Článek
Kanada je jednou z mála zemí, které v posledním desetiletí přijaly zákon o eutanazii. Asistované sebevraždy v roce 2023 představovaly 4,7 procenta všech tamních úmrtí, tedy přibližně každou dvacátou smrt. Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů zajímavé názory z diskuze u článku, který o asistovaných sebevraždách v Kanadě informoval.
Přečtěte si původní článek
Milan Štrupl: Legalizace eutanazie je zrůdnost - copak jsme psi nebo myši? Život se má brát v dobrém i zlém - jasně, je to mnohdy utrpení a boj, ale i to má svůj smysl…
- Petra Smutná (reaguje): Každý člověk má mít alespoň stejná práva jako zvířata, u kterých tato možnost (jako prevence týrání) již dávno existuje. Zda se k tomu kdokoli následně skutečně rozhodně, je již soukromá záležitost každého jednoho z nás, ale to právo bychom mít měli. Alespoň za těch podmínek, za jakých lze utratit nemocné či zraněné zvíře, aby zbytečně netrpělo.
Kamil Konečný: Lidský život nepatří státu a každý si s ním může naložit, jakkoliv chce. Eutanazie mi přijde daleko humánnější a ohleduplnější k rodině, řidičům vlaků, policistům a všem, kteří přijdou s nějakou sebevraždou do styku.
Lída Kasíková: Nesouhlasím a nikdy souhlasit nebudu. Pes není člověk a mnoho těch, co svého mazlíčka uspí, by bylo raději, aby tu to zvířátko ještě mnoho let bylo. Zatímco u starých lidí už se spousta jejich dětí nemůže dočkat, až po nich bude dědit. Je zvláštní, jak to my lidi máme nastavené.
Radovan Voříšek: Dala se tak zelená manipulacím s cílem zbavit se nepohodlných blízkých, starých, nemocných. Dala se tak zelená sobectví, zištnosti, nemilosrdnému chování… Degradaci poslání lékařů, pošlapání Hippokratovy přísahy.
- Martin Plohak (reaguje): Mnoho lékařů je pro eutanazii, protože moc dobře vědí, jaké to je sledovat tu bezmoc nemocného a jeho příbuzných. Pokud se vytvoří přesný právní rámec, nemusíte se bát zneužití.
Pavel Kovář: Taky o tom uvažuji, až budu starý a všem (i sobě) na obtíž. Takové živoření nedává žádný smysl, pro mě ani pro mé blízké. Když nebude legální eutanazie, stačí odvar z tisu na dobrou noc.
Roman Holec: Myslím, že by se to mělo zavést i u nás. Já osobně bych se raději rozloučil s rodinou, usnul a už se neprobral, než být na obtíž a „žít“ jen díky přístrojům. Nehledě na finanční stránku takového přežívání.
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Své postřehy k tématu můžete redakci Seznam Zpráv také psát na e-mail forumctenaru@sz.cz.
Milan Dvořák: Aby to s tou eutanazií nakonec nebylo podobné jako v případě genderové identity. Dokud o tom člověk nevěděl a nebyl bombardován ze všech stran propagandou, neměl nutkání do toho jít. Možná se dočkáme i toho, že tlak na staré a nemocné bude tak veliký, že se do asistované sebevraždy nechají společností zatlačit a brzy se z toho stane dobrovolná povinnost. Druhý problém je možný byznys se smrtí, špatné nebo falešné diagnózy vážných nemocí atd.
Ida Macháčková: Chápu asistované sebevraždy, když má člověk vyhlídky z vyléčení těžké a bolestivé nemoci nulové, ale v ostatních případech je to hloupost. Jednou jsi dole a jednou jsi nahoře.
Alena Fejtova: Těžce mi umíral otec, mamka byla dlouhodobě vážně nemocná, až umřela, babička a děda umřeli na rakovinu. Těžce nemocný nemá perspektivu lepšího života, trápí ho nemoc i vědomí, že rodina strádá jeho vinou (i když je milován a opečováván). Tyhle zkušenosti mě přesvědčily o tom, že eutanazii pro sebe chci! Nechci roky proležet bez vidiny lepších zítřků…