Lichva by se měla trestat, píší čtenáři. Stejně to vidí u úvěrových podvodů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů zajímavé názory z diskuze u článku o paní Lucii, která ještě začátkem letošního roku dlužila třem nebankovním společnostem. Díky pomoci dluhové poradny a následného zneplatnění úvěrů finančním arbitrem je nyní bez dluhů a navíc získala zpět přes sto tisíc přeplacených korun.

Miroslav Šilhavý: Dluhové pasti a nezodpovědné chování některých úvěrových společností jsou špatně. Ale tohle je ještě horší. Dravé společnosti na trhu budou vždy a regulovat se musí. Ale v lidech tvořit a nechat vynikat nezodpovědnost až vyčůranost také v pořádku není.

Macek Cervinka: Krok správným směrem! Lidé dělají v životě nejen racionální rozhodnutí – zoufalí lidé často volí špatné kroky. Pokud žijí ve vyspělé společnosti, mají šanci na pomoc, a to se v tomto případě právě děje. Peníze vrátí, nebankovní společnost nezůstane okradená, jen nebude zisk pro porušení zákona. Hodně dětí má šanci na lepší podmínky k životu a společnost o několik zoufalých sociálních případů méně. Všimli jste si, že nezisková organizace skutečně pomáhá, kde je potřeba?

Luboš Sacher: Problém je v tom, že lidé, kteří mají tři i více půjček, už nejdou do klasické banky, protože vědí, že je tam budou moc prověřovat a peníze jim už nepůjčí. A tak osloví ty, kteří po nich nic nechtějí, byť s vědomím, že vrátí mnohem více než jinde. A když se dostanou do spirály, kdy nejsou schopni splácet, tak se obrátí na dluhovou poradnu s tím, že ony společnosti po nich vlastně nic nechtěly a že to je chyba, protože kvůli tomu se dostali do dluhů. Za mě odrbávka ze strany toho, kdo si půjčil, protože při podepisování smlouvy zná dotyčný dobře podmínky, za kterých si půjčuje, a on sám musí vědět, zda dokáže splácet. (redakčně kráceno)

Jiří Kučík: Já to té Lucii přeji, že ji stát vysekal z dluhů. Ale kam dala mozek, když si půjčovala na vyšponovaný úrok? Navíc jste teď poskytli návod řadě lidí, jak beztrestně přijít k bezúročné půjčce… Ano, měl by sílit tlak na to, aby nebyla u poskytovatelů půjček možná lichva. Ale i na finanční gramotnost a zodpovědnost obyvatel. A to tady bohužel nevidím a schází motivace.

Venca Macha: A není lepší si nepůjčovat? Na co nemám, prostě nemám. Kolik věcí já chtěl, ale vždycky jsem si řekl, že na to nemám, a prostě jsem si to nekoupil. Lidé si půjčují na dovolenou, na dárky, na všechno možné, bez čeho se dá žít. Možná i s vědomím, že to nebudou schopni splatit. To je přeci ale špatně. Fakt je, že ten, co půjčuje, by si měl ověřit, jestli má šanci dostat peníze zpět. A když ta šance není, prostě nepůjčit.

Michal Krčál: A okamžitě by mělo následovat na paní trestní oznámení pro úvěrový podvod. Ve všech smlouvách o půjčce dlužník prohlašuje, že má dostatek finančních prostředků na splácení půjčky. Paní evidentně beztrestně lhala.

A chtít od někoho, kdo poskytuje službu, aby si dopředu zjišťoval, že má dostatek prostředků na její zaplacení, je postavené na hlavu. To by měl přece nejlépe vědět ten spotřebitel, jak na tom je. Není přece malé dítě. To bude super, až půjdeme do hospody nebo ke kadeřníkovi a ten po nás bude napřed chtít, ať mu ukážeme, že máme peníze na zaplacení. Pokud to neudělá, tak mu řeknu sorry. Oběd byl sice dobrej, ale protože sis neověřil, jestli mám peníze, tak ti nic platit nebudu.

Květa Stará: A propíše se takovýto případ do rejstříku dlužníků? Jako ať jim to zneplatnÍ, ale je nemorální jim škrtnout veškeré úroky a poplatky, kdy dlužník musí vrátit jen tu půjčenou jistinu. Takže měl půjčení de facto zadarmo. Podle mne by měli uhradit alespoň nějaké přiměřené úroky. Třeba 2 procentní body nad základní úrokovou sazbu ČNB v době sjednání úvěru. I kdyby tyhle úroky nedostal poskytovatel, ale stát, resp. ten finanční arbitr či ty dluhové poradny. Pokud to zůstane tomu spotřebiteli, je to motivace udělat to znovu. A zase si takto zadarmo obstarat peníze dopředu. Byla by to taková výchovná sankce tomu spotřebiteli. Takhle každý půjde pro úvěr místo do banky rovnou k těmhle šmejdům.

Honza Veselý: Nevím, co je horší – zda nezodpovědné chování finančních společností, či nezodpovědné chování lidí, kteří si od nich půjčují.

Drahomir Hron: Je dobře, že na tyhle podnikavce s chudobou na hranici lichvy existuje nějaká zákonná páka, tohle dlouhá léta účelově chybělo…

Petr Duchek: Není v silách všech lidí, aby se orientovali ve všem. Život je složitý a lidé žijí v různých bublinách. Jenom hlupáci tady vykládají, že ti, co si půjčují u lichvářských společností, si za své dluhy mohou sami. Je spousta lidí, kteří se vyznají v mnoha věcech a v jiných jsou docela dost naivní, nerozumí jim, jsou důvěřiví apod. Mnohdy ty pochybné společnosti jsou minimálně morálně za hranou, ale manipulují šikovně se zákazníky. Jindy, jak je vidět, se ani neobtěžují zjistit, zda je dlužník schopen splácet. Konečně se také prosazuje pohled na dluhy, že není viníkem jen dlužník, ale i poskytovatel půjček. (redakčně kráceno)

Pavel Novák: Asi ok, pokud společnosti, často účelně, neprověřují bonitu a schopnost splácet u svých klientů, je asi v pořádku, když se to časem vyřeší takhle. Ideální by bylo samozřejmě, aby si ti méně schopní jedinci nepůjčovali, anebo aby zkrátka takovéto společnosti neexistovaly. Ale pokud tahle praktika pomůže ke zrušení společností typu Cetelem a Home Credit, asi fajn.

Miloslav Diviš: Mě fascinuje ta hloupost lidí, co tomu tleskají. Tohle v důsledku povede ke zdražení úvěrů pro všechny slušné lidi. Pokud paní uvedla nepravdivé údaje ohledně svých výdajů, dopustila se úvěrového podvodu a měla by za to být potrestána a ne odměněna. Zároveň by ta regulace měla být, že v takovém případě se vrací úvěr PLUS přiměřené úroky (řekněme repo +5 %) a to pouze v případě, že z doložených dokumentů šlo snadno vyvodit, že úvěr nebude schopná splácet. Případně když si poskytovatel o uvedení výdajů nepožádal. Že někdo získá úvěr podvodem, by fakt nemělo být podporováno.