Článek
Byl v té době nikoli excentrickým a kontroverzním miliardářem, ale „jen“ introvertním vizionářem s velkými plány. „Můj sen je umřít na Marsu, ovšem nikoli při pokusu o přistání,“ prohlásil Elon Musk v jednom rozhovoru. Když v únoru vystupoval na festivalu SXSW v Austinu, řekl na pódiu: „Poslední rok jsem si neužil moc zábavy. Proto jedno z letošních předsevzetí bylo, že zábavy budu mít víc.“
Dnes by to mohlo být naopak, mimochodem. Skoro se zdá, že zábavy je kolem Elona Muska už opravdu příliš.
Ale zpátky do roku 2013. Elon Musk měl tehdy pět dětí (dnes jich má jedenáct) a byl šéfem dvou firem s velkými ambicemi, ale nejistou budoucností: Tesla a SpaceX. Tesla poprvé zaznamenala zisk a její akce měly v květnu 2013 nejlepší týden v historii. Ovšem ekonomicky ještě zdaleka neměla vyhráno. Prodala něco přes 22 tisíc vozů. Letos by se Elon Musk rád dostal na číslo kolem dvou milionů. To je skoro stokrát víc.
Byl to také rok, kdy Musk nepsal po nocích tweety, ale promýšlel inženýrské koncepty. Ten nejznámější se týkal dopravního systému zvaného hyperloop. Zjednodušeně řečeno: Vlak se pohybuje v tunelu, ve kterém je nižší tlak, skoro vakuum. Nejede po kolejích, ale „levituje“, a pohon zajišťuje magnetické pole. Teoreticky bylo možné dosáhnout rychlosti až 1200 kilometrů za hodinu.
Musk popsal svou vizi v asi 60stránkové studii nazvané Hyperloop Alpha, motivací byla údajně frustrace z pomalé veřejné dopravy v Kalifornii a z plánů na klasickou rychlodráhu. Zároveň Musk už tehdy jasně řekl, že dává k dispozici pouze nápad a že nemá zájem ho sám realizovat. Avšak našli se jiní.
Konkrétně skupina podnikatelů, která v roce 2014 založila firmu Hyperloop One. Ta chtěla vyvinout technologii umožňující tichou, efektivní a superrychlou dopravu mezi velkými městy. Jedním ze zakladatelů byl americký investor íránského původu Shervin Pishevar, který figuroval v řadě dalších úspěšných startupů (Uber, AirBnB a dalších).
Zájem vzbudilo angažmá dalšího extravagantního miliardáře, britského byznysmena Richarda Bransona. Jeho Virgin Group investovala v roce 2017 cca 85 milionů dolarů. Hyperloop označil za „budoucnost dopravy“. Celkem získala společnost cca 450 milionů dolarů investic. Ale nikdy nevydělala ani dolar.
Pishavar v roce 2017 rezignoval, mimo jiné čelil obviněním ze sexuálního obtěžování. Následně opustil představenstvo jak Hyperloop One, tak dalších společností. V roce 2018 začal na Twitteru propagovat konspirační teorie. Dnes by mu to možná vyneslo slávu a zastání Elona Muska. Tehdy však byla doba ještě trochu jiná.
Pishavar se omluvil a své chování vysvětloval tím, že byl dočasně vyšinutý kvůli braní určitých léků. Následně pak postupně zmizel z byznysu a veřejného života.
Mimochodem, mezi zakladateli byl také ruský oligarcha Zijavudin Magomedov (ročník 1968) a jeho investiční skupina Summa. Jeden z nejbohatších Rusů byl zároveň mezi těmi, kteří upadli v nelibost Putinova režimu. V roce 2018 byl zatčen za zpronevěru, ale údajně hlavně z politických důvodů. V prosinci 2022 byl odsouzen na 19 let vězení.
Nic z toho ovšem investorům a manažerům Hyperloop One nevzalo původní optimismus. Plány byly postavit hyperloop v různých lokacích, kromě Los Angeles a Kalifornie například také v Missouri, Texasu, Coloradu, ale také v Indii, Spojených arabských emirátech či v Saúdské Arábii.
Svůj sen krátce snilo i Česko, byť zde představila své plány konkurenční firma HTT. Hyperloop měl zlepšit dopravu do Brna a tamní instituce podepsaly s HTT několik smluv. Firma v roce 2017 slíbila, že už za tři roky pozve Brňany na první projížďku. To se nestalo, byť v roce 2020 mnozí ještě stále věřili, že hyperloop se i v Česku stavět začne.
No, asi nezačne.
Prototyp potrubí DevLoop v Nevadě pro přepravu lidí od Virgin Hyperloop.
HTT v minulých letech podepsala řadu dalších kontraktů, mimo jiné s hamburským přístavem, a také vybudovala asi 300metrovou zkušební trať nedaleko francouzského Toulouse. Ale zdá se, že realizace je těžší, než si inženýři představovali. V roce 2023 jsme se dočkali pouze povzbudivé počítačové animace.
Hyperloop One měla plány ještě větší a v roce 2020 uskutečnila na testovací, asi půlkilometrové trase v Nevadě první zkušební projížďku s pasažéry. Trvala 16 vteřin a dopadla úspěšně. Ale tím to také skončilo. V roce 2021 přišla restrukturalizace firmy, odchod Richarda Bransona a oznámení, že se firma zaměří na dopravu zboží, nikoli lidí.
Teď v prosinci 2023 ovšem oznámila definitivní konec. Na konci měsíce propustí poslední zaměstnance a zbývající investoři si „rozeberou“, co zbyde. V podstatě jde pouze o intelektuální vlastnictví v podobě patentů a know-how. Zda to k něčemu reálně bude, je značně nejisté.
Sen o hyperloopu trval přesně dekádu. A jakkoli se uzavírá rozpačitě, a zřejmě bez dobrého konce, neznamená to, že to byl sen špatný. Teoreticky je to skvělý koncept, a ukázalo se, že funguje prakticky. A mohl by přinést dopravu, která je výrazně levnější a rychlejší než ta, která dnes patří k absolutní špičce. Čímž mám na mysli nejmodernější rychlovlaky.
Proč se to nepovedlo? Někdo říká, že proto, že Elon Musk hyperloop pouze vymyslel, avšak nerealizoval. Že chyběly jeho tah na bránu, štěstí a posedlost, možná stručně řečeno jeho „šílenství“, které se ukázalo fungovat v jiných projektech.
Nebo na takový projekt možná ještě nejsme připraveni. Ostatně první elektrická auta se také vyráběla už na přelomu 19. a 20. století, a teprve o 120 let později víme, že je to pravděpodobně budoucnost autodopravy. Třeba i budoucnost hyperloopu teprve přijde. Jestli někdy začne lidstvo žít na Marsu, tak tam stoprocentně.
