Článek
Čtete ukázku z newsletteru Šťastný oběžník, ve kterém každé úterý Jindřich Šídlo a jeho tým přinášejí glosy o aktuálním politickém dění, tipy na zajímavé čtení a postřehy ze zákulisí Šťastného pondělí. Pokud vás ukázka zaujme, přihlaste se k odběru plné verze newsletteru.
Skoro to vypadá, jako by Trump vrazil Muskovi do ruky klíče od Bílého domu se slovy „minimálně další čtyři roky si tu s celou zemí dělej, co chceš“. Jinak si totiž nelze vysvětlit například tiskovou konferenci přímo v Oválné pracovně z minulého týdne. Trump téměř mlčky sedí za pracovním stolem, zatímco se vedle něj stojící Musk snaží přítomné novináře přesvědčit, že přesně tenhle styl vládnutí si přece Američané odhlasovali ve volbách.
Nutno podotknout, že si Musk jako doprovod přivedl jedno ze svých 13 dětí. Syn se v průběhu tiskovky pokusil několikrát propíchnout ušní bubínky svému otci a sprostě urazit strýce Donalda. Pitvoření nezbedného chlapečka mohlo ve skutečnosti být pohotovou reakcí Muskovy duchapřítomné ratolesti, která se snažila pozornost novinářů strhnout na sebe. Pozorným divákům ovšem ani tak neuniklo, co se jim prezidentova pravá ruka pokoušela namluvit.
Musk například tvrdil, že bez jeho včasného zásahu by prý USA už brzy úplně zbankrotovaly. A proto už nerozluční parťáci pro větší úspory zvládli zmrazit třeba činnost agentury USAID, která po celém světě poskytuje humanitární pomoc.
A to jsme jen v testovacím režimu. Takových skvělých nápadů mají Trump s Muskem v rukávu ještě daleko více. Cílem je zkrátka co nejvíc úřadů zrušit a co nejvíc státních zaměstnanců propustit. A obojí co nejrychleji.
Pojďme si na hypotetickém příkladu několika zeštíhlovacích opatření po vzoru Muska ukázat, jak málo by podobnému vykukovi stačilo ke štěstí u nás v Česku. A do role onoho výtečníka si ve své hlavě neobsazujte své politické oblíbence, ale někoho, s kým byste se neshodli ani na tom, co si dát k snídani. Natož na čemkoliv, co se týče chodu státu.
Hned první den ve funkci by bylo vhodné zase úplně zrušit možnost korespondenční volby. Češi si na ni stejně ještě nestihli zvyknout. Co se dá dělat, ale všechny ty obálky, známky… Je to moc drahé. Vyřešeno, dál. Ve skutečnosti to pochopitelně znamená, že pod záminkou šetření peněz eliminujeme riziko, že nezvedení voliči ze zahraničí významně promluví do výsledku voleb.
Když už jsme u těch voleb, nebylo by na škodu se zamyslet nad četností hlasování. Nezlobte se, ale chodit do volebních místností co čtyři roky je trochu otrava, a navíc je to moc drahé. Všechny ty papíry, obálky. Kdo to má platit. Vždyť by to volební období šlo jednoduše trošičku prodloužit. Pod záminkou šetření peněz se pak u moci podržíme na co nejdelší dobu, ideálně napořád.
Také by nebylo od věci sloučit pár volebních okrsků. Připravovat kandidátní listiny pro jednotlivé kraje se prodraží, to byste nevěřili. Jednotná nabídka pro celou zemi, to je nápad! A místo 14 volebních lídrů bude stačit vyrobit jen jednoho mesiáše.
Pojďme rovnou jedny volby úplně zrušit. Třeba ty senátní, vždyť k nim nikdo nechodí. K čemu pak ta komora vůbec je? Je mi líto, ale senátoři musí z kola ven. Kdo je má furt platit. A bez bandy remcalů se budou všechny navazující položky na zefektivňovacím seznamu rázem plnit lépe.
Také bude potřeba stopnout koncesionářské poplatky. Televize a rozhlas se musí naučit hospodařit trošku efektivně. A ještě lépe – sloučíme ČT a ČRo do jedné instituce. Pochopte, vždyť vážně musíme šetřit. V překladu: Pod záminkou šetření peněz si kolem prstu omotáme obě veřejnoprávní média. Prostředky z eráru budeme sami rozdělovat podle zásluh. Poté je pro jistotu semeleme do jednoho, protože dle propočtů je snazší zkrotit jednoho generálního ředitele než dva.
A nesmíme zapomenout. Nakonec zrušíme úřad ombudsmana. Aby si už nikdy nikdo na nic nemohl stěžovat.
Pokud se vám ukázka z newsletteru Šťastný oběžník líbila, přihlaste se k odběru. Každé úterý ho dostanete přímo do vašeho e-mailu spolu s odkazy na aktuální epizody Šťastného pondělí a Šťastného podcastu.
