Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Stejně jako jiní politici i Andrej Babiš spoléhá na voličovu paměť. Ví, že je prostě krátká. A není nic staršího než včerejší aféra, dal by se použít upravený citát Karla Čapka.
Jen díky tomu dnes může předseda opozice, jak se oligarcha a politik v jedné osobě sám tituluje, tvrdit, že žádné kompro na ministra zahraničí Jana Lipavského nesháněl a celé je to nešťastné nedorozumění.
A jen díky tomu mohou jeho věrní z hnutí ANO přesvědčovat na sociálních sítích své sympatizanty, že to pan předseda tak nemyslel a oškliví jsou novináři, kteří soukromou korespondenci zveřejnili.
Jenomže ono to nedorozumění nebylo. Babišovu vysvětlení by se dalo věřit, kdyby v jeho politickém životopise neexistovaly i další v podstatě identické případy.
Ano, Andrej Babiš spoléhá na to, že už si je nikdo nepamatuje. Tak si je pojďme oživit. Jen tak pak můžeme bez výčitek, že ho nespravedlivě osočujeme, konstatovat, že kandidát na příštího premiéra má shánění složek jako součást své genetické výbavy. Je to prostě v jeho DNA.
Sbírá informace nejen na své názorové či politické oponenty, ale jak si doložíme, tak i na své nejbližší spolupracovníky. I ty je totiž potřeba neustále držet ve střehu a ve vhodný okamžik je usměrnit vhodně použitou složkou. Jistý si zkrátka nemůže být vůbec nikdo, kdo se v okolí Andreje Babiše objeví.
První konkrétní důkaz o jeho pověstné zálibě ve složkách přitom přišel jen rok poté, co vkročil do vysoké politiky. V roce 2015, kdy byl vicepremiérem a ministrem financí, vytáhl údajné kompro na poslance Ladislava Šincla. Jinak také člena sociální demokracie, v té době Babišova koaličního partnera ve vládě.
„Je to lidská hyena, která sbírá na nepohodlné lidi kompromitující materiály. Myslel jsem si vždycky, že ta jeho pověst přehání, ale po tom, co předvedl mně, ten člověk pro mě ztratil jakýkoli význam,“ řekl mi tehdy Ladislav Šincl.
Událost se seběhla během schůzky, na níž politici řešili zákon o pojišťovnictví. Šincl se k němu stavěl tak, že se to Babišovi nelíbilo. Hned na začátku diskuze tehdejší vicepremiér položil na stůl desky, na nichž bylo nalepené poslancovo jméno. A začal z nich vytahovat informace o jeho rodině, údajné korupci a majetkových poměrech.
Šincl si to nevymyslel. Stalo se to před svědky, kteří mi to tehdy potvrdili. I staří političtí harcovníci, jako například další účastník schůzky a dlouholetý poslanec za ČSSD Václav Votava, nad chováním Babiše zdvihli obočí. „Bylo to něco neuvěřitelného. Byli jsme konsternovaní,“ vyprávěl mi tehdy Votava, který byl poslancem skoro dvě dekády a leccos v politice zažil.
Na Šinclově příběhu byla zajímavá ještě jedna věc. Když si poslanec nenechal Babišovo zastrašování líbit a šel s ním na veřejnost, miliardář se tehdy hájil stejně jako dnes v případě Lipavského.
„Žádná složka s kompromitujícími materiály neexistuje. Přišel jsem na jednání s balíkem zákonů a navrch leželo pár papírů s novinovými články. Například Deník Havířovsko – ‚Bydlí v domě, který není jeho‘. ‚Zneužívá poslanecké náhrady‘. (…) Já jsem starší člověk, nepoužívám počítač, nosím papíry. A lepím si na ně barevné papírky, aby se mi v těch hromadách lépe hledalo,“ tvrdil.
A nebyla to pravda. Dohledala jsem v archivech články, které Babiš zmiňoval. Ani v jednom z nich nebyla obvinění, která na schůzce vůči Šinclovi vznesl. V žádném se nepsalo o jeho kontaktech s lobbisty, které Babiš poslanci připisoval.
Přečtěte si další komentář Sabiny Slonkové:
Podobné scénáře jako u Šincla se pak v průběhu let opakovaly ještě několikrát. A zdaleka se netýkaly jen politických protivníků.
Složka, která přistála lídrovi hnutí ANO na stole, sehrála roli například v odstřelení jeho původního oblíbence Milana Hniličky.
Slavného hokejistu už coby premiér instaloval do čela Národní sportovní agentury, aby jí dodal lesk. Jenže ve chvíli, kdy Hnilička chtěl zprůhlednit tok dotací ke sportovním klubům a někteří velcí hráči to nesli nelibě, objevila se složka. Důkazy o nezákonnostech Hniličky v ní sice nebyly, Babišovi ale stačila k tomu, aby mu řekl, že už mu nevěří. A Milan Hnilička šel. (Detaily příběhu zde.)
Fenoménu složka dokonce nezůstal ušetřen ani jeden z Babišových nejbližších spolupracovníků Jaroslav Faltýnek. Byla doba, kdy se jeho věrný stín začal významně emancipovat a Babiš ho potřeboval srovnat. Zkraje roku 2019 se tehdy už premiér sešel se svým dlouholetým známým a požádal ho o službu.
„Tvrdil, že se Faltýnek vymkl kontrole, že už to přehání a že ho potřebuje umravnit. A jestli se na něj dá sehnat něco, co by mu pomohlo Faltýnka skřípnout,“ popsal mi tehdy debatu zdroj detailně obeznámený s jejím obsahem. „Nešlo mu o to, Faltýnka zavřít. Chtěl jen, aby na něj měl páky.“
Andrej Babiš se proti těmto zveřejněným informacím nijak právně nebránil, nežádal nikdy ani omluvu. To, že složku jako pracovní nástroj využívá i vůči svým spolupracovníkům, pak o několik let později veřejně potvrdili i Ivo Vondrák a Tomáš Macura. Ovšem promluvili až ve chvíli, kdy se s Babišem rozešli.
„Tři roky jsem byl členem předsednictva a tam občas něco zaznělo. Vím, že i pokud jde o mou osobu, tak se shromažďovaly všechny mediální výstupy, které byly minimálně z větší části kritické. Je mu to prostě geneticky dáno,“ citoval nyní Macuru veřejnoprávní rozhlas.
Ivo Vondrák pak dodal, že svoji složku dostal ve chvíli, kdy se ho hnutí ANO snažilo zbavit.
Aktuální příběh složky na Lipavského, v němž Babiš úkoluje spolupracovníky sháněním informací o rodinném zázemí ministra, zase odpovídá předvolební akci proti lídrovi STAN Vítu Rakušanovi.
„Zadání znělo, najděte něco na Rakušana. Šéf ho skutečně nesnáší,“ napsala jsem tehdy s odvoláním na spolupracovníka tehdejšího premiéra Babiše. A jeho slova pak potvrdil další člověk, který je zapojen do předvolební kampaně hnutí ANO.
Jen pro srovnání citát z Babišových mailů k Lipavskému: „Udělejte mi teze, podklady na tohoto zm*da. Napište mi příběh Izrael, jak se vykašlal na naše lidi, jak byl v Doha, jezdí všude, dělá kampaň, korespondenční volba… Má děti? Jazyky?“
Jednou to vážně může být nedorozumění, jak říká Andrej Babiš. Z výše popsaného je ale jasné, že tomu tak není.
Andrej Babiš se chce příští rok stát znovu premiérem. S ohledem na jeho věk je dost možné, že když mu to vyjde, bude to jeho derniéra v politice. A nebude mít už žádný důvod držet se zpátky a něco předstírat.
Uniklé maily k Lipavskému nám tedy jen připomněly, co nás v takovém případě čeká. A to všechny. Nejen názorové oponenty či politické protivníky.
