Hlavní obsah

Šťastný oběžník: Jak se dobrovolně stát nástrojem totalitní propagandy

Tereza Povolná
On-line editorka
Foto: Shutterstock.com

Příroda v Sin-ťiangu je jistě krásná. Jenže v provincii taky dochází k brutálnímu potlačování lidských práv. Ilustrační fotografie.

Co asi čínskému režimu poslouží lépe než totálně naivní sympatický „zápaďák“, jehož počet sledujících na TikToku odpovídá desetině celkového obyvatelstva jeho domoviny?

Článek

Hezké první listopadové úterý, právě čtete první slova posledního vydání Šťastného oběžníku psaného ve světě, ve kterém ještě alespoň jeden poslední den netušíme, kdo se v lednu chopí jednoho z nejdůležitějších úřadů na planetě – ne-li úplně nejdůležitějšího, bez přehánění, a to já si na podobně silná klišoidní vyjádření nijak nepotrpím. Jelikož nemíním ohrozit regulérnost a jinak jistě úplně hladký průběh zámořského hlasování (zdravíme namátkou do Georgie a za pár let se těšíme na výsledky všech soudních tahanic…), raději vám, vážené čtenářstvo, neprozradím, koho bych bez váhání za americkou prezidentku volila.

Čtete ukázku z newsletteru Šťastný oběžník, ve kterém každé úterý Jindřich Šídlo a jeho tým přinášejí glosy o aktuálním politickém dění, tipy na zajímavé čtení a postřehy ze zákulisí Šťastného pondělí. Pokud vás ukázka zaujme, přihlaste se k odběru plné verze newsletteru.

V tomto posledním sladcenevědomém vydání se ale budu věnovat jiné mocnosti. Na Twitteru na mě vybafl rozkošný videoúryvek z jednoho z nejposlouchanějších českých podcastů, kam se jako host dostavil influencer Jan Michálek, v online prostoru známý pod zdrobnělinou Honzi.

Jan v ukázce, která se poměrně rychle stala virální, vzpomíná na svůj letní výlet. V červenci podnikl čtrnáctidenní cestu do Číny. Samo o sobě by to nevyznívalo až tak závadně, kdyby Michálek s entusiasmem nezačal moderátorům líčit podrobnosti této vydařené expedice.

„Já to, kámo, vůbec nechápu. Mně prostě přišel nějakej čínskej e-mail, tak jsem na to odpověděl,“ začíná příběh novopečený dobrodruh Michálek, kterého na Instagramu sleduje přes 200 tisíc lidí, na TikToku skoro jeden milion.

A v poutavém vyprávění o zázračné nabídce pokračuje takto: „Letěl jsem do Číny, měl jsem všechno zaplacený a ještě jsem za to dostal peníze. Točili pro čínskou televizi dokument, jak poznávám Čínu.“

Udivený – ale nadšený výraz ve tváři naivního influencera, dva oddaně přitakávající moderátoři… A nevědomé velkolepé přiznání, že jste se dobrovolně stal nástrojem totalitní propagandy. Jejda.

Michálka štědří průvodci podle několika záběrů, které zveřejnil na svém Instagramu, vzali v rámci „natáčení dokumentu“ i na výlet k hranicím se středoasijskými republikami do provincie Sin-ťiang. Možná si v tu chvíli myslel, jak poznává odlehlé nedotčené vysokohorské oblasti… Mladý Čech se ovšem v režii komunistické strany Číny zajel podívat na území Východního Turkestánu, neboli Ujgurska.

Kdo ví, možná se mu soudruzi při expedici omylem zapomněli zmínit, že v oblasti už léta dochází k opravdu brutálnímu porušování lidských práv, kde Ujgury (muslimy) čínská vláda pod záminkou boje proti terorismu systematicky utlačuje, zavírá do lágrů a vraždí. Kde se ve školách schválně natruc vaří z vepřového masa, donáší na sousedy, kde se reguluje porodnost a poté pro jistotu falšují populační statistiky. To vše v rámci počínšťování tohoto etnika.

Co asi poslouží režimu lépe než totálně naivní sympatický „zápaďák“, jehož počet sledujících na TikToku odpovídá desetině celkového obyvatelstva jeho domoviny, který z totální neznalosti dění kývne na neodolatelnou a úplně nezištnou pozvánku na fajnový výlet a před kamerami skotačí v Ujgursku.

Michálek v ukázce ještě dodává, že by se chtěl do Číny vrátit, tentokrát třeba na celý měsíc. Proč ne, možná bych ale pro tentokrát zkusila využít služby jiné cestovní kanceláře.

Pokud se vám ukázka z newsletteru Šťastný oběžník líbila, přihlaste se k odběru. Každé úterý ho dostanete přímo do vašeho e-mailu spolu s odkazy na aktuální epizody Šťastného pondělí a Šťastného podcastu.

Doporučované