Článek
Izrael si před invazí do Pásma Gazy stanovil dva cíle: přivézt zpátky všechna rukojmí a porazit teroristické hnutí Hamás.
Zatímco první cíl se mu ani zdaleka nedaří splnit - a dosavadní boje ukázaly, že vojenský tlak vede spíše k úmrtí unesených civilistů než k jejich osvobození - druhý cíl se po zabití Jahjá Sinvára, hlavního architekta útoku ze 7. října, dá považovat za uzavřený.
Jistě, stoupenci krajně pravicové vlády Benjamina Netanjahua správně připomenou, že Hamás je stále schopen odpalovat z Gazy rakety. Naposledy se tak stalo právě v den výročí říjnového masakru. Vojáci i realisticky smýšlející politici ale zároveň tvrdí, že hnutí nelze úplně porazit, dokud bude existovat jeho ideologie. A i kdyby pozabíjel Izrael opravdu každého člena Hamásu, je takřka jisté, že za několik let by vzali zbraň do ruky jejich synové a kolotoč násilí by pokračoval.
Statisíce Izraelců, kteří se každou sobotu scházejí v Tel Avivu a v ulicích dalších měst, žádají o splnění druhého cíle války, přivedení zpět rukojmích. „Rukojmí jsou všechno, co máme,“ řekla mi na místě masakru jedna z vojákyň, která se přišla poklonit památce zavražděných účastníků hudebního festivalu.
Hamás už nyní nijak velkou hrozbu nepředstavuje, jeho vůdci jsou vesměs po smrti, teroristická infrastruktura je z velké části zničená a další devastace Pásma Gazy už Izraeli větší bezpečnost nepřinese. Sinvárova smrt by se měla stát jasným impulsem k dohodě o příměří, pro pokračování války už není jediný důvod.
Na obou stranách se už objevují i síly, které se o mír společně snaží. Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert a bývalý šéf palestinské diplomacie Násir Kidva včera představili svůj mírový plán papeži Františkovi.
Zda ale izraelská vláda na jejich úsilí bude nějak reagovat, není vůbec jisté - na pondělí se naopak hned deset poslanců Likudu včetně několika ministrů chystá na akci pořádané s cílem opětného židovského osídlení Pásma Gazy. Idea „velkého Izraele“ se s mírem nesnese, Židé si budou muset vybrat.
