Článek
Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů nejzajímavější názory z diskuze u článku o letošním ročníku Velké pardubické.
Míra Vaněk: Dnešní Taxis je odvarem náročnosti toho dřívějšího. Vypovídá to o nepřipravenosti koní, špatné práci trenérů a hamižnosti majitelů, kteří cpou na tento prestižní dostih zvířata nepřipravená. Zrušte Taxis a tím zrušíte Velkou pardubickou. A dostihy už nebudou zajímat vůbec nikoho. Protože na Velkou pardubickou se podívá násobně víc lidí, kteří by se na dostih nikdy nedívali.
Marek Čech: Velká Pardubická není jen Taxisův příkop. Je to pouze nejproslulejší a nejnebezpečnější překážka. Největší tahák. Celý závod by se obešel bez této překážky. Na atraktivitě by netratil, byl by bezpečnější jak pro koně, tak jezdce. Za mě Taxis zrušit. Na protest by se mohli klienti odvrátit od hlavního sponzora. A bylo by po srandě.
Postoj ochránců zvířat
Smysl Velké pardubické by se měl co nejdříve přehodnotit, myslí si ochránci zvířat. Podle nich jde jen o prostředek byznysu sázkových kanceláří, který nemá nic společného s láskou ke koním.
„Na překážce Taxisův příkop již zahynulo více než 30 koní, poslední včera. Takováto krutost dělá z Velké pardubické morbidní zábavu blížící se býčím zápasům,“ říká Vendula Brabcová ze spolku OBRAZ – Obránci zvířat. Upozorňuje také, že zatímco žokejové podstupují riziko pádu a zranění dobrovolně, koně nikoli.
Podle zákona na ochranu zvířat se „za týrání považuje nutit zvíře k výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly“. Podle Brabcové by pod toto znění mohlo dění na Velké pardubické spadat. „Přinejmenším překážka Velký Taxisův příkop silám a schopnostem koní neodpovídá,“ míní.
„Těžká fyzická zátěž na hranici koňských sil se pojí se stresovým prostředím závodů. Využívat toho k osobnímu profitu je nepřijatelné,“ doplňuje ji její kolegyně Barbora Bartušková Večlová, předsedkyně spolku Svoboda zvířat.
„Koně nejsou závodní stroje. Jsou to citlivá zvířata, ke kterým bychom se neměli kvůli zisku sázkových kanceláří a pobavení chovat jako k vozům formule 1. Teď je správný čas na přehodnocení smyslu Velké pardubické,“ věří Brabcová. Svoboda zvířat jde ve vyjádření ještě dál: „Z našeho pohledu by bylo ideální, kdyby se Velká pardubická zrušila. Nicméně i zmírnění překážek tak, aby koně nebyli hnáni na hranici svých fyzických sil, by byl posun vpřed.“
Dana Pečená: Nikdy jsem nebyla pro zákaz Taxisu. Když se koukám na letošní masakr, tak si myslím, že by se tento skok měl zakázat, upravovat ho asi nemá smysl. V minulosti ovšem vše probíhalo i na Taxisu v pohodě.
Zuzana Merknerová: Tohle nebylo Taxisem, ale chybou koně a jeho žokeje. Takovouto chybu kdyby udělal pilot F1, bude tam také masakr, to samé v cyklistickém pelotonu. Prostě všude, kde je více závodníků. I v atletice bývají hromadné pády.
Jiří Varga: Typický projev naší národní malosti. Musíme mít za každou cenu nej. Když nemůže mít nejstarší, nejprestižnější závod, tak tedy bude mít nejtěžší. Čím více mrtvých a zraněných koní, tím větší je naše ego. Máme nejvíce mrtvých a zraněných koní na jeden závod. To je tak odporné. Pokud by se ekoaktivisté přilepili třeba na startovní branky, tak bych jim držel palce.
Blanka Horáková: Pro kritiky Taxisu, potažmo dostihů obecně: ti koně mají touhu po závodění v genech – můžete vidět, jak běží dál i bez jezdců. Co si představujete, že se tisíce těch krásných a inteligentních zvířat nasekají do salámu, když nebudou dostihy? Hloupě kecat může jenom člověk, který o vztahu člověka a koně, o té symbióze, neví vůbec nic. Ano, když se stane fatální nehoda, je to vždycky smutné, ale zakážeme všechno, kde je nějaké riziko?
Vyjádření pořadatelů Velké pardubické
Dostihový spolek, který pořádá Velkou pardubickou, je přesvědčený, že splnil povinnost zajistit pro závod kvalitní a korektní dráhu. Jak ale mluvčí Kateřina Anna Nohavová dodává, spolek nedokáže ovlivnit průběh dostihu.
„Z iniciativy Dostihového spolku vznikla před dvěma lety expertní skupina, která se zabývá otázkou zvyšování bezpečnosti koní a jezdců a navrhuje řešení. Na základě diskusí odborníků byly některé překážky upraveny, včetně Taxisova příkopu. Od jeho úpravy až do letošního ročníku tu k žádnému zranění nedošlo. Dostihový spolek společně s expertní skupinou bude v následujících dnech průběh dostihu analyzovat a diskutovat případná další opatření. Během dvoudenního dostihového mítinku bylo toto fatální zranění jediným případem.“
Jiří Novák: Sobeckost, hloupost a krutost lidí nezná meze, chudák kůň, mohl žít ve zdraví, nebýt lidské chamtivosti.
Milana Svobodová: Na Velkou pardubickou se dívám pravidelně a pokaždé mám od počátku sevřený žaludek, aby pády a zranění, ke kterým dojde, nebyly fatální pro jezdce nebo koně. Nejen Taxis je zrádný. Letošní hromadný pád vypadal hrozně a byla jsem ráda, když bylo řečeno, že pro nikoho fatální nebyl. Je mi líto, že byl. Jinak to byl opět pěkný závod a vítězům i všem, kteří úspěšně dojeli, patří velká gratulace.
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Své postřehy k tématu můžete redakci Seznam Zpráv také psát na e-mail forumctenaru@sz.cz.
Jana Peggy: Ano, dostihy jsou byznys, ale právě proto, že se preferují nezkušení koně či jezdci, dochází k těmto kolizím a umřel skvělý kůň a srdcař. Kamenujete tady jezdce i trenéry, ale je obrovský dar poznat kvality a možnosti konkrétního koně a vypiplat je k dokonalosti. Je to člen rodiny. Říkáte, že nemá na vybranou. Podívejte se koni do očí a uvidíte v nich jiskru a soutěživost. Nevadí vám koně, kteří tahají klády v lese, ani vás nepohoršují poníci na poutích, kteří vozili vás, vaše děti nebo vnoučata. Krouží tam celý den a nikdo nepohnul ani brvou nad jejich těžkým osudem.
