Nejzadluženější obce v Česku. Je mezi nimi i ta vaše?

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Téměř deset procent českých obcí bylo loni zadluženo výrazně víc, než kolik jim stanoví zákon. Přibylo také radnic, jejichž hospodaření vykazuje vyšší míru rizika. Vyplývá to z materiálu Ministerstva financí z tohoto léta, který měly Seznam Zprávy možnost prostudovat.

Některé obce si nesou velké dluhy z minulosti, jiné se zadlužily nedávno kvůli investicím. Ministerstvo financí data sbírá, aby včas zjistilo, jestli se nějaká obec neřítí do problémů.

„Monitoring slouží jako nástroj k vedení obcí k větší obezřetnosti při hospodaření se svěřenými veřejnými prostředky. Některé ukazatele navíc mohou využívat ministerstva a státní fondy při hodnocení přijatých žádostí o poskytnutí dotace,“ vysvětluje ředitel odboru Financování územních rozpočtů ministerstva Miroslav Matej.

Obce by se podle zákona měly držet například pravidla rozpočtové odpovědnosti - jejich dluhy by neměly přesáhnout 60 procent průměru příjmů za poslední čtyři roky. Kolem šesti set obcí to ale nedodrželo, některé výrazně. U pěti obcí tento ukazatel přesahuje dokonce 300 procent.

V tabulkách již roky drží nelichotivé prvenství Prameny na Karlovarsku, známé jako „nejzadluženější obec v Česku“. Vesnice se propadla do obřích dluhů kvůli neúspěšnému plánu na stavbu stáčírny minerálních vod. Obec o stovce obyvatel momentálně dluží 32 milionů korun, což přepočteno tvoří více než 800 procent jejího průměrného příjmu.

V první pětici obcí, kterým se dodržování rozpočtové odpovědnosti nedaří, je i Dešná v Jihočeském kraji. Obec na Jindřichohradecku s necelými 600 obyvateli si půjčila na rekonstrukci kotelny na štěpku a dluží téměř 66 milionů korun.

„Až dorazí dotace, budeme dlužit asi 50 milionů a splácet to asi dvacet let. Ta kotelna už tu byla a dosluhovala. Tak jsme ji kompletně rekonstruovali. A občané mají levnější teplo,“ vysvětluje starosta Hynek Peřina.

Zařazení na seznam neznamená, že by obce byly automaticky v problémech. „Smyslem pravidla rozpočtové odpovědnosti je vést obce k tomu, aby své dluhy nekumulovaly, ale postupně je splácely a nedostaly se tak do dluhové pasti,“ vysvětluje Matej.

„Reálně mohou obce fungovat s tímto hendikepem řadu let. Dobrá polovina jich je na seznamu čtyři roky,“ dodává Věra Kameníčková ze společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, která sleduje mimo jiné data o hospodaření obcí.

Samotný fakt, že obecní dluhy přesáhnou danou hranici, se ještě nepojí s žádnou sankcí. Pod jednou podmínkou - že v následujícím období obce zvládnou snižovat nadměrné dluhy alespoň o pět procent ročně.

Pokud nesplácejí, Ministerstvo financí může radnici snížit vyplácení daňových výnosů. Tímto opatřením chce stát obce donutit, aby nenechaly dluhy narůst příliš, případně je zodpovědně splácely.

Ani tak ale všechny obce zákon dodržet nedokázaly - loni dluhy nesnížilo podle pravidel deset obcí. Seznam ministerstvo nezveřejňuje, jejich situaci ale sleduje. U žádné z nich zatím nepřistoupilo k seškrtání příjmů.

A i mezi obcemi s nejvyšším dluhem na osobu drží nelichotivé prvenství Prameny. Ve srovnání s druhou Pecí pod Sněžkou dluží jeden obyvatel o více než 18 tisíc více. Oproti třem obcím uzavírajícím první desítku jsou občané Pramenů zadlužení dokonce trojnásobně.

Část obcí na seznamu se zadlužila kvůli projektům, u kterých očekávají, že jim budou v budoucnu vydělávat. Například v Pasekách nad Jizerou masivně investovali do lyžařského areálu. V horské obci na severu Čech na konci roku „dlužil“ každý obyvatel 130 tisíc korun, což je čtvrtý nejvyšší dluh na hlavu v rámci českých obcí.

Celkem má obec dluh více než 31 milionů. Nejdřív si Paseky půjčily na stavbu lanovky, pak ale skončil soukromník, který v paseckém areálu provozoval druhou lanovku. „My jsme to odkoupili, protože jsme v podstatě provozovali ten areál spolu. A nechtěli jsme, aby sem vstoupil někdo další,“ popisuje starostka Hana Růžičková.

Se splácením by podle ní neměl být problém. Například letos ovšem byla lyžařská sezona kvůli teplému počasí krátká - zvažovala obec, zda se v souvislosti s teplejšími zimami taková investice vyplatí?

„Kdyby měl člověk malovat čerty na zeď, tak neděláme nikdy nic. Doufám, že provoz bude i nadále jako doteď. Ale my to děláme hlavně pro místní lidi, kteří jsou na provozu střediska závislí - mají půjčovny, restaurace, penziony,“ dodává starostka.

Paseky se ale vůči svým příjmům nezadlužily nejvíce. Toto prvenství patří Mimoni, přes 200 milionů se dostala i Lysá nad Labem.

Kvůli lyžování se zásadně zadlužili i v Peci pod Sněžkou. Vyhledávané lyžařské středisko momentálně dluží téměř 170 milionů korun. Část peněz šla na lanovou dráhu, která je velmi zisková a obec počítá s poměrnou rychlou návratností. Větší problém je nový parkovací dům.

„Na ten jsme nedostali dotaci a platíme ho celý ze svého. Na rozdíl od lanové dráhy samozřejmě výnosný není, ale bez něj se tady bohužel nepohneme. Ale pokud nás nepotká nic jako covid a návštěvnost hor bude, tak věříme, že vše v pořádku splatíme,“ říká starostka Ilona Karlíková s tím, že další velké investice teď nějakou dobu v obci nebudou.

Ministerstvo financí ve zprávě uvádí dvanáct obcí, jejichž hospodaření se řadí „do kategorie s vyšší mírou rizika“. Jde o radnice, které kromě již zmíněné rozpočtové odpovědnosti nesplnily ani dvě další kritéria, která ministerstvo v auditu sleduje - běžnou likviditu a poměr cizích zdrojů k celkovým aktivům.

„Nemusí to nutně znamenat, že subjekt hospodařil nezodpovědně, ale indikuje vyšší pravděpodobnost možného rizika v jeho hospodaření,“ uvádí k tomu ministerstvo ve zprávě. Takové obce by si měly dát velký pozor na další výdaje.

Mezi jednotlivými ukazateli je možné přepínat v horní části grafiky.

Jedním z takových míst je Vyšehoří na Olomoucku. Vesnice, která má 260 obyvatel, má zároveň dluh téměř 12 milionů. Starostka Ilona Vařeková je ale přesvědčená, že půjčky se ve výsledku vyplatí.

„Jsme jedna z mála obcí na Olomoucku do 300 obyvatel, která má kanalizaci. Máme vodovod, zrekonstruovali jsme chodníky, které byly někdy z roku 1955,“ vyjmenovává starostka.

„Úrokové sazby jsem stihla zafixovat, takže máme řádově 3,5 procenta. Holt jsme zadluženi, ale zvládáme splácet, je to otázka deseti let. Je hloupost sedět na penězích a neinvestovat,“ říká Vařeková.

V tom jí částečně dává za pravdu i samo ministerstvo. Ačkoli zpráva sleduje situaci zadlužených obcí, vážnější problém jsou podle ní ty obce, které neinvestují vůbec.

„Nulový nebo nízký dluh nemusí nutně znamenat, že obec hospodaří dobře, pokud nejsou realizovány investiční akce a obec nepečuje o všestranný rozvoj svého území,“ říká Matej.

Podle Kameníčkové z CRIF obce často drží neúměrně velké úspory, což je v době současné inflace nehospodárné. „Velká část obcí neinvestuje, protože jsou opatrné. Není to záležitost posledních pěti let, už déle dochází k rozevírání nůžek mezi objemem dluhů a objemem úspor,“ vysvětluje.

„Pokud je obec zadlužená, dostane se do hledáčku Ministerstva financí. Ale pokud má obec úspory, které přesahují její roční příjmy, což je velice běžné, nikdo to neřeší,“ dodává Kameníčková.

Kompletní seznam „porušujících“ obcí tak, jak je eviduje ministerstvo, naleznete v tabulce níže. Průměrný dluh sledovaných obcí je téměř 22,5 milionu korun, na obyvatele 34,4 tisíce korun. Saldo příjmů a výdajů mají tyto obce průměrně 3,78 milionu korun.

Tabulku jde řadit sestupně i vzestupně podle jednotlivých parametrů kliknutím na jejich název. V tabulce je také možné vyhledávat podle názvu obce v horní části grafiky. Pokud hledaná obec v tabulce není, znamená to, že ji ministerstvo neeviduje jako tu, která porušuje pravidlo rozpočtové odpovědnosti.