Článek
V redakci Seznam Zpráv chystáme spoustu zajímavých novinek, které by vám neměly uniknout. V newsletteru Pohled šéfredaktora vám Jiří Kubík umožňuje nahlédnout do naší „kuchyně“. Přihlaste se k odběru a jednou měsíčně dorazí přímo do vaší e-mailové schránky.
Je to dva a půl roku, co jsme na Seznam Zprávách otevřeli diskuze pod našimi články, aby čtenáři mohli vyjádřit své názory na dané téma a sdílet je navzájem. Po zkušenostech z podobných diskuzních platforem jsme si předem určili kodex diskutujících – žádné urážky, lži, sdílení nepravd. Jinak vás tu nechceme. Početná skupina editorů má za úkol diskuze projíždět, mazat největší zvěrstva a diskutujícím odebírat právo psát další komentáře k článkům.
Mrzí mě – asi stejně jako většinu dalších čtenářů – když se pod článkem rozjede kanonáda, v níž si to diskutující začnou vyřizovat s celým světem. Nemáme-li debatu v tu chvíli zavřít pro všechny, zkrátka ji zamknout, pak vždycky trvá nějakou dobu, než se stoka vyčistí a útoční diskutéři dostanou „ban“.
Pro vaši informaci, v prvním čtvrtletí roku 2023 se do diskuzí na Seznam Zprávách zapojilo 89 938 diskutujících. Tolik lidí napsalo alespoň jeden příspěvek. „Zabanováno“ bylo 4782 z nich. Jednoduchým výpočtem zjistíme, že jde zhruba o pět procent. Intenzitou svého žlučovitého psaní, s níž infikují diskuzní prostor, občas vyvolávají zdání, že jde o mnohem početnější armádu, ale nenechme se mást.
Zkrátka – slušných lidí, i když někdy třeba dnešní dobou znejistělých či nervózních, je určitě většina. Jen nemají potřebu v diskuzích zanechávat tak silnou stopu, anebo se jich prostě vůbec neúčastní.
Nepodlehněme proto, prosím, iluzi z toxických diskuzí, že je už vše ztraceno, protože fakta už nikoho nezajímají a všichni si už vystačí jen se svým „selským“ názorem, případně hnojometem na všechno kolem.
Na druhou stranu, i tito lidé mají právo se vyjadřovat, stejně jako mají právo volit. Je dobré o nich vědět, a zavírat kvůli nim celý prostor k diskuzím by bylo de facto kapitulací před jejich sprostotou.
Vykazujeme-li z diskuzí zhruba pět procent lidí, kteří se do nich přihlásili, je to číslo podobné tomu, jaké vyšlo nedávno v obsáhlém průzkumu pro iROZHLAS.cz odborníkům z Národního institutu SYRI, zabývajících se dezinformacemi a konspiracemi.
„Tvrdé jádro silných příznivců konspirací vychází na šest procent české společnosti,“ komentovala výsledky antropoložka Marie Heřmanová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR ve zpravodajském podcastu Seznam Zpráv 5:59. Podle ní do „tvrdého jádra“ patří lidé, kteří se ostře vymezují vůči systému a zároveň se výrazně angažují – včetně toho, že s dezinformacemi pracují a sami je aktivně šíří.
Je dobré o nich vědět – ale nenechme se jimi zválcovat.
Seznam Zprávy jsou online médium s největším dosahem
Vážím si toho, že velká část české veřejnosti chodí pro informace do médií, která pracují s ověřenými zdroji informací, jejich autoři mají konkrétní jména a neschovávají se za nicneříkajícími šiframi, uvádějí kontext a pracují podle transparentních pravidel.
Takový byl závěr letošního průzkumu Digital News Report, který každoročně mapuje světový vývoj mediální scény. Na jeho vzniku se podílí Reuters Institute ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. Podle studie navštěvuje Seznam Zprávy týdně 48 procent respondentů, 38 procent z nich alespoň třikrát týdně. Mezi zpravodajskými on-line servery, které se v průzkumu ukázaly jako v Česku nejvýznamnější zpravodajský zdroj, se tak Seznam Zprávy umístily na prvním místě co do dosahu svých informací.
Nezbývá mi než za takový zájem o naši práci upřímně poděkovat a věřit, že vás v našem dalším snažení nezklameme.
Není nám jedno, jak lidé žijí
Velké poděkování čtenářům Seznam Zpráv patří i za jejich stovky reakcí na nedávný příběh v rámci našeho cyklu Jak se žije v Česku. Kolega Petr Švihel zjišťoval, jak se po zvýšení životních nákladů žije lidem s invalidním důchodem, a popsal i příběh třicátnice Moniky, upoutané na kolečkové křeslo, která měsíčně reálně disponuje pouhými jedenácti tisíci korunami, a je tak odkázána na pomoc od svých rodičů, kteří jsou sami už v důchodu.
Během pár dnů od zveřejnění článku měl Petr mailovou schránku zasypanou stovkami nabídek pomoci. „Reakce čtenářů byla neskutečná,“ říká Petr Švihel. „Vážím si jí o to víc, že doba není jednoduchá pro nikoho.“ Pomoc od čtenářů zprostředkoval paní Monice, která byla doslova dojatá.
To je jeden příklad za všechny, jakou roli ve společnosti seriózní média také hrají. Poukazují na obecný či systémový problém nebo tíživou situaci někoho, kdo se do ní nedostal vlastní vinou. A dělají to ne proto, aby šířila blbou nálada a všeobecný zmar. Smyslem je docílit nějaké nápravy a změny. Ano, jsou to velká slova, ale o jejich pravdivosti jsem přesvědčený.
Další případ z poslední doby: Kolega Jan Novák se rozhodl na základě několika čtenářských podnětů zevrubně zmapovat situaci kolem domova seniorů Hvězda ve Zlíně. Ve zkratce: nedostatečná péče, na hraně, možná i za hranou šikany a týrání, přijetí do domova podmíněné nezákonně vymáhaným mnohatisícovým darem a tak dále.
Teprve zveřejnění těchto okolností v našem médiu dalo věci do pohybu. Případem se začaly zabývat příslušné inspekce i krajské zastupitelstvo, kontrolu na místo vysílá i ministr práce a sociálních věcí. Mrzí mě jen, že se opakuje úplně stejná situace, jakou jsme zažili před téměř čtyřmi lety, když jsme v investigativní sérii Ve stínu Slunečnice popsali nevhodné chování části personálu k seniorům v ostravském domově.
Tehdy byla také ministryně práce a sociálních věcí v šoku a slibovala kontroly a zásadní změny zákonů. Po čtyřech letech se bohužel ukazuje, že se politici na změně pravidel „hry“ přes počáteční odhodlání nebyli schopni domluvit, a tak péče o seniory v některých zařízeních může pořád vypadat spíš jako cynický byznys se stářím.
Jak říkal v nedávném rozhovoru ministr Jurečka: „Systém kontroly kvality potravin nebo péče o zvířata je propracovanější a je schopen lépe předcházet vámi popsaným jevům než oblast kontroly péče o seniory v sociálních službách. Sebekriticky to přiznávám, je mi to líto a pracuji na změně legislativy zákona o sociálních službách.“
Za nás jen dodám: Budeme to pořád sledovat.
Nová část Seznam Zpráv: Planeta a klima
I tentokrát mám tu čest v newsletteru představit jednu významnou novinku v obsahu Seznam Zpráv. Od minulého týdne máme novou sekci Planeta a klima. Změnám klimatu se věnujeme už dlouho, teprve teď ale téma nabízíme v kontextu mnoha dostupných dat o stavu planety, o vlivu člověka na klima i analýz toho, co můžeme dělat dál.
„Nastal čas dát tématu zvláštní sekci, vysílá to totiž jasný vzkaz, že klima řadíme mezi nejdůležitější fenomény dnešní doby. A i pro nás samotné je to závazek: Odteď už nám žádná zásadní zpráva o klimatu, ale i obecně z environmentální oblasti, neunikne,“ řekl ke spuštění sekce její hlavní autor Lukáš Marek.
Nemám důvod o tom pochybovat. Do přípravy obsahu sekce Planeta a klima je totiž v redakci zapojeno několik lidí, včetně několika reportérů zahraničního týmu či datové novinářky Kateřiny Mahdalové, kteří naléhavost problému změny klimatu berou naprosto vážně.
Minule jsem v newsletteru požádal o podporu pro naše audiopořady v anketě Podcast roku. Tentokrát mi dovolte poděkovat a podělit se s vámi o velkou radost, kterou nám hlasování přineslo. Ve zpravodajské kategorii soutěže Seznam Zprávy obsadily v první desítce čtyři příčky včetně vítězného místa pro Vlevo dole, v kategorii byznys vyhrál náš podcast Ve vatě.
Pro mě i pro kolegy je to další důkaz, že tahle práce má smysl – protože ji čtenáři, posluchači a diváci prostě chtějí. Těší nás to a zároveň je to pro nás velký závazek do budoucna.
Další Pohled šéfredaktora vás čeká po prázdninách. Pokud chcete dostávat celý newsletter rovnou do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.
