Trumpa a blížícími se volbami teď žijí v představě, že se už brzy dočkají velké společenské odplaty, po níž budou jejich protivníci nebo prostě lidé, které si vyberou, radši sami dobrovolně opouštět zemi.
Vyhnu se silným slovům, i když král českého politického suterénu by jako příznivec absolutní svobody slova jistě ocenil, jaké výrazy bych teď dokázal na jeho adresu použít.
Dvaapadesátiletý chlapík schovaný za hradbu ochranky a permanentně fňukající, jak je na něj státní moc zlá, když ho chce soudit za rasismus, zase jednou potvrdil svou nejcharakterističtější vlastnost, kterou je zákeřná zbabělost. Vždycky byl takový – a na nic víc se nikdy nezmůže, i když si bude možná připadat jako vítěz.
Pokud se vám ukázka z newsletteru Šťastný oběžník líbila, přihlaste se k odběru. Každé úterý ho dostanete přímo do vašeho e-mailu spolu s odkazy na aktuální epizody Šťastného pondělí a Šťastného podcastu.
